Už coby malá holka jsem byla při těle. Později jsem se zařekla, že se to mým dětem nesmí nikdy stát. Ale stalo se... O tom, že nadváha není jen kosmetický problém, už asi nikdo nepochybuje. Zdravotní rizika, která s sebou nese, jsou nezpochybnitelná. I já si na pár komplikací z dětství, které jsem prožila coby tlustá holčička, dodnes pamatuji. Tloušťka mu nevadila Problémy s přetíženými k

Byly jsme velké kamarádky už od první třídy. Bohužel pak se stalo něco, co nás rozdělilo. Mohu za to já. Chtěla bych to napravit. Ale jak? S Hankou jsme se poznaly na základní škole, když se přistěhovala v polovině roku. Třída měla už své skupinky kamarádů a ona byla osamělá. Bylo mi to líto a nějak víc jsem se s ní bavila. Sice to znamenalo, že budu také vyvrhel, ale nějak jsem to přežila. Byl

Neměla jsem štěstí na muže, proto jsem si myslela, že zůstanu na stáří sama. Ale ne. Mám parťáka. I když důvod je smutný. Lenka se narodila pět let po mně, přesto tu už není. Osud to někdy takhle zařídí. Byla to tragická nehoda, smutná náhoda. Když tu zůstal Radek sám, našli jsme k sobě cestu. On totiž nebyl zrovna mluvný, takže jsme nebyli vyloženě semknutí přátelé. Přesto jsme k sobě cestu na

Když jsem se narodila, děda vysadil břízku. Byla to moje ochránkyně. Jednoho dne jsem poznala, jak velké spojení mezi námi bylo. Nejen mezi zvířaty a lidmi existuje zvláštní spojení. Podobnou moc mají také stromy a jiné rostliny. Možná tomu nevěříte, ale já vím, o čem mluvím, protože jsem před lety prožila na vlastní kůži něco neuvěřitelného. Chránila mě už od dětství Přitažlivost mezi na

Babička Jarmila mi vždycky říkala, že jsem jako ona. Význam těchto slov jsem pochopila až ve chvíli, kdy zemřela. Když jsem byla malá, babička Jarmila mi často opakovala, že jsem jako ona. Tehdy jsem to nechápala. Dneska mi to už dává větší smysl. Vnitřní hlas Po smrti milované babičky jsem totiž okamžitě poznala, že se něco změnilo. Když babička zemřela, pocítila jsem, že ve svém těle ne

Ani jsem to nečekala, že být babičkou se mnou tak dost zamává. Užijete si s dětmi a pak má přijít ta odměna. Pořád se o tom mluví. O tom nepopsatelném pocitu dokonalého štěstí. Tak jsem se těšila, že to také prožiju. Hotová věc Neměla jsem na výběr. Najednou se narodila Anička od mé dcery Hany a Petřík od syna Pavla. Byla to hotová věc a už jsem v tom lítala. Hanka ze svého prvního dítěte

Toho kolegu neměl nikdo příliš v lásce. Tvářil se jako morous, byl to samotář a protiva. Přitom stačilo tak málo. Stáli jsme tam spolu sami a on mlčel. Koukal do křoví a mně to přišlo divné. Tak jsem ho oslovila. Nezdál se být nadšený. Odpovídal jedním slovem a nastalo vždy ticho, které jsem přerušila opět já sprchou dalších vět. Schůzky na cigárku Už mi docházely nápady, o čem mluvit. Ří

Čekala jsem na svého milého řadu let, až do listopadové revoluce. Doufala jsem, že přiletí prvním letadlem, kterým to půjde. Bylo nám patnáct, chodili jsme do prváku, ale znali jsme se už předtím ze základky a taky jsme bydleli jen kousek od sebe. Psala jsem si deníček, a když ho dnes čtu, pojednává prakticky jen o něm, o Alešovi. Byli jsme děti, ale pevně přesvědčené, že se, jakmile to půjde,

Ráda si vozím od moře různé mušle a kamínky. Mám jich doma celou sbírku. Jsou kouzelné! Už léta mi léčí nemocné tělo i bolavou duši. Velmi ráda vyrážím za sluncem. Moře mi dává sílu a slaný vzduch ze mě dokáže vytáhnout choroby, které se ve mně za zimu nahromadí. Ty úžasné poklady moře jsem začala sbírat a shromažďovat před více jak deseti lety. Mušle, hvězdice, kamínky, kousky korálů... Mám ji

Byl nádherný a svými rozměry i barevností, ladil s mým nábytkem v ložnici. Musela jsem si ho koupit! Skrýval v sobě ale strašné tajemství. K dyž se kolem půlnoci na koberci objevila první vlna, bylo to, jako by se geometrický motiv, podobný labyrintu, změnil v moře, které žene vlny na pobřeží. Úchvatné... Slyšela jsem pláč Koberec jsem koupila ve staré zapadlé čtvrti v tuniském Zarzizu, k