Ezoterice jsem tehdy úplně propadla a našla jsem si kamarádky, které magie také lákala. Už jen najít někoho, na kom si kouzla vyzkoušíme... Po maturitě jsem zamířila z rodného města rovnou do Prahy. A tady se mi otevřel nový svět. Nemám na mysli jen to, že jsem si zvykala na život ve velkoměstě, ale také jsem objevila kouzlo ezoteriky. Pořídila jsem si vykládací karty a taky jsem zkoušela vyvol

Tu noc jsem si chtěla zkrátit cestu, a to se mi málem stalo osudným. Ze tmy se vynořili dva muži, kteří mi chtěli ublížit. Někdo mi ale pomohl. Je tomu už téměř dvacet let, co se mi ten příběh stal, a já na něj stále musím myslet. Přijela jsem tenkrát ke známým do Radotína na oslavu narozenin. Bylo to v zimním období, kdy je tma brzy. Spěchala jsem, protože jsem měla zpoždění. Bujará oslava už

Když jsem ji dostala jako dárek, netušila jsem, že se mi do domu nastěhuje škodolibý duch. Dnes už se všemu směju společně s tou babou! Mám moc ráda tajemno a hlavně se ráda obklopuju různými magickými předměty. Doma mám plno knih a časopisů o ezoterice a každý večer, když se setmí, zapaluji svíčky a pouštím si hudbu, při které medituji. Také jsem si pořídila černou kočku, dostala jméno Miriam.

Na miminko jsme čekali s přítelem dlouho. Pak mi na jarmarku koupil krásný náhrdelník a ty růžové kamínky, které jsem nosila na krku, asi skutečně splnily můj sen. Ty růžové kamínky na šňůrce jsem si koupila na jednom masopustním jarmarku. V malém městečku na jihu Čech jsme se ocitli s přítelem náhodou. Jeli jsme kolem a řekli si, že se projdeme po náměstí a podíváme se, co hezkého ve stáncích

Chlapi se vdavekchtivých žen bojí jako čert kříže. Tedy alespoň ti, s nimiž jsem chodila. Jeden za druhým přede mnou prchali. Postupem času jsem pochopila, že na to jdu špatně. Asi jsem byla skutečně přehnaně vdavekchtivá. Po rodině a dětech jsem toužila od třinácti. Často jsem o tom mluvila, nejspíš jsem s tím byla otravná. Rodiče se mým úvahám smáli, ale babička, ta to brala vážně a moc se z 

Byla jsem tak moc nešťastná, a v té nejtěžší chvíli jsem si své zoufalství vylila na své jediné dceři. Najdu někdy sílu, abych se jí omluvila? Měla jsem dvě úžasné děti. A byla jsem na ně pyšná. Byli jsme šťastná rodina, i když o žádné velké lásce mezi mnou a mým mužem nemohla být řeč. Byl to ale člověk, kterému jsem věřila a vážila si ho. Pak ale přišel problém, se kterým nikdo nepočítal. Syno

Hlídali jsme tu fretku neradi, naši sousedé nás ale přemluvili, když jeli na dovolenou. Kousala, škrábala a v noci dělala rámus. Stala se ale nakonec naší hrdinkou! Naši sousedé měli doma fretku. Říkali jí Matylda. Oni sami si ji nepořídili, domů ji tehdy přinesla jejich dcera Zdenička, už ani nevím odkud. Dva roky s ní všude chodila, venku na vodítku, aby se fretka proběhla. Ta udělala vždycky

Rodiče nás vedli k tomu, abychom drželi jako rodina při sobě. Sestra je ale bez dětí a od té chvíle, co jí zemřel manžel, nám dělá ze života peklo. Moje sestra Kamila byla fajn. Byla o dva roky mladší než já a vyrůstaly jsme jako dvojčata. Chodily jsme na stejnou střední a pak se sešly i na stejné vysoké škole − na pedagogické fakultu. Ale zatímco já si našla na vysoké partnera, kterého jsem si

Když se člověk přistěhuje na nové místo, měl by se snažit, aby byl se sousedy zadobře. I dobře míněný skutek se ale může obrátit proti vám! Na vesnici jsme se přistěhovali krátce po tom, co se narodil náš druhý syn Hynek. Chtěli jsme, aby naše děti vyrůstaly ve zdravém prostředí. Byla jsem zdravotní sestra, v nemocnici jsem pracovala dva a půl roku, pak jsem šla na mateřskou. Můj muž byl autome

Holky si myslely, že s Milošem spolu chodíme, ale nebyla to pravda. Překážela nám v tom taková nepříjemná věc. Seznámili jsme se na diskotéce v kulturním domě. Pořadatelé pouštěli dovnitř jen mládež, která již dovršila šestnáctý rok, což nebyl můj případ, bylo mi teprve patnáct. A tak mě takový tlustý, na první pohled zlý chlápek seřval a vyhodil. Smutně jsem courala venku a dychtivě nahlížela