Domů     Milenka otce mohla být jeho dcerou
Milenka otce mohla být jeho dcerou
5 minut čtení

Táta ovdověl v pětapadesáti letech, mamka podlehla vážné nemoci. Štěstí bylo, že otec ještě chodil do práce a měl nás ‒ mě a mého přítele Štěpána, snažili jsme se ho držet nad vodou.

Otec od smrti mámy nikam nechodil, znal jenom cestu do práce a domů. Stal se z něho morous. Přestal slavit své narozeniny, svátky, prý to pro něho už nemá smysl. Když toto trvalo asi čtyři roky, s přítelem jsme mu domlouvali. „Tati takhle to dál nejde.

Mamce život nikdo nevrátí. Najdi si kamarádku, můžete spolu chodit na vycházky, do divadla.“

Něco mám…

Divadlo s mámou milovali. Jak jsme na tohle téma zavedli řeč, odešel od nás domů, nebo se u sebe doma zavřel v pokoji. Každou neděli jsme ho zvali na oběd. Až jednou. „Kamilko, já nepřijdu, něco mám,“ řekl do telefonu.

„Že by si konečně někoho našel?“ řekla jsem Štěpánovi. Když se to opakovalo i o následujících nedělích, tak jsem se otce na rovinu zeptala. „Prostě něco mám,“ odpověděl. „Jestli jsi si našel nějakou paní, tak je to jen dobře.

Věřím, že je to slušná žena a že spolu prožijete hezký podzim života,“ dodala jsem. „Copak jsem nějaký dědek, že používáš slova jako podzim života?“ cítil se dotčený. Cestou z práce jsem potkala svoji známou, co prodávala v oděvech. Prý si táta kupoval oblek.

„Slušel mu a je to fakt pěkný chlap,“ řekla. Pak jsem se dozvěděla, že byl v klenotnictví s mladou ženou a kupoval jí náušnice. Nechápala jsem, dokonce mě napadlo, zda někde neběhá nějaká jeho nemanželská dcera. Začal po letech nosit džíny a hezky se voněl.

Na naše otázky moc sdílný však nebyl. „Tati, za to, že máš přítelkyni se stydět nemusíš. Víš co, přijďte spolu v neděli na oběd…“

Šokující seznámení

Dorazil se slečnou, které mohlo být tak pětadvacet. „To je Linda, moje nastávající,“ představil nám ji a rozplýval se blahem, že Linduška čeká děťátko. Seděla celou dobu zaražená a na otázky odpovídala jen ano – ne. Když odešli, musela jsem to vydýchat.

Druhý den jsem zašla za tátou. „Tati, nezbláznil jsi se? Najít si tak mladou holku, vždyť ta je o spoustu let mladší než já,“ řekla jsem. „Jen o dva Kamilko, je jí dvacet osm.

Zvu vás na svatbu, chceme se vzít příští měsíc, než se jí zvětší bříško, Linduška se chce ještě vejít do svatebních šatů,“ líčil láskyplně. Na otázku, zda to dítě je vůbec jeho, dotčeně pronesl, že není odepsaný, že ještě dokáže fungovat jako chlap.

Na svatbu jsme se Štěpánem šli.P ak přišla další šokující novina. Linda čekala dvojčata. „Tak to ti, táto, přeju plno síly,“ prohlásila jsem.

Probdělé noci a hádky

Narodili se Kristýnka a Davídek. Táta vypadal stále unaveněji, dvojčata dávala zabrat Lindě i jemu. Navíc otec chodil ještě do práce. Když děti povyrostly, měl co dělat, aby jim venku stačil.

Jeho žena se vrátila do zaměstnání, a tak musel po své práci pro ně do školky. Když jsem mu večer volala, řekla Linda, že už spí. Nejhorší bylo, že se s mladou ženou nemohl na výchově potomků dohodnout. Linda by jim všechno dovolila, on je brzdil.

„Nevím, jak jsi kdysi vychovával dceru ty, ale dneska se děti vychovávají jinak,“ vyčítala mu rezolutně manželka. U nás si pak táta stěžoval, že děti neposlouchají.

V sedmi letech už měli ne zrovna levné mobily, bavilo je si na nich neustále hrát, když táta řekl, ať jdou raději ven a nechají je doma, Linda ho okřikla, že jiné děti si s mobilem hrají taky. Takže začaly hádky ohledně výchovy.

Linda jim koupila, na co ukázaly, táta je učil skromnosti, spíše se snažil, ale moc se mu to nedařilo. Neshody mezi ním a manželkou se stupňovaly. Nakonec mu řekla, že dnešní moderní době nerozumí. Jednou si táta u nás stěžoval.

Když bylo dvojčatům deset let, táta se svěřil, že se mu doneslo, že Linda se byla někde bavit s kamarádkou a od té doby si pořád s někým píše. Pak ji údajně ta kámoška pozvala na chatu, jeho žena tam ale nebyla jenom s ní.

Táta chodil k nám a stěžoval si, že si s Lindou přestává rozumět. „Co si, tati, očekával od ženské o třicet let mladší? Tobě je skoro sedmdesát, jí čtyřicet, to je jiný způsob života, jiné myšlení,“ řekla jsem mu.

Řekl, že vždycky odsuzoval lézt někomu do mobilu, mailu nebo ho šmírovat, ale tentokrát to udělal a zjistil, že manželka mu je nevěrná. Nakonec to přiznala, chtěla rozvod a prý začít nový život. Ohledně dětí se domluvili na střídavé péči.

Kristýna a David měli být kaž­dý druhý týden u táty. Vyrostli z nich pěkně drzí spratci.

Nic po sobě neuklidili, doma to po nich Linda nechtěla, u otce si sedli s mobily na gauč, a když řekl, že se půjde ven, prohlásili, že se jim nechce a že máma je nikam nenutí.

Malí spratkové

Věčně si říkali o peníze. Když měli jít večer spát, řekli, že můžou koukat na televizi, dokud u ní neusnou. Linda jim ji koupila do jejich pokoje. Nakonec řekli, že je táta omezuje a že k němu už nechtějí.

Exmanželka mu řekla, ať se nediví, když on je z pravěku. To mě ale pěkně dohřálo. „Že jsi o něho měla takový zájem, když je tak nemoderní a z „pravěku“, jak tvrdíš,“ pustila jsem se do macechy. Pohádaly jsme se, už se nestýkáme.

Děti chodí za tátou jen zřídka, většinou, když něco potřebují. Dlouho ještě v důchodu pracoval, prý aby jim mohl něco jednou dát. Na známost k sobě rovnou už rezignoval.

Kamila (55), severní Čechy

Související články
4 minuty čtení
Celý život jsem si myslela, že rodina je o lásce, podpoře a sdílení radostí. Teď díky snaše vím, že je to o zdravém jídelníčku a celoživotním odříkání. Poslední roky mi dávají zabrat. Moje snacha Lenka je sice milá žena, ale její posedlost zdravou výživou mě přivádí k šílenství. Nejvíc mi ale láme srdce, když vidím, jak svými striktními názory bere radost z dětství mému vnukovi Kubovi. Je mu pě
2 minuty čtení
Ne každému mladému se musí oslavy staršího člověka líbit, ale určitě by bylo slušností to alespoň předstírat. Partnerka mého vnuka to nezvládla. Lada se jmenovala, a už to jméno zavánělo povýšeností. Jak jsem ho uslyšela, zapracovala moje ženská intuice a vnitřní hlas mi řekl, že s touto dívkou náš Lukáš šťastný nebude. Ale všichni mi oponovali, že až ji poznám, změním názor. Je to milá, hezká
2 minuty čtení
Všechno jsem sestře obětovala. Když se jí narodila dcera Martinka, odešla jsem z práce, abych s výchovou neteře pomohla. Ale kde je vděk? Rodiče nám zemřeli při autonehodě. Mně bylo tehdy třináct a sestře Jitce jen sedm. Vychovávala nás babička, ta ale zemřela, když mi bylo devatenáct. O svou mladší sestřičku jsem se tedy musela starat já, a myslím, že kvůli tomu jsem promarnila své životní šan
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
epochanacestach.cz
Dobřichovice – elegantní únik z Prahy do krajiny klidu a noblesy
Jen pár minut od rušného centra Prahy se rozprostírá kraj, který jako by vypadl z pohlednice – Dobřichovice. Tato malebná středočeská obec na levém břehu Berounky nabízí všechno, co si náročný cestovatel může přát: harmonii přírody, noblesu historické architektury, vynikající gastronomii i výjimečné možnosti odpočinku a poznávání. Dobřichovice nejsou pouze „předměstím“ metropole. Jsou samostatným světem,
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
21stoleti.cz
Klid v hlavě, sen v duši a mládí v buňkách: Jak nám příroda pomáhá spát a nestárnout
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spáne
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
nasehvezdy.cz
Nechá se Švandová připravit o luxusní život?
Když si herečka Jana Švandová (77) brala movitého developera Pavla Satorieho (75), šla hlavně po jistotě. Jenže co když o jejího muže teď usiluje jiná žena se stejným záměrem? Herečka Jana Švandová
Vodnice je poklad v domácí apotéce
epochalnisvet.cz
Vodnice je poklad v domácí apotéce
Její druhý název je brukev řepák, ale také se jí lidově říkalo kvaka nebo rabská řepa, to prý podle uherského města Rábu, protože prý snáší podobné vlhké podnebí, jako je tam.   Určitě jste se s ní už setkali, třeba na trzích, někdy i v obchodech. Její bulvy jsou bílé, nahoře někdy fialové a chutí
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
iluxus.cz
Džob: Graffiti, život a tikající styl s Mühle Glashütte
Letní filmovou sezónu oživuje snímek Džob, závěrečný díl trilogie, kterou režisér Tomáš Vorel započal Gymplem a pokračoval Vejškou. Hrdinové Kolman (Jiří Mádl) a Kocourek (Tomáš Vorel ml.) dospěli – j
Originální stavba navzdory velké vodě
rezidenceonline.cz
Originální stavba navzdory velké vodě
Okouzlující dům, postavený v povodňovém pásmu na předměstí Byron Bay v oblasti Queensland na východě Austrálie, musel vyhovět přísným stavebním regulím, aby jej nezničily v těchto končinách celkem běžné povodně. Příjemné subtropické klima v pobřežní oblasti australského Queenslandu spolu s nekonečnými písečnými plážemi a národními parky učarovaly také majitelům Northern Rivers Beach House, kteří se obrátili na známé architektonické
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
epochaplus.cz
Vavřín: Pocta pro vítěze i ceněné koření
V obchodě si ho kupujeme v podobě nenápadných suchých listů, které přidáváme při vaření do různých jídel. Samotná dřevina má přitom vznešenost nejen v názvu, ale také ve své historii. Uctívají ji panovníci i umělci, neobejdou se bez ní dokonce ani ve slavné delfské věštírně. A může podpořit zdraví! Vavřínové věnce známe jako poctu pro
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
historyplus.cz
Kam se ztratilo tělo Prokopa Holého?
Je neděle pozdě odpoledne, 30. května 1434. Kolem táhlého hřbetu Lipské hory u vesnice Lipany se zvedá prach. Jízdní oddíly umírněných husitů pronikají otevřenou vozovou hradbou táboritů a sirotků a převrátí osm dalších bojových vozů. Za nimi se hrnou pěší, kteří kolem sebe mávají meči a cepy… Právě v těchto rozhodujících okamžicích, kdy proti sobě bojují
Ze šperkovnice vycházely zvuky
skutecnepribehy.cz
Ze šperkovnice vycházely zvuky
S manželem jsme zakoupili starou šperkovnici, a pak ji vystavili v obývacím pokoji na komodě. Od té doby se doma začaly dít podivné věci. Když jsme si s manželem pořídili malý byt, nijak jsme s jeho zařizováním nepospíchali. Nechtěli jsme nic uspěchat. Společně s manželem Pavlem jsme přemýšleli, jaké doplňky by byly do obýváku nejvhodnější. Toulali jsme se tehdy na výletě v Kroměříži, když jsme v zapadlé
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
tisicereceptu.cz
Kuřecí prsa ve slaninovém kabátku
Nikdy není na škodu zkombinovat více druhů masa. Ingredience 4 ks kuřecích prsou 15 plátků slaniny 1 vejce 100 g strouhanky 100 g nastrouhaného sýru sůl a pepř Postup Nejprve si tři p
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
enigmaplus.cz
Ztracené poklady Kypru: Co způsobilo rozdělení středomořského ostrova?
V roce 1974 proběhla invaze turecké armády na ostrov Kypr. Vyvrcholilo tím problematické soužití mezi kyperskými Řeky a kyperskými Turky. Ostrov je stále rozdělen. Část ostrova nyní zahrnuje území Kyp
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
nejsemsama.cz
S nohama jako konve moc parády bohužel neuděláte
V horkém počasí začnou otékat nohy i zdravým lidem. Pocity těžkých nohou jsou nepříjemné a mohou pokazit celý den a místo toho, abyste si teplé dny užívala, trpíte. Vše se dá ale napravit! I když je většina lidí přesvědčena o opaku, nejsou oteklé nohy ani zdaleka problémem pouze starších nebo obézních lidí. Nepříjemně otéct mohou nohy komukoli. Zvlášť rizikové je dlouhé