Byla jsem odhodlaná pro lásku umřít, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou, jinak to nejde. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla už mnoho. Zejména, když jsem dospívala, byl tento typ literatury mým, takříkajíc, denním chlebem. Nořila jsem se do smyšlených románů a sama snila o tom, že i já jednou najdu pravou, bezpodmínečnou lásku. A udělám

Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem prostě nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolen

Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová, která přišla úplně nečekaně. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Stále to považuji za velký velikonoční zázrak. Všechny ty tradiční velikonoční zvyky jsem vždy pokládala za naprosto nesmyslné. Ženy se snaží, aby bylo všechno perfektní, uklízejí, chystají pohoštění a výslužku a co z toho mají? Nakonec vystrčí pozadí ze dveř

Byla jsem svobodná matka a nehodlala jsem na tom nic měnit. Můj malý syn měl ale jiný názor. Rozhodl se, že situaci vyřeší za mě. Když jsem v devatenácti letech přišla za mámou s tím, že čekám dítě, málem ji to porazilo. Plánovala mi budoucnost, o mnoho lepší, než jaké se dočkala ona. Místo toho jsem šla bez váhání v jejích stopách. Vychovala mě sama, dodnes nevím, kdo můj táta byl. A stejn

Být s někým více než polovinu života už něco znamená. Koho by ale napadlo, že se desítky společných let dokážou během vteřiny rozbít jako domeček z karet. Prožívala jsem báječné období. Právě se mi narodil vnuk Kája, kterého si celá naše rodina zamilovala. Zbývalo mi pár měsíců do důchodu, peněz jsme s manželem měli našetřeno dost, abychom bez problémů vystačili a mohli společně i cestovat a sp

Jako většina žen, i já jsem toužila po tom, že se jednoho dne vdám. Přítel měl však na svatbu jiný názor. S Jirkou jsem chodila už celých osm let. Ve všem jsme si naprosto skvěle rozuměli a nemohli jsme bez sebe být. Po pár letech jsme se sestěhovali a vše se zdálo být takřka ideální. Jenže čas plynul, já začala chtít něco víc, a zdálo se, že Jirka nikoliv. Vyčkávala jsem Když jsem začala

Uměla jsem si vždycky užívat život plnými doušky. Po rodině a dětech jsem nikdy netoužila. Najednou jsem ale zjistila, že jsem sama. Mládí mi uteklo jako voda. Užívala jsem si každičký den naplno, měla spoustu kamarádů, neřešila jsem budoucnost ani rodinu a děti. A najednou jsem byla sama. Všichni se mi vytratili ze života. Dolehlo to na mě ve chvíli, kdy jsem seděla sama ve vinárně a všichni s

Myslela jsem si, že mi ten zpožděný vlak vše jen zkomplikuje. On mi ale přivezl nečekanou a trvalou dávku velikého štěstí. Znovu se otráveně podívám na hodinky. Nervózně přešlapuji po peróně, je pět hodin ráno. Jsem jediný blázen, který chce v tuto hodinu cestovat. A vzhledem k tomu, že můj vlak má už skoro půl hodiny zpoždění, začínám si myslet, že si dneska přispal i pan strojvedoucí. Zrov

Rozchod s Tomášem jsem málem nepřežila. Byli jsme spolu dlouhé čtyři roky, a když odešel, rozervalo mi to srdce. Tak moc, že jsem přestala věřit ve svoji spřízněnou duši. Bylo mi šestadvacet let a místo zásnub jsem zůstala sama. To však znamenalo, že mi kromě partnera chyběl také dostatek finančních prostředků, abych si mohla dovolit dvoupokojový byt, ve kterém jsem do té doby žila. Přestože js

Kamarádce jsem dobře radila, aby se nepouštěla do vztahu s notorickým nevěrníkem. Sama jsem se ale této své rady nedržela... Jak snadno se dávají rady do života, když je člověk nezúčastněná osoba! Jak hezky se to radí, když sami nejste ve stejné situaci... Kamarádka Anežka byla odjakživa magnet na problémové muže. A když se zamilovala do číšníka z naší oblíbené restaurace, varovala jsem ji.