Jsem rozvedená, se dvěma dětmi. Už jsem dále nedokázala snášet manželovo chování, tak jsem se rozhodla odstěhovat. Měl to být nový start, ale dceři se začaly dít šílené věci.
Můj bývalý manžel Jiří byl o dvanáct let starší než já. Měl už jedno dítě z předchozího vztahu, ale to pro mě nebyla překážka. Měla jsem ho velmi ráda a myslela jsem si, že spolu budeme šťastní a zůstaneme spolu až do stáří.
Konec manželství
Nějakou dobu to tak opravdu i bylo, ale když se nám narodila dcera Lenka, začal ke mně být odtažitý. Pak se nám narodil ještě Ludvík, a to už se Jiří změnil úplně. Začal hodně pít, sprostě mi nadával, a několikrát mi dal dokonce i facku.
Když šlo jenom o mě, snažila jsem se to ještě ustát, ale jakmile začal být časem hrubý i na děti, řekla jsem si, že to už stačí, a požádala jsem o rozvod.
Byt jenom pro nás
Bylo to hodně těžké. První dva měsíce jsem s dětmi bydlela u mých rodičů, pak jsem konečně našla byt, který by nám vyhovoval, a hlavně jsem ho utáhla finančně. Měl to být nový začátek pro nás všechny. Byly tam dva pokoje plus obývák a kuchyň. Já ložnici nepotřebovala, oddělila jsem si obývák skříní a za ni dala postel. Jako ložnička mi to úplně stačilo.
Jako by to ani nebyla ona
Do většího pokoje se nastěhovala Lenka, aby měla svoje holčičí království, a já se těšila na božský klid. Ten ale nepřišel. Lenka se totiž začala chovat divně. Začala mi odsekávat, byla sprostá, vůbec si s námi nepovídala a byla jen zavřená v pokoji. Taková nikdy předtím nebyla.
Vůbec jsem ji nepoznávala. Přisuzovala jsem to rozvodu a změně bydlení. Lenka odmítala jíst, a kdykoliv jsem za ní přišla, měla v pokoji skoro tmu a křičela, ať odejdu. Byla jsem z toho špatná a chtěla jí dát ještě čas. Takovou jsem ji neznala.
Stála v okně
Jednou jsem vešla do jejího pokoje a ona stála na římse okna a dívala se dolů. V mžiku jsem ji stáhla dovnitř a celá jsem se rozklepala. Obě jsme brečely a já začala shánět psychologa. Pak jsem se dozvěděla od sousedky, že v našem bytě žila rodina s dětmi a jejich dcera skočila z okna a zabila se, byt je totiž v pátém patře, proto se odstěhovali. Bylo to okno u Lenky v pokoji.
Negativní energie
Měla jsem z toho husí kůži a nařídila jí, aby spala se mnou v obýváku, než si zase sbalíme a odstěhujeme se pryč. Ludvíkův pokoj a zbytek bytu byly v pořádku, tam jsme se cítili všichni normálně, ale ten Lenčin, z toho šla opravdu negativní energie. Nikdy jsem takovým věcem nevěřila, dokud jsem je sama nezažila. Doufám, že nás v příštím bytě už nic takového nepotká.
Stanislava H. (56), západní Čechy
