Byla jsem postavena před drtivou skutečnost. Měla jsem se rozloučit se životem. Vsadila jsem na přírodu, a ona mi pomohla. Takové zprávy se děsí každý. Když si vás lékař posadí před sebe, podívá se vám zhluboka do očí a řekne, že máte zhoubný nádor a metastázy, říkáte si, že to přece nemůže být pravda. V mém případě to ale byla krutá realita. Bohužel už ani operace podle lékaře žádné zázraky

Dokázala jsem vycítit smrt. Stala jsem se postrachem okolí. Všichni se mě báli! Přitom jsem byla ještě dítě. Jako dítě jsem byla nazývána sýčkem rodiny. Jakmile jsem si na některého z příbuzných náhle vzpomněla a měla tendenci jej rychle navštívit, bylo všem jasné, že má dotyčný namále. Už jako malá jsem prý měla ty schopnosti. Dodnes se v rodině vypráví příhoda, která se stala v době, kdy mi b

Ráda si vozím z dovolených „dary moře“. Mám jich doma spoustu. Jeden kamínek je ale kouzelný. Léčí mi nemocné tělo i duši. Velmi ráda jezdím k moři a sbírám po pláži nejrůznější kamínky a mušle, které vyplavilo moře. Mám jich doma už pořádnou sbírku. Z dovolené jezdím sice o pár kilo zavazadel těžší, ale stojí to za to. Nejen pěkná výzdoba Kamínky a mušle tvoří doma nejen pěknou výzdobu,

Chodila do sedmé třídy, byla velký samotář a věděla všechno dopředu – i své známky i to, že se stane neštěstí. Ve třídě bylo ticho jako v hrobě! Právě se ke svému cíli blížila hodina matematiky. Prověrka, kterou jsem avizovala dopředu, dala žákům viditelně zabrat. Následující hodinu jsem měla volno. V kabinetě jsem se pustila neodkladně do čtení a známkování právě dopsané prověrky. Všechno zača

S manželem jsme o takovém pohádkovém domečku snili roky. Pár týdnů po nastěhování jsme však zažili něco, co nás oba vyděsilo. Některé dávné události se mohou projevovat ještě dlouho poté, co se odehrály. S manželem jsme si mysleli, že jsme našli krásné místo k bydlení a rodinnému životu. Ten dům vypadal doslova idylicky. Už jsme se nemohli dočkat, až se tam přestěhujeme. Místo klidného a šťastn

V dětství jsem slýchala vyprávění o opuštěném zámečku, kolem něhož se dějí podivné věci. V dospělosti jsem se o tom přesvědčila na vlastní kůži. Znala jsem ten smutný příběh z vyprávění. V mé rodné vísce na severu Čech se mezi obyvateli vyprávělo o tragickém požáru dětského domova, při kterém uhořelo několik dětí. Stalo se to koncem padesátých let. Nikdy jsem v místech tohoto neštěstí nebyla, j

Nevěděli jsme si s vnučkou už rady. Strašně zlobila a neplatilo na ni nic, všemu se vysmívala. Pak ale kdosi zaťukal na okno a rázem bylo ticho. Oldřiška je dcera našeho syna, moje jediné vnouče, a podle toho to také vypadalo. Vždy měla všechno, nic se jí nedalo odmítnout. Dokázala upřít ta svá velká kukadla a podívat se jako andílek, a nebyl z nás nikdo, kdo by jí nevyhověl. Byla tak rozmazlen

Toužila jsem mámě splnit velké přání, najít jí otce, jehož roky neviděla. Cestu k jeho domu se mi podařilo najít snadno, vyhlížel mě ale někdo jiný. Moje rozhodnutí najít matce tatínka, o kterého v dětství přišla, byl pořádný úlet. Po válce ho zavřeli, to byla máma ještě malá a pak svého otce už nikdy neviděla. Babička se jednoho dne prý sbalila a i s malou dcerkou, mou mámou, se odstěhovala. N

O té skále kolují legendy dodnes. Létají tam prý andělé a studánka v ní je léčivá. Když jsem onemocněla, věřila jsem tolik, že se stal zázrak. Postihla mě nemoc, které se bojí každý. Rakovina. Strašně jsem se bála, hlavně průběhu té nemoci. Trpěla jsem ale ještě mnohem víc představou, že tu nechám své staré rodiče, o které se neměl kdo postarat. Moje dcera žila v zahraničí a syn podnikal na opa

Ze zahraničí jsem si přivezla zvláštní šperk. Vnutila mi ho na tržišti podivná žena. Od té doby se děly zázraky. K Bulharsku a naší rodinné dovolené v této zemi – bylo to ještě v dobách socialismu – se váže velmi zajímavá příhoda. Bylo to v čase, kdy jsem studovala střední školu a chystala se na vysokou. Vybrala jsem si obor, který byl v té době hodně nedostupný, dalo by se říci, že bylo téměř