Žádná radost netrvá napořád. Změna může přijít nečekaně a šokujícím způsobem.
V okamžiku, kdy si můj syn Tomáš vedl před oddávajícího úředníka svoji nastávající Ivetu, prožívala jsem jednu z nejšťastnějších chvil v životě. Věřila jsem, že to mladým bude ve všem ladit a klapat. Už od první chvíle, kdy mi Tomáš Ivetu představil, mi připadalo, že ti dva jsou si souzeni, že se zkrátka hledali, až se našli. A první roky jejich manželství tomu opravdu nasvědčovaly.
Nechtěla jsem tomu uvěřit
V šestačtyřiceti jsem se stala babičkou poprvé, o tři roky později přibyl k vnučce malý bráška. Kdykoliv jsem k synovi a snaše přišla na návštěvu, připadalo mi, že tam vládnou naprostá pohoda a porozumění. Iveta byla skvělou matkou i hospodyní, udržovala domácnost v čistotě a musela jsem uznat, že dobře vaří. Já jsem nepatřila ke tchyním, které se snaží mladým do něčeho mluvit, takže i vztahy mezi mnou a snachou byly na příjemné vlně. Takhle to trvalo poměrně dlouho. Vnoučata začala chodit do školy, já se věnovala i rodině své dcery a nikdy by mě nenapadlo, že by se něco mohlo radikálně změnit. Jako vnímavá matka jsem si ale jednoho dne povšimla, že Tomáše něco trápí. Zeptala jsem se ho na rovinu, jestli se něco děje. Neodpověděl mi přímo, ale bylo vidět, že o tom nechce mluvit. Trochu mě to znepokojilo a tak jsem začala vyzvídat v synově okolí. Dozvěděla jsem se věc, které jsem nechtěla uvěřit. Iveta je prý Tomášovi nevěrná s jiným mužem. Hned jsem se ohradila, že jsou to určitě jenom nějaké pomluvy od závistivců.
Rozešly jsme se ve zlém
Sama jsem se syna obávala zeptat. Čekala jsem, jestli se mi nesvěří, protože ty řeči samozřejmě musel slyšet také. Tomáš ale mlčel, jen byl stále smutnější a zadumanější. Požádala jsem manžela, aby si s naším synem promluvil jako chlap s chlapem. Vysvětlila jsem mu situaci. Odmítl. To si prý musí Tomáš vyřešit sám. Nakonec jsem se rozhodla k úplně jinému kroku: požádala jsem o schůzku Ivetu, že s ní chci něco probrat. Nereagovala moc ochotně, ale nakonec jsem jí slušně přesvědčila, aby přišla jedno odpoledne do kavárny. Nejprve jsme si povídaly jen tak nezávazně, ale na snaše jsem viděla, že je docela nervózní. Zeptala jsem se jí tedy přímo, jestli má někoho bokem. Odpovědi se vyhýbala, ale já naléhala dál, až Iveta prohlásila, že i kdyby to byla pravda, je to její věc. Rozešly jsme se nakonec docela ve zlém. Mrzelo mě to. Víc smutná jsem ale byla z toho, že ty řeči o nevěře budou nejspíš pravdivé. Nejradši bych si popovídala se synem, ale teď už jsem se bála, jak by to mohlo dopadnout.
Zlomila jim srdce
Následující týdny se pro mě staly malým soukromým peklem. Žila jsem v neustálém strachu, co bude dál. Lámala jsem si hlavu, jestli Tomáš o případné nevěře Ivety ví. Syn a snacha se nám najednou vyhýbali, skoro vůbec nás nezvali na návštěvu. O tom, že Iveta od Tomáše odešla, jsem se nedozvěděla od syna, ale od jeho kamarádů. Tehdy jsme už neváhali a s manželem jsme za Tomášem hned vyrazili. Syna jsme našli zdrceného. Ukázalo se, že měl dlouhou dobu podezření, ale bál se, že by se mohlo potvrdit, proto se Ivety na nic neptal. Tím, že opustila ze dne na den jeho i děti, mu naprosto zlomila srdce. Hlavou mi bleskla vzpomínka na minulé Vánoce, kdy jsem celá rozzářená ještě sledovala šťastnou a kompletní rodinu. Tenhle obrázek se rozpadl. Vnuk i vnučka byli z mámina nečekaného odchodu také ohromně smutní. Nejhorší bylo, že se nedalo nic dělat. Navrhovala jsem Tomášovi, aby Ivetu vyhledal a promluvil si s ní, ale ukázalo se, že se s novým partnerem přestěhovala do Prahy. Dnes už jsou to dva roky, co se rodina mého syna rozpadla. Tomáš žije s dětmi, stará se o ně a my mu pomáháme. Iveta se s milencem rozešla, ale na žádosti o rozvod, kterou podala, trvá. I kdyby se ale k Tomášovi vrátila, vím, že by to už nikdy nebylo takové jako předtím!
Dana L. (55), Cheb
