Smrt mých rodičů jsem se snažila vyřešit usilovnou prací. Byla jsem ale brzy vyčerpaná a začala být i nemocná. Zkolabovala jsem přímo do náruče svému strážnému andělovi. Táta s mámou se mi neuvěřitelně věnovali. Hodně mi četli, jezdili jsme do divadel, na výstavy, na výlety po hradech a zámcích. K velké radosti rodičů jsem se dobře učila. Ještě teď cítím to jejich dojetí, když jsem přinesla mat

Té práci vůbec nerozuměla. Visela na mě psíma očima, abych jí pomohla. Pak se nechala oslavovat. Trest, který přišel, jsem jí nepřála. Už pětadvacet let se zabývám ezoterikou, od různých věšteckých praktik až po astrologii. Za ta léta jsem se stala už odborníkem, který dokonce některé disciplíny učí. Své studenty si ale pečlivě vybírám, dbám na to, aby to byli bytosti duchovní, kterým nezáleží

Můj muž je neskutečně lakomý škudlil. Dlouho jsem si to nechala líbit, až jsem konečně řekla: Dost! Hádat se s ním nebudu, ale tajit peníze ano! Dřív mi to nevadilo, i když jsem hned na začátku vztahu zaregistrovala partnerovu chorobnou šetřivost. Brala jsem to dokonce jako přednost, že si takto rychle našetříme na lepší bydlení a také na auto. Budeme se mít dobře, a to tak, že si časem pořídím

Bydlel s mámou v drážním domku. Když se kolem přehnal vlak, domeček se třásl. Ukázalo se, že si se svým životem neví rady. Jarda patřil k mému dětství tak jako splav, řeka a les. Bydlel s mámou v dražním domku až moc blízko kolejí, ve dne v noci jim tam rachotily vlaky. Myslela jsem, že je to musí budit ze spaní, ale Jarda se zapřísahal, že si na to dávno zvykl a že ho to spíš pěkně ukolíbává.

Když nám ji syn poprvé přivedl domů, do oka mi nepadla. Doma má binec a do prachu by se dalo malovat. Hlavně že si buduje kariéru! Doufala jsem, že si náš Venca vybere nějakou holku z naší vesnice. Nejvíce se mi líbila Jiřina. A i ona po něm pokukovala, než si našla Tondu z Vejprt. Venca si ale přivedl domů doktorku kost a kůže, která neuměla ani knedlíky. Samozřejmě jsem nedala nic najevo,

Horoskopy, čtení z ruky, výklady z karet a jiné způsoby předpovídání budoucnosti jsem brala jako zábavu. Přišla ale chvíle, kdy mě osud přesvědčil. Vpatnácti na vesnici, kde jsem byla u babičky na prázdninách, mi věštila z ruky cikánka. Jednou mě zaskočila na cestě z kina, chytla mě za ruku a povídá: „Najdeš si zlého muže, bude tě bít. Pokud od něj včas neutečeš, zemřeš.“ Byla jsem z toho vyděš

Léta bojujeme s nenávistí našeho syna k jeho první ženě. My ji ale máme rádi a manžel si přeje na své osmdesátiny doma všechny – i ji! Syn se ženil v pětadvaceti, jeho nevěstě bylo o dva roky méně. Brát se museli, půl roku po svatbě se jim narodila dcera a za dva roky ještě chlapeček. Ale bohužel, manželství jim nevydrželo. Skutečný důvod rozchodu nevíme. Syn tvrdil, že mu žena byla nevěrná, on

Na svou první lásku nemohu zapomenout, byla tak perfektní, že to snad musel být sen. Tak ráda bych zase toho kluka potkala... Mým životem prošlo několik mužů. Někteří se zdrželi déle, jiní, to byly jen krátké romance. Přišli a zase odešli, jak už to tak v životě bývá. Jen na pár z nich vzpomínám dnes s úsměvem a nostalgií a výsadní právo v mém srdci i myšlenkách má stále má první láska. Jako

Pravda za každou cenu není dobrá. Některé věci by se ale neměly zatajovat. Každý má vědět, na čem je. Malá Janička ukazuje netrpělivě na další fotografii. „A kdo je tohle, babi?“ „To je strejda Luboš,“ říkám a musím se usmívat. Luboš, spolužák ze školy, byl kdysi mojí první vekou láskou. Copak s ním asi je? Žije ještě vůbec? Rychle zavírám fotoalbum, protože přichází můj syn. Na rozdíl od vn

Někdo namítne, že se nemám plést do cizích věcí. Ale to přece není možné, když jde o vaši kamarádku. O kamarádku, u které se zdá, že jí není pomoci. A už je to tu zase. Zdenička stojí za dveřmi jen v pyžamu a prosí mě, jestli bych nezaplatila taxík, který ji ke mně přivezl v půl třetí ráno. Není to poprvé a bohužel asi také ne naposled. Moje kamarádka Zdenička už totiž osm let žije s pěkným dar