Už jako dítě jsem překvapovala tím, že jsem si dala nohu za krk. Přitahoval mě orient a nechtěla jsem jíst maso. Jako bych byla z jiného světa. Považovali mě za divné dítě a babička o mně dokonce řekla, že mě mamince podstrčila určitě divá žena. Vůbec jsem se nikomu z rodiny nepodobala a měla podivné návyky. Jako dítě jsem vůbec nechtěla jíst – až jednou přivezl strýc ze západního Německa indic

Když jsem Karla na táboře dvakrát opařila horkou vodou, sprostě mi tehdy vynadal. Bála jsem se, že všechny naše šance jsou nadobro spálené. Naštěstí jsem se mýlila. Karla jsem poznala na letním táboře, dělal tam praktikanta, já pomocnou kuchařku. Byl to moc hezký kluk a já jsem se do něj už tehdy šíleně zamilovala. Jednou, když byly k večeři párky, jsem chtěla jít vylít hrnec s vodou a jak jsem

Se samotou jsem se smířila, našla si drobné radosti a cítila se docela spokojená. A pak mi zčistajasna zatelefonoval bývalý manžel... Byla jsem přesvědčená, že zůstanu sama už napořád. Manžel odešel, když mi bylo padesát, zbláznil se do pětatřicetileté servírky. Nemohl jíst ani spát, jen na sebe zachmuřeně zíral v koupelně a jako nějaký puberťák uvažoval, zdali se jí bude líbit. Na svůj věk

Jako dítě jsem takové problémy neměla. Až když jsme se přestěhovali do strašidelného domu, nejspíš mě začali ovládat duchové. Moje dětství bylo klidné. Byla jsem dítě, které večer zalehlo do postele a poklidně spalo. Všechny proto překvapilo, když jsem se po přestěhování do jiného domu začala chovat jinak. Byla to krásná postarší vila, ze které přímo dýchala historie. Ale zřejmě ještě něco ten

Ta bezmoc se nedá popsat, můj muž byl v nemocnici, hrozilo, že přijdeme o byt, ale od banky jsem bez plné moci nedostala žádné informace. V manželství s Otou žijeme dlouhé roky, máme dospělou dceru. Před mnoha lety jsme si pořídili pěkný třípokojový byt na sídlišti. Vzali jsme si na něj půjčku, kterou manžel splácel sám. Řekl, ať se nestarám, že to zaplatí. Pracoval jako zedník na živnost a zpo

Každý nějak začíná. Já jsem koketovala s různými věšteckými praktikami a neuměla to. Až se na to nemohl nejspíš dívat duch nějaké dávné vědmy. Hrozně mě to bavilo. Kupovala jsem si různé věštecké pomůcky a věštění budoucnosti se stalo to mým koníčkem. Jakmile jsem přišla do nějakého čarodějného obchůdku, nevěděla jsem, co bych si koupila dříve. Doma jsem pak zapálila svíčky a zkoušela věštit –

Už se nemohu dívat na to, jak hrozně Matyáše rozmazlují. Jsou mu čtyři roky, a je to neuvěřitelný provokatér. Co z něho jednou vyroste? Když mi dcera řekla, že čeká dítě, byla jsem šťastná. Dnes je tomu naopak. Můj vnuk Matyáš je jedináček a do školky chodí jenom dva dny v týdnu. Je to neposeda, co dělá neustále nějaké šaškárny a srandičky. To by nevadilo. Horší je, že všechny provokuje. Sch

Bylo to tak živé, sen barvami jen hýřil. Ovšem byl tak podivný, že jsem si ho nedokázala sama vysvětlit. Věštkyně ho rozluštila v poslední chvíli. Musím se přiznat, že nepatřím k lidem, kteří by měli sny často. U mě je to spíše výjimka. Pokud se mi něco zdá, je to jen útržkovité a ráno si většinou nic nepamatuji. Ovšem na tento sen, který se mi zdál před mnoha lety, do smrti nezapomenu. V to

Srdce si poručit nedá. Naše láska byla však zakázaná. Ve skutečnosti existovala v zákonu výjimka, která nám změnila život. Bohužel až v padesáti. S bratrancem Pavlem, synem bratra mého tatínka, jsme byli jedna duše. Už jako malé děti jsme bez sebe neudělali krok, on byl můj ochránce a já jeho princezna. Cítil to, co já, měl pro mě vždy porozumění a jak čas šel, stal se v mých očích jediným muže

Vzala mi životní lásku a otce mých dětí. Proklínala jsem ji každý den. Nevěřila bych, že budeme jednou spolu sedět a pomlouvat toho muže, kterého jsme obě tak milovaly. Naše manželství se rozpadlo a já zůstala sama se dvěma dětmi. Nasadila jsem vražedné pracovní tempo a plnila jednu zakázku za druhou. Spala jsem čtyři hodiny denně, abych zaplatila nejen všechny pohledávky, ale také dětem dopřál