Strašně se za sebe i za bratra stydím. Bohužel už nic z toho, co se stalo, nelze vzít zpátky. Věděla jsem to! Byla bych se klidně vsadila, že i tohle rodinné setkání si nakonec odpustí. Od chvíle, kdy přestal podléhat rodičovské výchově, se nikdy nedokázal přimět k tomu, aby s námi společně slavil narozeniny své nebo někoho jiného z rodiny. Vždy popřál v tichosti a sólo. Nikdy ho nezajímala

Před velkým stěhováním jsme prožili opravdu děsivou noc! Pradědečkův duch si přišel pro rodinnou památku! Byla to honosná velká vila, ve které jsem strávila tolik hezkého času s manželem a rodinou. Přistěhovala jsem se do ní několik měsíců před svatbou. Tehdy tam žil Miroslav, můj muž, i jeho rodiče. Přenechali nám k bydlení celé první patro. Vycházeli jsme spolu dobře, do soukromí jsme si n

Ani nevím, kdy to začalo. Nepříjemný pocit, který mě sžíral ve dne i v noci. Žárlila jsem na všechny a na všechno. Nedokázala jsem si pomoct! Není to hezká vlastnost, žárlivost, i když se říká, že kdo nežárlí, nemiluje. Od svých kamarádek jsem často slýchala, jak prohledávají manželům kapsy, aby se ujistily, že nemají nějakou jinou. Mně to bylo vždycky jen k smíchu. Měla jsem důležitější věci n

Roky se mi zdál stejný sen. Hlavní roli v něm hrála neznámá dívka, která se mi snažila ublížit. Bude to deset let, co se mi ve snu poprvé zjevila neznámá dívka. V době, kdy mě takto začala navštěvovat, byla ještě malá. Dnes jí může být kolem dvaceti. První roky jsem tomu nevěnovala pozornost. Zkrátka se mi zdálo o nějaké dívce. Sen se sice pravidelně opakoval, ale ani tak jsem na něm neshledáva

Když jsem byla malá, táta mě, mámu a mladšího bratra opustil. Rázem se můj život změnil a já musela vyrůst, stát se zodpovědnou a samostatnou. Když jsem přesáhla plnoletost, pracovala jsem jako servírka v jedné malé vinárničce kousek od našeho bytu, kde se dalo příjemně posedět. Seznámila jsem se s mnoha lidmi, kteří obohatili můj život a z několika z nich se stali moji dobří přátelé. Byla j

Když jsem potkala Martina, byl už půl roku volný. Jeho bývalá přítelkyně mu dala košem, ale zdálo se, že je s tím už srovnaný. Nic tedy zdánlivě naší lásce nebránilo. Martina jsem potkala na jednom tenisovém turnaji. Líbil se mi na první pohled. Dali jsme se do řeči a hned si rozuměli. Dokonce jsme nechápali, že jsme se nepotkali dávno, neboť jsme hráli ve stejném klubu, a dokonce jsme bydleli

Měla jsem už šedesátku na krku a můj život plynul v zaběhlých kolejích. Nebyla jsem nešťastná, ale ani šťastná. Až jsem potkala Jeho. Nikdy by mě nenapadlo, jak krásná pozdní láska může být. Pracuji v účtárně, což samo o sobě není moc radostná práce. Nic jiného ale neumím, a tak jsem doufala, že už to do důchodu doklepu. Právě můj blížící se odchod byl důvodem, proč mi šéf přijal kolegyni. A

Jsem obyčejná holka z Brna. Když jsem po škole nastoupila na brigádu do jedné firmy, hned mě tam okouzlil jeden z mých kolegů. Pětatřicetiletý Pavel byl ke mně od začátku milý. Ochotně se mě ujal a všechno mi trpělivě vysvětloval. Zalíbilo se mi tam, a když přišla nabídka, jestli bych nechtěla ve firmě zůstat, kývla jsem. Vyznal mi své city S Pavlem jsme seděli ob jednu kancelář. Párkrát

Poté, co naše dcera dospěla, jsem se těšila, že jednou budu mít vnoučata. Musela jsem si na to hodně dlouho počkat. Zatímco já jsem se kdysi provdala za prvního kluka, do kterého jsem se zamilovala, a byla jsem s ním šťastná, dcera Martina to měla daleko složitější. Chtěla jsem mít více dětí než jedno, ale po narození Martiny se mi přes veškerou snahu i pomoc lékařů už nepodařilo otěhotnět. Dce

Byla jsem na dlažbě, v hrozných finančních problémech. Bála jsem se, co tomu řekne moje máma, které jsem celý život dělala jen starosti. Tvářila jsem se, že se nic neděje. Matka se nesměla dozvědět, že jsem přišla o práci. Byla to starší dáma, překročila sedmdesátku, obličej plný vrásek. Já byla důvodem, že jich měla víc než jiní, a tak si už zasloužila klid. Předstírala jsem, že normálně chodí