Můj muž mě okouzlil svojí vtipnou a dobromyslnou povahou. Jeho smysl pro humor byl také tím, co nám pomáhalo překonat všechny strasti a starosti života. S Martinem jsem se poznala hned po ukončení školy při nástupu do svého prvního zaměstnání. Okamžitě mě okouzlil, a samozřejmě nejen mě. Byl podnikovým bavičem a všechny ženské po něm šílely a také mu pěkně nadbíhaly. Moc se mi líbil, ale ani ve

Vždy jsem věděla, že máma má radši o šest let mladší sestru než mě. Myslela jsem, že to je tím, že si se mnou prožila velmi těžký porod. Matka se nikdy netajila tím, že můj příchod na svět byl očistec. Nakonec jsme přežily obě, ale tento zřejmě hrozný zážitek nepřežila mateřská láska… Každý porod jiný Asi jsem si u mámy nepolepšila ani tím, že mi při porodu vykloubili levou kyčel a já pak

Kristýnka byla vždycky opatrná. Nikdy by nejela na neseřízeném kole bez helmy a chráničů. Přesto si ji našla ošklivá shoda náhod. Byli jsme aktivní rodina, s manželem a dětmi jsme pravidelně jezdili na cyklovýlety za krásami naší země. A v tom duchu pokračovali i syn a dcera, když už byli dospělí a měli své rodiny. Když ukončila má vnučka Kristýnka osmou třídu a začaly prázdniny, vydala se s ro

Odmalička jsem vyrůstala jen s maminkou, otec zemřel, než jsem se narodila. Netušila jsem, že se jednou potkám se svou sestrou. Neměla jsem bratříčka ani sestřičku, tak jsem si to vynahrazovala kamarády. S Ivetou jsme byly dokonce jako ségry, a vydrželo nám to do dospělosti. Ten rok, bylo to po druháku na střední, jsme o prázdninách vyrazily do Prahy. Proběhly jsme obchody a pak se usadily n

Vždy jsem se snažila být své dceři oporou. Ale už nemohu dál. Po rozvodu se nastěhovala k nám domů, nesnaží se sebrat, upadá čím dál hlouběji. Vždycky jsem pro svoje dvě holky chtěla jen to nejlepší. Mladší Stáňa je odmalička samostatná. Nás jako rodiče vlastně nikdy k ničemu extra nepotřebovala. Oproti tomu Kateřina neudělala žádné větší rozhodnutí bez toho, aniž by se s námi poradila. Samozře

Udělala bych pro ni cokoliv. Finančně jsem ji podporovala, hlídala jí dvojčata, a dokonce na ni přepsala i svůj domek a chalupu. Nic jí nestačilo. Pomlouvala mě, kudy chodila! Dozvěděla jsem se to úplnou náhodou. Od maminky jedné z kamarádek svojí dcery. Koukala na mě tak nějak divně a potom si dodala odvahy. Prý málo hlídám! „Že se nestydíš! Tvoje dcera je tak udřená. Ospalá. Vyčerpaná! A t

V momentě, kdy jsem si myslela, že všechno zvládneme, přišla od mého nejbližšího člověka pořádná „ťafka“ za ucho. I když jsem na lopatkách, ještě to nevzdávám. Už poněkolikáté si prohlížím ty staré fotky. Filípek byl rozkošné mimino a později malý šikovný školáček. Byl hodný, poslušný a citlivý chlapec. Co se to s námi jen stalo. Už zase pláču při vzpomínce na ty krásné dávné časy. Všechno to f

Mám manžela, děti i vnoučata. Přesto jsem úplně sama a zmáhá mě pocit naprostého zoufalství a strachu z budoucnosti. Už se mi zase chce strašně plakat. Ale nemůžu. Asi jsem už všechny slzy dávno vyplakala. Vždyť je to už celých pět let, co jsem malého Toníčka, svého krásného vnoučka, viděla naposledy. Tehdy mu byly čtyři roky. Dnes slaví deváté narozeniny. Už je to školák a já o něm vůbec ni

Když manželství skončí rozvodem, proč se do toho zatahují babičky a dědečkové? Synova bývalá žena mi škodí všude, kde to je možné. Nebyla jsem z toho vztahu nadšená, ale akceptovala jsem, koho si Hynek vybral. Myslím, že jsem byla ohleduplnou tchyní, na kterou si nemohla snacha Vendula stěžovat. Vdávala se už v osmnácti, protože se se synem brát museli. Už z toho důvodu jsem moc ráda nebyla,

Chce se mi těžko věřit vzpomínkám. Prožili jsme si s bratrem peklo. A nejhůře na tom byla matka. Přesto jsem našla v sobě sílu odpustit. Násilí a strach, to bylo mé dětství. Otec musel mít vše pod kontrolou a jakmile bylo něco jinak, přišel krutý trest. Maminka byla plná modřin a bratr se neučil moc dobře. Pamatuji si, jak nad ním otec stál, v ruce držel jeho žákovskou knížku a pravítkem bratra