Tereza je naše vymodlené dítě. Dlouho se nám nedařilo počít, ale nakonec se na nás usmálo štěstí. I když pak se od nás zase odvrátilo. S Vláďou jsme se seznámili, když nám bylo už 35 let. Oba jsme toužili po rodině, ale před tím jsme nenašli vhodné partnery. Osudový muž Vláďa Jakmile jsme narazili na sebe, oba jsme věděli, že to je přesně ono. Proto jsme ani neotáleli a dohodli jsme se, ž

Vypadalo to, že zůstanu na ocet. Máma se domnívala, že kdybych se lépe oblékala a nevypadala jako strašák do zelí, třeba by si mě někdo všiml. Já ale byla srdcem i duší tramp. Pokaždé na Prvního máje si přečtu Máchovu báseň Máj. Třeba nejsem sama, možná to dělá i někdo jiný, říkávala jsem si. Byla jsem osamělá duše a trávila svátek zamilovaných či Svátek práce, chcete-li, vždy stejně. Ráno povi

Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v

Po smrti nevlastního otce se stalo to nejhorší, co mě mohlo potkat. Dědictví zasáhlo do mého života nelítostně, ten domek jsem musela rychle opustit. Nevlastního otce jsem měla moc ráda. Maminka si ho vzala, když mi bylo pět let. Vycházela jsem s ním dokonce lépe než s mámou. Spolu pak měli syna Vojtu. Máma Vojtu rozmazlovala a stavěla nás proti sobě. Byla jsem ráda, když jsem vypadla po učňáku

Děláme si starost o naši dvanáctiletou vnučku. Nechtěli jsme jí sociální sítě zakázat, radši jsem se s nimi sama naučila a vymyslela malou lest. Naše Kačenka, stejně jako její kamarádky a spolužačky a obecně vrstevnice, miluje brouzdání po internetu. Neustále si něco ťuká na počítači nebo mobilu, který dostala od rodičů. Před časem z ní vypadlo, že si založila účet na jedné sociální síti a nahr

Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem si, že to je láska na celý život. Když jsem otěhotněla, úmyslně jsem našim neřekla n

Tolik jsme se těšili, jak si budeme užívat volna. Ale když ta chvíle přišla, můj muž mi začal chřadnout před očima. Musela jsem něco udělat! Do důchodu jsme se s manželem těšili, ty poslední roky v práci nás už oba zmáhaly. Snili jsme o tom, jak budeme cestovat a užívat si života, věnovat se vnoučatům, a že si snad dokonce uděláme univerzitu třetího věku. Jenže když ta chvíle konečně přišla,

Kolem zapáleného ohně se nás sešlo devět. Myslely jsme si, že to bude jenom zábava, naše kouzlení ale začalo působit. Proutěná koštátka čarovala a plnila naše přání. Na tento svátek se vždycky těšíme. Dodnes hledáme se sestrou Madlou, kam bychom vyrazily a pořádně si filipojakubskou noc neboli čarodějnice užily. Jednou v mládí jsme vzaly i naše dvě kamarádky Soňu a Milenu. Vyrazily jsme do vedl

Nikdy bych nevěřila, že se ta zlá holka někdy změní. Byla sobecká, povýšená, nikomu nepřála nic dobrého. Jednou změnila šatník a stal se snad zázrak. Už jako malá bývala Martina zlá a sobecká. Slyšela jsem o ní jen to nejhorší, a to nejen od spolužaček, ale i od její starší sestry Agáty. Byl to užalovaný, rozmazlený fracek. V dětství si vybrečela na rodičích několik zvířat, o které se pak nikdy

Jel jsem za svými rodiči do jedenáctého patra, když se výtah porouchal. V rohu se náhle objevila temná postava. Stála a nic neříkala. Pak mě náhle vyhodila z výtahu ven. Zmáčkl jsem tlačítko a přivolal si výtah. Než přijel, obkroužily mě vzpomínky na dětství, které jsem v okolí paneláku, kde žili mí rodiče, strávil. Uplynulo už třicet let od doby, kdy jsem se odstěhoval a začal samostatně svůj