Bylo to neuvěřitelné, ale v telefonu jsem skutečně slyšela jeho hlas. Můj děda se mi ozval naprosto nečekaně po své smrti z onoho světa! Měla jsem svého dědečka Michala moc ráda a zastala jsem se ho, když ho ostatní z rodiny během jedné oslavy pomlouvali. Co následovalo, to jsem opravdu nečekala. Když jsem odcházela z té oslavy, netušila jsem, co druhý den zažiji. Existuje posmrtný život?

Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta moje podivná choroba? Na dlaních se m

Stejně jako máma jsem byla posedlá vzhledem. U ní jsem to nenáviděla, a přitom jsem dusila svoji dceru. Moje matka měla štěstí, že se vdala za úspěšného muže. Můj otec vydělával dost peněz, takže ona mohla být doma a starat se o sebe. Zastávala názor, že žena musí být prostě krásná. Tento styl výchovy jsem převzala od ní i já, ačkoli jsem to nenáviděla. Jak se to stalo? Snadno. „Nepoveden

Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže i proto ona věřila horoskopům, milovala tajemno. Gábina byla i větší romantička, snila o lásce z tele

Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž

Vypadalo to, že zůstanu na ocet. Máma se domnívala, že kdybych se lépe oblékala a nevypadala jako strašák do zelí, třeba by si mě někdo všiml. Já ale byla srdcem i duší tramp. Pokaždé na Prvního máje si přečtu Máchovu báseň Máj. Třeba nejsem sama, možná to dělá i někdo jiný, říkávala jsem si. Byla jsem osamělá duše a trávila svátek zamilovaných či Svátek práce, chcete-li, vždy stejně. Ráno povi

Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v

Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku

Děláme si starost o naši dvanáctiletou vnučku. Nechtěli jsme jí sociální sítě zakázat, radši jsem se s nimi sama naučila a vymyslela malou lest. Naše Kačenka, stejně jako její kamarádky a spolužačky a obecně vrstevnice, miluje brouzdání po internetu. Neustále si něco ťuká na počítači nebo mobilu, který dostala od rodičů. Před časem z ní vypadlo, že si založila účet na jedné sociální síti a nahr

Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem si, že to je láska na celý život. Když jsem otěhotněla, úmyslně jsem našim neřekla n