Když jsem se seznámila s Milanem, brala jsem ho jako kamaráda. Procházela jsem si tenkrát komplikovaným vztahem a Milan mi dělal takříkajíc vrbu. Tušila jsem, že se Milanovi líbím, a to se také rychle potvrdilo. Asi po čtvrt roce našich schůzek se mi vyznal. Byla to taková zvláštní situace, tak jsem to zahrála do autu a později dělala, že si nic pro množství vypitého alkoholu nepamatuji. Sch

Na škole mi slíbil, že mě bude vždycky milovat. Když jsem byla v zoufalé situaci, vzpomněla jsem si na něj a vyhledala ho. Celý příběh začal už ve čtvrté třídě základní školy. Tehdy jsem milovala kluka z vedlejší třídy. Jmenoval se Roman. On byl, jak se říká, „kápo“ tehdejší dětské party. Rváč, kterého se všichni kluci báli. Jedni se mu raději vyhýbali obloukem a ti druzí k němu vzhlíželi a děl

Život na venkově nebyl nic pro mě, a tak jsem v dospělosti utekla do města, kde jsem si našla přítele. Ale on časem projevil jedno velké přání, které málem znamenalo náš konec. V naší vsi nebylo kino, ani hospoda nebo nějaké zařízení, kam by se dalo jít za zábavou. Odstěhovali jsme se sem s rodiči, když mi bylo dvanáct let, a už od začátku mi venkov k srdci nepřirostl. Prostě, jak se říká, chcí

Po mnoha letech jsem znovu jela vlakem a hned při mé první jízdě jsem přejela stanici, ve které jsem měla vystupovat. Mou smůlu ale záhy následovalo veliké štěstí. Když jsme se s Vladimírem rozvedli, prosadil si, že si auto ponechá. Naštěstí jsem to měla do práce i do obchodu jen kousek, takže jsem se všude dostala pěšky a auto jsem nepotřebovala. Jednoho dne jsem potkala svoji spolužačku a 

Toho hezkého mladíka jsem poznala díky nové spolužačce, která do naší třídy nastoupila na krátký čas. Nadbíhala jsem mu, on ale mnou pohrdal. Poté jsme se potkali znovu. Jednoho dne přišla do naší třídy ředitelka školy s novou žákyní a řekla. „To je Irena, tak ji přijměte mezi sebe, bude s vámi chodit do třídy dva týdny.“ Poté ji posadila vedle mě. Irena byla dcerou rodiny z cirkusu, který zrov

Přestože dva lidé jasně vědí, že by spolu byli doopravdy šťastní, že jsou pro sebe ti praví, život jim do cesty často přihraje neřešitelné překážky. Nemohla jsem dospat a probudila se už ve čtyři ráno. Stále nevěřím, že se dnes opravdu setkáme. Po čtrnácti letech. Dlouhý čas, který jsme každý trávili úplně jinak. Čas, který nám utekl mezi prsty, který je naprosto promarněný. Ale třeba ještě mám

Když jsem se potkala se zatajovaným synem svého muže, myslela jsem, že to je konec. Nakonec jsem se s překvapením vyrovnala. Byla jsem roky rozvedená. Z manželství, které trvalo přes dvacet let, zůstaly jen trosky a šrámy na duši. Jedinou naší chloubou, na kterou mohu být jako matka skutečně pyšná, je naše skvělá dcera Magda. Jako jediné z naší rodiny se jí podařilo dokončit vysokou školu. P

Jako dítě jsem vždy před Vánoci s mojí mamkou navštěvovala její kamarádku v horském městečku v Německu. Vždy tam s námi jel i můj kamarád Zdeněk. Svátky začínaly jako pohádka. Se Zdeňkem nám bylo tak sedm osm let, když nás moje máma vzala na výlet do Německa. Moc jsme se vždy těšili. Dospělí si povídali, my dostali drobné a běželi si koupit něco dobrého do místního obchůdku. Zatímco jsme venku

Některým ženám se stává, že se do nich zamiluje muž, který odmítá odhalit svoji identitu. Tajného ctitele se pak podaří vypátrat až po letech. Kterou dívku nebo ženu by nepotěšilo, kdyby dostala nějaké milostné vyznání? Mě vždycky hřál zájem mužů u srdce. S jedním vyznáním lásky jsem si ale nevěděla rady. Myslela jsem si, že už nikdy nezjistím, kdo mi na gymnáziu začal psát krásné romantické do

Byl to kamarád mého bratra. A na tanec stejné nemehlo, jako já, ale společného jsme toho měli daleko víc. Dvakrát jsme se rozloučili, ale osud nás dohromady svedl znovu. Rodiče odjeli na dva dny ke známým a mě, coby šestnáctileté děvče, nechali doma se starším bratrem, který měl na mě dohlédnout. Neměl z toho radost, nechtěl kvůli mě trčet doma. A tak mi v sobotu oznámil, že večer vyráží s kama