Žádná radost netrvá napořád. Změna může přijít nečekaně a šokujícím způsobem. V okamžiku, kdy si můj syn Tomáš vedl před oddávajícího úředníka svoji nastávající Ivetu, prožívala jsem jednu z nejšťastnějších chvil v životě. Věřila jsem, že to mladým bude ve všem ladit a klapat. Už od první chvíle, kdy mi Tomáš Ivetu představil, mi připadalo, že ti dva jsou si souzeni, že se zkrátka hledali, až se

Životní tragédie začínají nenápadně a pohoda se rychle může změnit v drama. Dlouhá léta jsme jezdívali v létě na týden pod stan k jednomu velkému rybníku. Byla to rodinná tradice, prožívala jsem jí už v dětství, stejně tak jako můj mladší bratr Radek. Nějaký čas, v době dospívání, jsme oba jezdit přestali, protože jsme měli jiné zájmy a starosti. Poté, co jsme si oba založili své rodiny, napadlo

Dodnes nevím, kdo a proč si na mě připravil tak drsnou pomstu. Občas se lidé dostanou do vyhrocených situací, ve kterých sice nejde přímo o život, ale jsou těžkou zkouškou. Mně se to přihodilo loni v létě. Nikdo mě neslyšel Pracovala jsem ve firmě, která sídlila ve výškové budově, ve dvanáctém patře. Občas se stávalo, že jsem se musela zdržet dlouho do večera a odcházela jsem jako poslední. Tak

Magická síla tajemných předmětů může zaskočit i silné jedince. První, na co mi padl pohled, když jsem se v tom hotelovém pokoji ubytovávala, byl obraz na stěně proti posteli. Znázorňoval tvář tajemného starého muže. Jeho pohled byl natolik upřený a nepříjemný, až to vypadalo, jako by se z obrazu díval živý člověk. Světlo vycházelo z očí! Stála jsem vždycky nohama na zemi a jen tak něco mě nedok

Život přináší taková překvapení, že člověk není ani pořádně schopen slova. V pětadvaceti letech jsem si myslela, že jsem našla muže, se kterým chci strávit zbytek života a mít s ním děti. Lukáš byl přesně tím typem, po jakém jsem vždycky toužila, a to nejen vzhledově. Měl svéráznou povahu, uměl si jít za svým cílem, nebál se mít odlišné názory, než jaké měla většina lidí kolem něho. Věděla jsem z

Pes je opravdu nejlepší přítel člověka. A když o něj přijdete, je to ztráta vážně nenahraditelná. Naštěstí zázraky se stále dějí. Když jsem vyšla z obchodu s kouskem šunky v ruce, abych Filípka odměnila, že na mě hezky čekal, můj krásný milovaný pejsek byl pryč. Zbylo tu jen vodítko. Vyvlíknout se z něj sám nemohl, to bylo na první pohled jasné. Někdo mi ho vzal. Zastavilo se mi srdce. To ne, jen

Jde jen stěží uvěřit tomu, že jsou sestry. Moje starší dcera Olina je nevděčná, rozhazuje peníze, nic neušetří, naopak dluží, kam se podívá. Nedovedu si tu její povahu vysvětlit. Její sestra je téměř anděl. Mám dvě dcery, jedna je o tři roky starší. Mají stejného tatínka, který s námi už od deseti let té starší nežije, odstěhoval se do zahraničí a není s námi v kontaktu. Posílal peníze, ale od té

Padesát let jsem žila v krásném snu. Bylo mi v něm moc dobře. Konečné probuzení bylo o to krutější. Najednou jsem nevěděla, co se životem. Dveře cestovní kanceláře za námi hlučně zapadly. „Tak, a teď to jdeme holky, oslavit. Do naší vinotéky, co říkáte?!“ Jaruška nadšeně vykročila. Úplně zapomněla, že má bolavé koleno. Žene se dopředu celá nadšená, tváře jí zrůžověly a usmívá se od ucha k uchu. M

K sedmdesátinám si manžel nepřál nic jiného, než tetování. Mluvil o něm od rána do večera. Nezbylo mi nic jiného, než mu vyhovět. Nechali jsme se tetovat spolu! Ve skříni čekalo na mého muže překvapení a ve sklepě další. Malá televize do ložnice a nová polohovací postel k tomu! Brzy měl slavit sedmdesátku a tak si trochu toho luxusu zasloužil. V hlavě jsem spřádala plány na velkolepou oslavu, ale

Některé pravdy dokážou srazit člověka na zem. Je to hrozné, ale důležité je zase vstát a jít dál. Když jsem to pochopila, dostavila se neuvěřitelná úleva. Malá Barunka ke mně natahuje ručičky a krásně se usmívá svou bezzubou pusinkou. Je to moje prvorozená vnučka a já si jí chci užívat na maximum. A nejen jí, ale každého z rodiny, přátele i kamarády kolem sebe. Každý den, každou minutu. Dříve jse