Rodina má být pevný základ všeho, jenže co se stane, když ty nejdůležitější kořeny vůbec nepoznáte už od svého dětství? Přesně to byl můj příběh, a právě tehdy se začala odvíjet moje životní tragédie. Jde to se mnou celý život, pořád to ve mně je. Je mi 81 let a stále mě bolí, že jsem tolik let prožila v trápení. Přitom by někdy stačilo být odolnější a tvrdší. Jenže člověk sbírá zkušenosti poma

Telepatie funguje. I když se člověk, kterého nosíte v srdci, ocitne na druhé straně světa, budete vědět, jak se má. Takový neuvěřitelný vztah jsem měla se svou maminkou, pak s dětmi, což se stává prý často. Měla jsem ho ale také se svojí první láskou. Nyní zpětně musím říct, že to nejspíš byl ten pravý, můj osudový muž. A Karel to cítil také tak. Jen jsme si na to nepřišli včas. Obřad spojen

Nikdy jsem nepochopila, jak se to mohlo stát! Tu cestu znám dokonale, mohla bych jí projít v temné noci se zavřenýma očima. Přesto jsem zabloudila. Stalo se to za listopadového novoluní, které prý přeje zlým silám. Je pravdou, že jsem se před tím pohádala s jednou ženskou u nás na vesnici. Byla to taková nevrlá starousedlice, nikdo se jí nezavděčil. Chytly jsme se na poště, protože zase prudila

Po rozvodu chtěl začít syn nový život. Pronajal si útulný půdní byt. Moc klidu si v něm ale neužil – čekaly ho tam děsivé chvíle. Krátce poté, co se syn přestěhoval do nového bytu, za mnou přišel s tím, že na stěně v obývacím pokoji vidí cosi podivného. Podle toho, jak se u toho tvářil, bylo zřejmé, že má strach a nevymýšlí si. Člověk neuvěří, dokud sám neuvidí Netrvalo to dlouho a musela

Kdybyste někdy spatřili na Štědrý den uprostřed hlubokého lesa smrk plný ozdob, tak po přečtení mého příběhu už budete vědět, co se za tou vánoční záhadou skrývá. Když jsem byla hodně mladá, a to je už dávno, byla jsem trošku zamilovaná do senzačního kluka z naší vesnice, jmenoval se Petr. Byl tak hodný, milý, laskavý, obětavý! Vzpomínám si, že mi, když kvetly u jezírek, nosil divoké žluté a fi

Nedokázala jsem řešit problém se synem. Každý mi radil něco jiného a já vnitřně cítila, že nic z toho není řešení. Až mi pomohla dobrá rada věštkyně. Mám syna, kterému je třicet dva. Když se napije, je to s ním špatné, snacha s dítětem ho nechala vyhodit policií, protože byl agresivní. Vzala jsem ho domů, začal ale terorizovat mou mladší dceru, svou sestru. Byla jsem nešťastná, svého syna jsem

Byl to žertík, kterým jsem všechny zaskočila. Nakonec jsem ale byla zaskočena já. Kameny mi má přání vyplnily, ale cena za tu pomoc byla varující. Ty modré duhové kamínky jsem si koupila na adventním trhu. Připadaly mi jako z pohádky o pokladu. Jak jsem se dozvěděla, říkalo se jim měsíční. Uměly probouzet věštecké schopnosti a posilovat umělecký talent, a hlavně dokázaly prý plnit sny. Kolik ka

Pro své dítě jsem chtěla jen to nejlepší. Podle jejího otce jsem ale nebyla dobrá matka. U mě bude mít dcera otevřené dveře, ať je jakákoli. Nemohla jsem se dočkat, až se vdám, pořídím si děti a stane se ze mě žena v domácnosti. Pracovala jsem jako prodavačka. Pavel, můj budoucí muž, tam chodil nakupovat tak často, až si mě vzal. Těšila jsem se, že brzy přijdou děti a já zůstanu doma. Nějak

Když dědeček zemřel, nemohli jsme nechat naši babičku samotnou. Pořídili jsme jí domácího mazlíčka ‒ andulku. Moc si spolu rozuměly – až přišel osudný silvestr! Dědeček a babička se milovali celý život, vždycky říkali, že si byli souzeni. S obdivem jsme to jako děti poslouchali a říkali si, že taky chceme zažít takovou velkou lásku. Jenže se to nikomu nepovedlo. Nevím, jestli taková láska exist

Pochopila jsem to u svého otce i tchána. Jak přestali pracovat, nastal problém. Jeden se trápil, druhý nasával. V tu chvíli to musí vzít do rukou žena. Když má žena v životě štěstí, vezme si muže, kterého si váží, je to dobrý táta a pracovitý člověk. Chlap, který touží po tom, aby postavil dům, zasadil strom a zplodil syna. Tomu mému Pepovi se to povedlo, zplodil nejen syna, ale i krásnou dceru