To, co začalo nevinným dětským slibem, se po letech ukázalo jako ten nejlepší nápad. Museli jsme si na sebe ale počkat. S Václavem jsme se dlouhé roky míjeli. Slíbili jsme si kdysi, mohlo nám být tak šest let, že se jednou vezmeme a budeme mít velkou rodinu. Ale víte, jak to s dětskými láskami bývá. Jak šel život dál, naše cesty se postupně rozcházely a scházely. Po základní škole jsme se z rod

Byl idolem naší školy. Holky ze všech ročníků si na něj myslely. Byl pohledný, chytrý, skoro dokonalý. Jednu chybu ale měl. Byl to náš učitel. Byla jsem právě v prvním ročníku na gymnáziu, když k nám nově nastoupil profesor se specializací na biologii a zeměpis. Všechny holky jsme na něm mohly oči nechat. Byl vysoký, tmavší typ a často jsme s holkami diskutovaly, proč za pár peněz pracuje ve šk

Když jsem si myslela, že pro mě všechno krásné skončilo, osud mi přichystal nový začátek. Stal se doslova zázrak. Když jsem se v pětačtyřiceti letech stala vdovou, dusila jsem se žalem. Nevěděla jsem, co si počnu. Pravicí mi potřásal zástup známých a kolegů, které jsem pro slzy nevnímala. „Upřímnou soustrast,“ ucítila jsem pevný stisk velké ruky a skrz vlhký závoj řas jsem se podívala vzhůru.

Moje babička vždycky říkávala: Odříkaného největší krajíc. A měla naprostou pravdu. Díky tomu jsem teď zamilovaná a šťastná. Pozoruji Vojtu, jak kmitá v kuchyni. Je to úžasná podívaná. Nikdy by mě nenapadlo, že povoláním právník může vařit jako profesionální kuchař. Moc ráda ho pozoruji, jak se s tím jídlem doslova mazlí. A jak to pak božsky chutná na talíři. Skutečné umělecké dílo. Poprvé,

Připadala jsem si jako ve zlém snu. Vrcholem všeho byl úraz nohy. Belhala jsem se o berlích. Najednou mě ale potkalo milé překvapení. Byl to rok blbec. Smůla se na mě lepila každý den. Nejenže jsem přišla o práci, protože se snižovaly stavy, ale ještě mě okradli v tramvaji, rozhádala jsem se s matkou a zemřela mi fenečka Lajla. Ve finále jsem spadla v baráku ze schodů. Rozbila jsem si nos, v

Ve sňatky a jejich příslib „spolu šťastně navěky“ jsem nevěřila. Sama sobě jsem ale dnes důkazem toho, že mýlit se může každý, i já. V partnerských vztazích bývají obvykle karty rozdané tak, že tím, kdo nechce svatbu, je muž. V našem případě to ale bylo přesně naopak. To já jsem zarputile odmítala závazek podobného typu. Přišlo mi zbytečné a nerozumné, hnát se do svatby za každou cenu. Proč vla

Mužům jsem se dlouho vyhýbala, protože dvě zklamání mi stačila. Se zradou v lásce jsem se smířila až po mnoha letech. Ten, kdo mě poznal po třicítce, si mohl myslet, že jsem nespolečenská samotářka, která se mužů bojí. Nikdo mě totiž nikdy neviděl v žádném vztahu a na pokusy kolegů v práci jsem reagovala zásadně odmítavě. Možná mezi nimi byli i takoví, kteří měli skutečně zájem o vážné sezná

Být s někým víc než polovinu života už něco znamená. Koho by ale napadlo, že se desítky společných let dokážou ve vteřině rozbít jako domeček z karet. Prožívala jsem báječné období. Právě se mi narodil vnuk Kája, kterého jsem si okamžitě zamilovala. Zbývalo mi pár měsíců do důchodu, peněz jsme s manželem měli našetřeno dost, abychom bez problémů vystačili a mohli společně i cestovat a splnit si

Dneska se už z toho ani nedělají vtipy. Snad ještě tak ve filmech pro pamětníky se objeví svůdník se sbírkou motýlů. Ale mně se takový příběh opravdu stal. Kdysi jsem chtěla být básnířkou, pak jsem se dala na prozaičtejší povolání, ale nelituji. Díky práci v zahradnictví jsem potkala muže, kterého nešlo nemilovat. Na tehdejší dobu byl galantní, a to se zrovna nenosilo. Měl rozhled, jako by celý

Do lázní jsem si vyrazila léčit záda, nervy i bolavé srdce. Ale takovou lázeňskou kúru, jakou jsem dostala, bych přála každému. Dovolte, abych se vám představila. Rozvedená šedesátka, celý život pracující jako úřednice, hrdá matka dvou odrostlých synů a neustále se dojímající babička tří roztomilých vnoučat. A pozor, teď přijde ten šok, budoucí nevěsta! Je to tak! Ani já bych si před pár let