Horoskopy, čtení z ruky, výklady z karet a jiné způsoby předpovídání budoucnosti jsem brala jako zábavu. Přišla ale chvíle, kdy mě osud přesvědčil. Vpatnácti na vesnici, kde jsem byla u babičky na prázdninách, mi věštila z ruky cikánka. Jednou mě zaskočila na cestě z kina, chytla mě za ruku a povídá: „Najdeš si zlého muže, bude tě bít. Pokud od něj včas neutečeš, zemřeš.“ Byla jsem z toho vyděš

Léta bojujeme s nenávistí našeho syna k jeho první ženě. My ji ale máme rádi a manžel si přeje na své osmdesátiny doma všechny – i ji! Syn se ženil v pětadvaceti, jeho nevěstě bylo o dva roky méně. Brát se museli, půl roku po svatbě se jim narodila dcera a za dva roky ještě chlapeček. Ale bohužel, manželství jim nevydrželo. Skutečný důvod rozchodu nevíme. Syn tvrdil, že mu žena byla nevěrná, on

Na svou první lásku nemohu zapomenout, byla tak perfektní, že to snad musel být sen. Tak ráda bych zase toho kluka potkala... Mým životem prošlo několik mužů. Někteří se zdrželi déle, jiní, to byly jen krátké romance. Přišli a zase odešli, jak už to tak v životě bývá. Jen na pár z nich vzpomínám dnes s úsměvem a nostalgií a výsadní právo v mém srdci i myšlenkách má stále má první láska. Jako

Pravda za každou cenu není dobrá. Některé věci by se ale neměly zatajovat. Každý má vědět, na čem je. Malá Janička ukazuje netrpělivě na další fotografii. „A kdo je tohle, babi?“ „To je strejda Luboš,“ říkám a musím se usmívat. Luboš, spolužák ze školy, byl kdysi mojí první vekou láskou. Copak s ním asi je? Žije ještě vůbec? Rychle zavírám fotoalbum, protože přichází můj syn. Na rozdíl od vn

Někdo namítne, že se nemám plést do cizích věcí. Ale to přece není možné, když jde o vaši kamarádku. O kamarádku, u které se zdá, že jí není pomoci. A už je to tu zase. Zdenička stojí za dveřmi jen v pyžamu a prosí mě, jestli bych nezaplatila taxík, který ji ke mně přivezl v půl třetí ráno. Není to poprvé a bohužel asi také ne naposled. Moje kamarádka Zdenička už totiž osm let žije s pěkným dar

Když mě manžel opustil po dvacetiletém manželství, zhroutil se mi svět. Časem jsem ale zjistila, že se mi nic lepšího nemohlo stát. Stalo se mi to, co mnoha jiným. Děti nám odrostly, já už nevypadala jako za mlada a s manželem Liborem jsme se ve víru každodenních starostí odcizili. Mně bylo tehdy čtyřicet tři let, jemu čtyřicet šest a slečně recepční v hotelu, kde byl můj muž ředitelem, bylo o 

Nechápu, jak mohou být lidé tak zlí a podlí. Bohužel nám jedna hloupá drbna rozvrátila celý náš spokojený život. Už nikdy nic nebude jako dřív. Milena hladí malou ručku svého syna. Daník leží v posteli, celý bledý, ale díkybohu živý. Samozřejmě ještě ho čeká dlouhá rehabilitace. Ale to určitě moje dcera já i vnouček zvládneme. Musíme to prostě zvládnout. Hlavně držet stále při sobě a už neda

Jsem rozvedená, se dvěma dětmi. Už jsem dále nedokázala snášet manželovo chování, tak jsem se rozhodla odstěhovat. Měl to být nový start, ale dceři se začaly dít šílené věci. Můj bývalý manžel Jiří byl o dvanáct let starší než já. Měl už jedno dítě z předchozího vztahu, ale to pro mě nebyla překážka. Měla jsem ho velmi ráda a myslela jsem si, že spolu budeme šťastní a zůstaneme spolu až do stář

Ze spaní mě probudila neznámá žena. Měla nádherné šaty a šperky. Vyvedla mě z pokoje ven, než jím proletěl kulový blesk. S talo se to už dávno. Byla jsem malá holčička. Maminka mě tehdy dala pohlídat babičce. Bydlela v malém domku s dvorkem, na kterém pobíhala všelijaká havěť – od psa a koček až po husy a slepice. Bývala jsem tam moc ráda. Babička byla hodná a vyprávěla mi ráda pohádky. Vola

Bylo mi šestnáct let. Tatínek měl cholerickou povahu a nechtěl mě nikam pouštět. Dokonce mi zakázal chodit i do tanečních. Táta nebyl klidný člověk. Měl zlaté srdce, ale horkou hlavu. „Kolik ti je let?“ Byla to řečnická otázka, na kterou nebylo třeba odpovídat. Oba jsme věděli, kolik mi je let. „V šestnácti,“ řval otec, „nebudeš chodit tancovat! Je to brzo. Vypadala bys před celou vesnicí ja