Neuvěřitelný život – 76. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Neuvěřitelný život

5 minut čtení

Od školy jsem snila o princi na bílém koni, a když jsem viděla film Pretty Woman, umínila jsem si, že můj život bude také jako z pohádky. Vždy jsem si říkala, že láska je asi o něčem jiném než o penězích, ale když se žena zamiluje do boháče, tak je to plus. A já ani do svých pětadvaceti let nepotkala nikoho, kdo by mi ukradl srdce. A tak jsem se rozhodla vybrat si dle svých preferencí, což znam

zobrazit více >>

Odvážný číšník na mě tehdy udělal dojem

3 minuty čtení

Slavila jsem s kamarádkami třiadvacáté narozeniny. Bylo skoro strašidelné, že mě Miloš sledoval až k vinárně a pak do ní vrazil. Bylo to děsivé, chodit se žárlivcem. Jenomže zpočátku jsem netušila, jaký je doopravdy. Seznámili jsme se na diskotéce. Byla jsem šťastná, že mám kluka. S mou silně introvertní povahou to byl vlastně malý zázrak. I máma mě pobízela, ať chodím mezi lidi, že nemohu s

zobrazit více >>

Jak jsem pochopila, že lhát se nemá

3 minuty čtení

V mládí jsem si s oblibou dělávala z mužů legraci. Vymýšlela jsem si různé nesmysly. A moje hloupé lži se mi v dospělosti nepříjemně vymstily. Když jsem nastoupila na střední školu, sedla si vedle mě naprostou náhodou holka, která byla podobné číslo jako já. Spojoval nás zejména smysl pro recesi a ztřeštěný humor. Zjednodušeně řečeno – mlátila s námi puberta, jako s málokým. Se Zdenou jsme v

zobrazit více >>

Hodinový manžel mi nahnal pořádný strach

2 minuty čtení

Žila jsem sama a mužská ruka mi doma scházela. Kamarádky si hodinové manžely pochvalovaly. Říkala jsem si, že tedy taky nějakého vyzkouším... Na internetu seženete všechno. Hodinovými manžely se to tam jen hemžilo. Protože mi chlapská ruka doma scházela, nastřádalo se toho v mém bytě dost, co potřebovalo opravit. Kolegyně a kamarádky si hodinové manžely pochvalovaly, a tak jsem si řekla, že

zobrazit více >>

Žárlím na dceru své lásky

3 minuty čtení

S Jitkou jsme se seznámily v práci. Je o patnáct let mladší než já, ale hned jsme si porozuměly jako dvě vrstevnice. Teď to mezi námi skřípe. Pracuji v rodinné firmě. Majitel firmy je otec Jitky, kterého znám už dvacet let. Jeho dcera z prvního manželství do firmy nastoupila až po vysoké škole a je jasné, že po otci celou firmu jednou převezme. Byli jsme si oporou Mirek, jak se šéf jmenuj

zobrazit více >>

Spolubydlící za pět set

3 minuty čtení

Když mi můj neurochirurg konečně napsal lázně, byla jsem v sedmém nebi. Ještě nikdy jsem v nich totiž nebyla. Nikdy se mi ale nehodilo na tak dlouho odjet. Nejen kvůli práci, ale především kvůli mému briardovi Bastíkovi a kočce Niky. Kočku by mi sousedé ještě pohlídali, ale rozpustilého psa nikdo. Teď jsem už byla bez práce i bez psa. Vyrazila jsem tedy vstříc lázeňské péči. Nepříjemná žensk

zobrazit více >>

Falešné koledníky náš kocour dobře odhadl!

2 minuty čtení

Využili tradice, aby se vloudili do našeho bytu a kradli. Narazili ale na našeho statečného a neohroženého kocoura s ostrými drápy. Tři králové, co jdou k nám! Na ty se všichni u nás doma každý rok moc těšíme! Jak zaklepou na dveře, přednesou koledu, ochutnají, jak se mi letos povedlo cukroví a manželovi slivovice. A pak vezmou křídu a na futra napíšou tu známou zkratku, která bude naše obyd

zobrazit více >>

Kocour Vendelín mi zachránil život

3 minuty čtení

Zkolabovala jsem při práci na zahrádce. Široko daleko nebyl nikdo, kdo by si toho všiml a zavolal záchranku. Přesto jsem se pomoci dočkala. Říká se, že nejlepším přítelem člověka je pes, mě ale zachránil život kocour Vendelín. Bydlím ve městě, kde k sobě mají lidé sice blízko, ale o to více jsou k sobě nevšímaví. Musím dokonce říct, že mezilidské a hlavně sousedské vztahy jsou mnohdy náročné a je

zobrazit více >>

Sázka o chlapa

3 minuty čtení

Miluška s Helenou se bály, že zůstanou na ocet, a tak dělaly všechno možné. Dokonce se vsadily o našeho vedoucího. Seděly jsme v kanceláři tři: Miluška, Helena a já. Kolegyním bylo už přes třicet, mně táhlo na třiadvacátý rok. Všechny tři jsme byly svobodné, a někdy mi připadalo, že to Milušku s Helenou hodně trápí. Lidově řečeno, lezlo jim to na mozek. Bály se, že zůstanou na ocet. Občas si náš

zobrazit více >>

Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!

5 minut čtení

Ochranka vlekla plačící maminku s malou holčičkou k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polívku a přesnídávku. Nemohla jsem se na to dívat... Nebylo mi přáno mít děti. Moc jsem po nich toužila, ale moje zdravotní problémy byly velké. Ačkoliv jsem byla žena, za kterou se každý chlap ohlédl, rozhodně jsem neměla o nabídky nouzi, nakonec jsem vždycky zůstala sama. Ti bezdětní v mém mládí mě nakonec op

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›