Tajemné příběhy – 174. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Tajemné příběhy

3 minuty čtení

Člověk, kterému nevychází jeho životní plány, se může mstít na druhých lidech. Třeba i tím, že uvalí kletbu na nějaký předmět! Než si mě můj manžel vzal za ženu, nechal mi udělat hezký přívěšek. Měl tvar srdce a bylo v něm vyryto písmeno J, prý podle mého křestního jména Jarmila. Nevěděla jsem, že nešlo o upřímný dárek z lásky. Ten přívěšek byl poznamenaný a přinesl mi samé utrpení. Písmeno patř

zobrazit více >>

V koupelně se objevovaly rudé skvrny

2 minuty čtení

Lidské tragédie bývají někdy natolik silné, že po sobě nechávají podivné stopy ještě dlouho po tom, co k nim došlo! Moje sestřenice Dana se krátce před padesátkou rozvedla. Syna už měla dospělého a v zahraničí. S manželem se vypořádala, společný byt prodali a Dana si hledala pro sebe něco menšího. Našla si byt v nejvyšším patře starého činžovního domu. Požádala mě o pomoc se stěhováním. Byt vypad

zobrazit více >>

Krutý manželův osud měl stále stejné datum!

2 minuty čtení

Může to znít mrazivě a tajemně, ale někteří lidé mohou mít opravdu smůlu na konkrétní číslo... Než jsem poznala Vaška, svého budoucího manžela, nebyla jsem nikdy pověrčivá. Teprve jeho osud mě to naučil. Nebál se pátku třináctého, úplňku ani černých koček přes cestu. Žádné takové obvyklé věci, kterých se lidé obávají. Jeho celoživotním strašákem bylo jedno číslo - osmnáct. A osud ukázal, že to

zobrazit více >>

Ovládá strašidlo psy v Podskalí?

3 minuty čtení

Křižovatka přitahovala neštěstí. Ve všech figuroval pes. I mírní domácí mazlíčci se dokázali náhle rozběsnit a napadnout člověka. Nahlédnete-li do knihy Pražských pověstí, tak se dočtete, že nejslavnějším podskalským strašidlem je duch černého psa, který se prohání nejčastěji ulicemi Trojická, Pod Slovany a Podskalská. Co ten pes-duch provádí živým, jsem se nikde nedočetla, pravdou ale je, že mě

zobrazit více >>

Vrátil se k nám otec v podobě vnučky?

3 minuty čtení

Tatínek přicházel dlouho po své smrti a prováděl své rituály jako za života. Vnímali jsme ho všichni, včetně dětí. Maminka s ním hovořila a dívala se na televizi. Jakmile jsem se o smrti otce dozvěděla, přijela jsem okamžitě k matce, abych připravila pohřeb. Odchod tatínka byl příliš rychlý na to, aby se s ním hned vyrovnala. A jak se brzy ukázalo, nehodlal se se svým odchodem smířit ani on. Úspě

zobrazit více >>

Byli si souzeni – museli zemřít spolu?

3 minuty čtení

Jejich velké přátelství bylo dojemné. Neudělali bez sebe krok a neváhali bránit jeden druhého. Čekala je tragická smrt v jeden den. Cecilka byla moje slepička, malá liliputka, kterou jsem si ochočila a všude ji jako malá holčička nosila. Kromě ni jsem měla ještě tlusté morče Rodea. To byli mí nejlepší přátelé, spřízněné zvířecí duše, s nimiž jsem si hrála. Cecilka se jmenovala podle mé oblíbené p

zobrazit více >>

Přítel slíbil, že se ozve ze záhrobí

3 minuty čtení

Věděl, že zemře dříve, než já. Byl to vědec, kterého zajímal posmrtný život. Rozhodl se najít cestu, jak mi dát vědět, jestli po smrti těla žije duše dál Byl to můj dlouholetý kolega, kamarád a v posledních letech jeho života také blízký přítel. Večery při Modrém Portugalu jsme vedly dlouhé diskuse o věcech nadpřirozených, tajemných a zatím neprobádaných. Jeho znalosti a vědomosti se zdály famózn

zobrazit více >>

Poslala jsem vnučce dobrého ducha ochránce

3 minuty čtení

Byly jsme jedna duše. Cítila, když jsem zkolabovala, a já poznala, že ji hrozí nebezpečí. Tu noc jsem za vnučku prosila. A pomoc přišla. Od první chvíle, kdy jsem vnučku spatřila, jsem cítila zvláštní magickou vazbu. Takovou jsem se svou dcerou nikdy neměla. Jak čas šel, utvrzovala jsem se ve svém dojmu, že se v mé vnučce narodila bytost, která se mi neuvěřitelně podobá. O tom, že si jsme hodně b

zobrazit více >>

Věznila nás tajemná síla

5 minut čtení

Stará zapadlá místa mohou skrývat tajemná a smrtelná nebezpečí. Nebýt manželova důvtipu, asi bychom v tmavé pasti zemřeli… S Antonínem, mým mužem jsme se často toulali po vlastech českých i po okolních zemích. Když byly děti malé, omezovali jsme se na místa, kde by je to mohlo bavit. To znamená, že jsme jezdili především na různé přehrady nebo k rybníkům. Když se syn i dcera dostali do puberty,

zobrazit více >>

Perlový náhrdelník

3 minuty čtení

Když se můj syn Libor zamiloval do Terezy, chtěl jí darovat nějaký šperk. A mě napadlo, aby jí věnoval rodinný klenot po prababičce… Chodili spolu krátce, ale mě bylo hned od začátku jasné, že se do ní zamiloval na první pohled. A neuplynuly ani čtyři měsíce a moje tušení se ukázalo být pravdivé. Syn Libor za mnou toho odpoledne přišel a povídá mi: „Mami, vím, že s Terezou nechodím ani půl roku

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›