Procházky pod noční oblohou, sladká slůvka o štěstí, které nás potkalo. Přesně takhle jsem si plánovala svou báječnou a ničím neposkvrněnou budoucnost. Seznámili jsme se s Davidem díky mé kamarádce a zároveň jeho sestřenici, za kterou jsem se jednou o prázdninách vydala na návštěvu. Právě jsem dokončila střední školu a chystala se na vysokou. Byla jsem zvyklá, že mi věci vycházely. Rodiče mne p

Milovala jsem lesní stezky, útěky před deštěm do polorozpadlých chatek vonících dřevem, večery u praskajícího dřeva táboráku i usínání ve spacáku pod borovicemi. Tramping je toulání. Je svobodný jako voda v řece Svratce. Takoví jsme byli. Dnes to nechápu, odnesla bych to zápalem plic a bolestí páteře, ale spávala jsem v lese ba i na podzim, kdy teploty klesaly málem k nule a vlhké jehličí, spad

Co mně paměť sahá, rodiče spolu mluvili vždy jen laskavě a zdvořile. Nepamatuji jedinou hádku. Nikdo z nich jakživ nezvýšil hlas. Povídá se, že se nad manželstvím smráká, moderní doba této instituci nepřeje. Ženy a muži už neumějí žít spolu, i proto, že vlastně nemusejí. Ženy se dokážou uživit a muži se o sebe postarat se vším všudy, díky dokonalým pračkám, ledničkám a mikrovlnkám. Je mi z toho

Rodiče mě vždy zahrnovali péčí. Myslela jsem, že je jejich láska bezpodmínečná. Opak se ale stal pravdou. V nejtěžší životní chvíli, mě moje vlastní máma krutě zradila. Máma a táta pro mě vždy představovali jistotu, zázemí a bezpečí. Byla jsem jejich jediná dcera, takže se o mě hodně báli, a máma mě navíc dost hlídala. Do skoro třiceti let jsem u nich bydlela. Nevadilo mi to. Jediné, co mi lezl

Už se vám stalo, že vám vykradli byt? Se vším jsem se smířila, jen ten čajový servis, jedinou památku na babičku, jsem nedokázala oželet. Stalo se to, když jsme jeli na dovolenou do Egypta, byla to naše vysněná dovolená. Sousedka mi zalévala květiny a starala se o andulku. V Egyptě jsme strávili dvanáct kouzelných dnů. Jenže po návratu nás čekal šok. Vykradli nás. Sousedka tvrdila, že se to

Když se můj syn oženil, byla jsem šťastná. Martina se mi zdála skvělá a syn s ní vypadal doopravdy šťastný. Dnes je vše trochu jinak. Na první vnouče jsem se doopravdy moc těšila. Když mi mladí s nadšením oznamovali, že čekají miminko, byla jsem opravdu na vrcholu blaha. Role babičky jsem se nemohla dočkat. Hned jsem skočila do obchodu a nakupovala všechny ty roztomilé oblečky na miminka. Hodně

Vyučila jsem se dámskou krejčovou, ale z fabriky jsem brzy utekla. Moc lidí, moc rámusu, moc stresu. Zkrátka nic pro mě. Lidí jsem se bála odmala, nevím, čím to bylo, ani psychiatr mi to později nedokázal přesně říct, nebo třeba ani nechtěl. Všimla jsem si, že oni ti terapeuti neradi něco dopodrobna vysvětlují, spíš vás nechají, ať si na to přijdete sami. Většinou ale všechno pramení z dětství.

Někdy uděláte věci, kterým ani sama nerozumíte, ale prostě se to stane. Když začnou za vás mluvit emoce místo rozumu, je to zlé. A tak to také bylo. Odcházím v doprovodu vězeňské stráže. Hlavní líčení je u konce, rozsudek vynesen a mě čeká několik let za mřížemi. Cítím na sobě pohledy všech přítomných, ale neotočím se. Jak bych se jim mohla podívat do očí. Vždyť jsem mnohým z nich naprosto znič

Naprostá náhoda odhalila dávné tajemství. Zrada mého manžela a nejlepší kamarádky vyšla najevo po čtvrt století! To jsem nečekala. Svoji nejlepší kamarádku jsem znala už od školky a společně jsme prožily dětství i dospívání. Chodily jsme spolu hrát tenis, tancovat i za kluky. Nebylo jediné tajemství, které bychom před sebou měly. Byly jsme jako jedna duše a jedno tělo. Neuměla jsem si představi

Zavolal a dramaticky mi sdělil, že se mnou musí okamžitě mluvit. Nějakou dobu jsem na telefonní sluchátko nechápavě zírala. Ničemu jsem v tu chvíli nerozuměla. Po skončení hovoru jsem si telefon nechápavě prohlížela. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Neviděli jsme se osmnáct let. A on mi najednou zavolá a řekne: „Musím s tebou okamžitě mluvit.“ Z toho jsem byla celá vyjevená. Po osmnácti letech? A pr