Krůček mě dělil od jisté smrti, nebýt pohotové reakce všímavého řidiče. Ležela jsem vedle vozovky a loučila se s životem. Na cestě jsem najednou nemohla už dál. Zatočila se mi hlava a pak už jsem ležela na zemi. Do lesa, kam jsem vyrazila zkratkou, se už nedostanu. Všechno se zastavilo Nemohla jsem se hýbat! Vteřiny se vlekly a splývaly v minuty a snad i hodiny. Asi mi to jen připadalo, a

Už mě nebavilo poslouchat příkazy mé sestry, která mi chtěla poroučet. Snášela jsem to z nutnosti. Bydlela jsem u ní. Byla jsem odkázaná na její každodenní péči. Měla bych být vděčná. Starala se o mě skoro celý den. Ráno mi musela zabandážovat nohy a později pomoct jít ven. Sama bych to nezvládla. Stále nebyla spokojená Přepsala jsem jí za to svoji polovinu dědictví po rodičích, což čítal

Počítání každé koruny, to byla už řadu měsíců moje každodenní realita. Na vině byl můj nečekaný rozvod, stěhování a taky změna zaměstnání. Když mi oznámila kamarádka, že mě přijede navštívit, zmocnilo se mě zoufalství. Čím ji pohostím? Samozřejmě jsem jí mohla sdělit trpkou pravdu a přiznat se, v jak špatné finanční situaci se nacházím. Určitě by mě pochopila! Byla vždycky moc hodná a vstříc

Občas mi připadalo, že je snad čarodějka. Všechno věděla předem, ve všem mě odhadla. Skoro jsem se jí začala bát. Utvrzovala mě stále víc v přesvědčení, že má nějaké magické schopnosti! Hned ráno se mi udělalo nevolno. Rozbušilo se mi srdce a rozklepala se mi kolena. Nechtělo se mi do práce! Moje kolegyně, kdysi dobrá kamarádka, se změnila. Stala se z ní jakási potměšilá sudička. Uměla předp

Najednou seděl na okenním parapetu a kočičí granule mu chutnaly. Snadno jsme si získali jeho důvěru. Jenže narážíme na strašné předsudky. Je to totiž velká škodná! Náš kocour je dobrodruh, rád se toulá. Má zářivě žlutý obojek, aby byl vidět na dálku a myslivci ho nezastřelili. Aby náš toulavý Ferda netrpěl hlady a žízní, má stále na parapetu v přízemí misku s granulemi a vodou. Jednou večer jsm

Kamarád mi zařídil úžasnou práci v zahraničí, nabídka byla lákavá a já si tolik věřila! Jenže brzy se ukázalo, že jen velké sebevědomí nestačí. Byla jsem mladá a dost hezká. Celý svět mi ležel u nohou, aspoň jsem si to myslela. Ve škole jsem se učila ruštinu, jeden rok nepovinnou němčinu na základce a na střední škole angličtinu. To bylo přece skvělé, ne? Po škole jsem nastoupila jako sekretářk

Nemoci se na mě sesypaly ze všech stran. Myslela jsem si, že už nebude nikdy líp. Přitom stačilo jen být šťastná! Všechno to začalo ve chvíli, kdy jsem oslavila padesáté narozeniny. Oslava byla skvělá a já si říkala, že se cítím zdravá, plná energie a jsem naprosto v pohodě. Jako by mi bylo dvacet. Pak se ale stalo několik velmi ošklivých věcí. Zemřela mi o pět let starší sestra, dcera procháze

Ve sportu jsem byla lepší než Marie. Jen v běhu měla lepší výsledky. A pak dostala ty skvělé boty, v nichž by atletické závody určitě vyhrála. V dnešní době, kdy se to obchody všemožných módních značek kolem nás jen hemží, musí být obtížné si představit, jak těžké bylo kdysi získat opravdu kvalitní sportovní výbavu, zejména boty. S nejlepší kamarádkou Maruškou jsme byly dobré v tělocviku, byly

Znovu chodit do školy po třiceti letech byl pro mě trest. O to větší radost jsem měla, když mě přišla pozdravit moje spolužačka ze střední školy. Skoro se nezměnila. Už jí asi notně pomáhala kosmetika, ale výsledek byl fantastický. Nepřibrala snad ani deko. Přiznám se, že se mě trochu zmocnila závist při pohledu na ni. Manžel měl jiný názor Hned jsme se domluvily, že si spolu sedneme do l

Večer si šel lehnout coby vlídný a hodný chlap. Ráno vstal z postele zachmuřený mrzout, který za celý den promluvil sotva pár slov. Důvod jsem neznala. Nic jsem mu neudělala a ničím se neprovinila! Nechápala jsem to. Jako kdyby mi ho někdo vyměnil! Jako kdyby to byl úplně někdo jiný! Dělá si ze mě jen legraci? Nebo se jedná o nějakou podivnou sázku? Snažila jsem se manžela rozesmát, ale marně.