Snacha se tvářila jako neviňátko, mně ale bylo jasné, že hraje levou. Elektřina mi nejde zásadně v době, kdy jsme spolu samy doma. Zase jsem si zalila šálek kávy studenou vodou. Vylila jsem tu blátivou břečku do záchodu, znova zapnula rychlovarnou konvici a ani ťuk. Bohužel už jsem věděla, odkud vítr vane! Chtěla jsem rozsvítit, ale nic. „Hergot!“ zaťala jsem bezmocně pěst a počítala v duchu do

Hrubá síla je někdy lepší než pláč, výčitky a domluvy. Když jsem je načapala v objetí, vyřešila jsem to ručně a stručně. A bylo vymalováno! Napřed mi Dita brala hračky, pak milence. Byla to hodně protivná holka ze sousedství, která se soustředila na to, že jakmile jsem začala s někým chodit, ihned se snažila mi moji lásku přebrat. Nutno podotknout, že byla přece jen o něco přitažlivější než já,

Seděla jsem u kuchyňského stolu, zírala na prázdný šálek od čaje a snažila se pochopit, jak se to všechno mohlo stát. Kam jsem dala rozum? Byla jsem vždy opatrná a věděla jsem, že důvěra se nerozdává jen tak. Ale pak se mi vrátila do života má stará kamarádka z mládí a já udělala největší hloupost svého života. Konečně jsem už nebyla tak sama Po letech jsme se s Jitkou potkaly na trhu, za

Od rána to byl den blbec, ale pak se vše změnilo. Našla jsem svoji životní lásku a byla jsem alespoň několik týdnů opravdu šťastná. Moje velká láska začala kdysi v uplakaném a deštivém podzimním dni, kdy jsem měla už od rána špatnou náladu. Ta se ještě znásobila v práci, protože jsem zapomněla na jeden důležitý úkol. Dostala jsem kázání od šéfové, a dokonce mi bylo naznačeno, že v případě opako

Svátky jara si pro mě připravily opravdový zázrak. Přesvědčily mě, že láska skutečně existuje, ač jsem v ni již pomalu přestávala věřit. Velikonoce jsou časem zázraků. Na Velký pátek rozkvétá zlaté kapradí, otevírají se skály, tvrze, zříceniny a vydávají poklady, zvony odlétají do Říma a děje se zkrátka mnoho neuvěřitelných věcí. Není divu, že se naše láska narodila právě o Velikonocích, ač zro

Dokud jsem měla peníze, točilo se kolem mě mnoho přátel a celá rodina. Až když jsem o vše přišla, poznala jsem, kdo je skutečný přítel. Tatínek získal v restituci značný majetek. Jeho bratr už nežil, neměl rodinu, také babička s dědou už byli po smrti, a já byla jedináček. Široko daleko jediná, která to všechno zdědila. Jako dítě jsem měla všechno, protože jsem neměla sourozence. Jen spoustu

Dcera našla toho malého chlupáčka v trávě, a nedala si ho vzít. Bylo to přesně na Velký pátek, a to se prý dějí zázraky. Ten zajíček nám opravdu přinesl štěstí. Když byly naše děti malé, jezdili jsme na Velikonoce k mým rodičům na venkov. Svátky jara tam byly mnohem krásnější a zajímavější, než ve městě. Tam se držely tradice vždycky, zejména běhání s pomlázkou po vsi byla oblíbená zábava mého

Nechtěla jsem ustrnout, i když jsem babička. Tak se jednoho dne stala vnučka mým učitelem. Už vím, že strach byl můj největší nepřítel. Z mobilu, počítače, internetu, sociálních sítí a podobných vymožeností jsem měla hrůzu. Asi jako každý člověk v mém věku. Na straně druhé mě vnitřně štvalo, že si dokážu na mobilu jen vytočit telefonní číslo a stěží napsat SMS zprávu. Při tom podle slov mých vn

Všem v paneláku dělala ze života peklo. Byla bezohledná a sobecká. Tak jsem vzala do ruky po letech housle. Jen jsme se nastěhovali do panelového domu na sídlišti, už vynadala manželovi, že zaparkoval před vchodem. Chtěl si jen z auta vystrčit krabici s nářadím. Ječela na něho jako siréna, že před vchodem je zakázáno parkovat. Jednou si počkala na mě u výtahu a spustila na mě, že ji můj syn nep

Jako malou holčičku mě nechali jednou samotnou ve starém domě. Nemohla jsem spát, ve tmě něco kolem mně chodilo, a dokonce vrčelo. Každý má nejspíš nějakou svou noční můru z dětství. Pro mě to bylo velké, chlupaté zvíře, kterému svítí ze tmy oči. Vrčí, funí a skřípe zuby. Do mých snů se takový strašlivý tvor vkrádá často, a to i v dospělosti. Jakmile se mi o něm zdá, vím, že se druhý den něco z