Babička Jarmila mi vždycky říkala, že jsem jako ona. Význam těchto slov jsem pochopila až ve chvíli, kdy zemřela. Když jsem byla malá, babička Jarmila mi často opakovala, že jsem jako ona. Tehdy jsem to nechápala. Dneska mi to už dává větší smysl. Vnitřní hlas Po smrti milované babičky jsem totiž okamžitě poznala, že se něco změnilo. Když babička zemřela, pocítila jsem, že ve svém těle ne

Ani jsem to nečekala, že být babičkou se mnou tak dost zamává. Užijete si s dětmi a pak má přijít ta odměna. Pořád se o tom mluví. O tom nepopsatelném pocitu dokonalého štěstí. Tak jsem se těšila, že to také prožiju. Hotová věc Neměla jsem na výběr. Najednou se narodila Anička od mé dcery Hany a Petřík od syna Pavla. Byla to hotová věc a už jsem v tom lítala. Hanka ze svého prvního dítěte

Toho kolegu neměl nikdo příliš v lásce. Tvářil se jako morous, byl to samotář a protiva. Přitom stačilo tak málo. Stáli jsme tam spolu sami a on mlčel. Koukal do křoví a mně to přišlo divné. Tak jsem ho oslovila. Nezdál se být nadšený. Odpovídal jedním slovem a nastalo vždy ticho, které jsem přerušila opět já sprchou dalších vět. Schůzky na cigárku Už mi docházely nápady, o čem mluvit. Ří

Čekala jsem na svého milého řadu let, až do listopadové revoluce. Doufala jsem, že přiletí prvním letadlem, kterým to půjde. Bylo nám patnáct, chodili jsme do prváku, ale znali jsme se už předtím ze základky a taky jsme bydleli jen kousek od sebe. Psala jsem si deníček, a když ho dnes čtu, pojednává prakticky jen o něm, o Alešovi. Byli jsme děti, ale pevně přesvědčené, že se, jakmile to půjde,

Ráda si vozím od moře různé mušle a kamínky. Mám jich doma celou sbírku. Jsou kouzelné! Už léta mi léčí nemocné tělo i bolavou duši. Velmi ráda vyrážím za sluncem. Moře mi dává sílu a slaný vzduch ze mě dokáže vytáhnout choroby, které se ve mně za zimu nahromadí. Ty úžasné poklady moře jsem začala sbírat a shromažďovat před více jak deseti lety. Mušle, hvězdice, kamínky, kousky korálů... Mám ji

Byl nádherný a svými rozměry i barevností, ladil s mým nábytkem v ložnici. Musela jsem si ho koupit! Skrýval v sobě ale strašné tajemství. K dyž se kolem půlnoci na koberci objevila první vlna, bylo to, jako by se geometrický motiv, podobný labyrintu, změnil v moře, které žene vlny na pobřeží. Úchvatné... Slyšela jsem pláč Koberec jsem koupila ve staré zapadlé čtvrti v tuniském Zarzizu, k

Když moje žena četla tu tajemnou knihu, každou noc se budila ve stejnou dobu a s výkřikem. Pak jsem začal mít problémy i já! Ozval se výkřik! Už několik nocí po sobě mě manželka budila uprostřed noci. Rozsvítil jsem malou stolní lampu. Manželka se vsedě předklonila ke svým nohám a obličej utopila v dlaních. Viditelně se třásla po celém těle. „Zase ten hloupý sen?“ ptal jsem se, i když jsem s

Horoskopům jsem se vždycky smála a nevěřila jim. Do rukou se mi ale dostala kniha, která mě přesvědčila o opaku. Všechno v ní se splnilo. Ještě před pěti lety jsem na horoskopy a podobné věštby nevěřila. Brala jsem je jako babské povídačky a některé věštkyně jako obyčejné podvodnice, které se snaží z lidí lákat peníze. Ptát se na radu zvěrokruhu by mě nenapadlo ani ve snu. Život však se mnou

Holky si myslely, že s Milošem spolu chodíme, ale nebyla to bohužel pravda. Překážela nám v tom taková nepříjemná věc. Seznámili jsme se na zábavě v kulturním domě. Pořadatelé pouštěli dovnitř jen mládež, která již dovršila šestnáctý rok života, což nebyl můj případ, bylo mi teprve patnáct. A tak mě takový tlustý, na první pohled zlý chlápek seřval a vyhodil. Smutně jsem courala venku a dych

Manžel, který trpí alzheimerem, zmizel z domu. Stačila k tomu chvilka nepozornosti. Marně jsme ho hledali my i policie. Už jsme ztráceli naději... Alzheimerova choroba je strašná. Člověk, kterého znáte celý život, se vám změní k nepoznání. Nejstrašnější na tom je, že si to dotyčný nechce dlouho přiznat. Můj manžel Jiří byl skvělý člověk, vzdělaný, zodpovědný, dokonalý manžel a táta, pro něhož r