Neměl mě rád a dával mi to najevo při každé příležitosti. Když zemřel, docela se mi ulevilo. To jsem netušila, že bude mnohem hůř! Prožila jsem šťastné dětství. Většinu svých příbuzných jsem měla ráda, jen strýce Karla ne. Poté, co se rozvedl a žena od něho utekla, protože ji bil, žil sám ve starém domku a jeho jediným zájmem byl alkohol. Měl jenom láhev alkoholu Na strýci jsem viděla, že

Jsou pověry pravdivé? Tuto otázku si možná za život položí každý z nás. Já jsem jim nevěřila, dokud naši rodinu nepostihlo neštěstí… Někteří lidé se pověrám vysmívají a berou je na lehkou váhu. Patřila jsem mezi ně, ale jen do určité doby. Před několika lety, při stěhování do nového domu se nám rozbilo velké zrcadlo. Naši rodinu čekalo sedm tragických let Myslela jsem si, že o nic nepůjde

Pátrala jsem po rodinné hrobce, abych se mohla poklonit svým předkům. A byla jsem úspěšná. Poznala jsem místa, odkud pocházím, i část své rodiny. A možná ještě někoho... Když babička odešla, byly mi sotva dva roky. Nevzpomínám si na ni. Maminka se s otcem rozvedla pár let poté a já se s ní stěhovala daleko z tatínkova kraje. Pak už jsme tam nejezdili. Nikdy. Matka se totiž znovu provdala a otčí

Nevěřila jsem, že dokáže energie místa uzdravovat. Až mi poradila bylinkářka léčivou studánku. Viděla jsem tu vodu pít divokou zvěř, a tak jsem ji zkusila. Od chvíle, co zemřel můj muž, začalo se všechno v mém životě hroutit. Syn se odstěhoval do daleké ciziny a já zůstala sama. Do toho mě začalo trápit zdraví. Lékaři mi sdělili, že jsem vážně nemocná. Ihned jsem zahájila léčbu, ale nezabíra

Bylo to nejtěžší období v mém životě. Děti vyletěly z hnízda, dostala jsem výpověď a manžel se se mnou rozvedl. Pak jsem poznala tu starou ženu a děly se zázraky. Vzpomínám na tu dobu, jako by to bylo včera. Čerstvě jsem oslavila padesát a s tím věkem se začalo všechno bortit jako domeček z karet. Nejprve odešly děti. Založily si rodiny a odstěhovaly se. Pak jsem dostala výpověď v práci. S novo

Zastavila jsem stopaři. Byl to divný týpek. Jako po smrti. Netušila jsem, že jsem skutečně vezla nebožtíka na druhý břeh. Na poslední chvíli jsem dupla na brzdu! V záři reflektorů se objevila jedna z nejpodivnějších bytostí, které jsem mohla potkat. V první chvíli jsem si myslela, že mám co do činění se sebevrahem. Doslova mi skočil před auto. Neuvěřitelně hubená lidská postava. Bílý ošuntělý b

Nemyslela jsem si, že mají někteří lidé dar vidět budoucnost druhých. Babička mé spolužačky však vyčetla z karet můj osud úplně přesně. V mládí jsem si život rýsovala podle svých představ. Kartám ani horoskopům jsem nevěřila, ale ukázalo se, že skutečně nelžou. Přestala jsem pochybovat Je to až k neuvěření, ale můj život se skutečně odvíjel podle předpovědi kartářky, ačkoli můj první doje

Ten starý kousek mi dala maminka před svou smrtí. Pochopila jsem, proč před ním tak ráda po smrti otce sedávala. Je to už sedm let, co nám se sestrou Aničkou zemřela maminka. Než umřela, řekla mně i sestře, abychom si z bytu každá vzala jedno velké staré zrcadlo. Měla jich v bytě několik a velmi často před nimi vysedávala, zejména v noci. Nikdy jsme nepochopily proč. A pak mi na smrtelné postel

Byly jsme šťastný a spokojený pár, plánovali jsme svatbu. Partner mi ale jednou z cest přivezl podivný dárek, který málem zničil náš vztah. Nikdy bych nevěřila, že se může v kusu neživé hmoty, v kamíncích a koženém provázku, ukrývat taková energie, která se postará o neštěstí, nebo dokonce zkázu. To, co se mi ale stalo, mě přesvědčilo o tom, že takové nebezpečné předměty existují. Že do nich

Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti - Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen jsem ale měla kam jít. U rodičů