Byla jsem zvyklá hlavně na učitelky, ale na gymnáziu jsme vyfasovali třídního profesora. Se spolužačkami jsme se shodly, že je to fešák. Nenapadlo mě, že bychom na gymnáziu dostali třídního profesora, chlapa. Byla jsem zvyklá na paní učitelky. Tohle ale žádná paní učitelka nebyla, spíš znepokojivě hezký mladý kluk, který nedávno promoval. Nejen já jsem z něj byla celá pryč. Se spolužačkami j

Naši nedůvěřovali lufťákům, prý že nemají charakter. Ale co jsem měla dělat, když jsem se do jednoho z nich tak moc zamilovala? V naší obci se starousedlíci koukali na lufťáky skrz prsty. Považovali se tu skoro za nepřátele. Podle místních jen škodili. Když jsme v lese objevili odhozené odpadky, táta chmurně pravil: „To udělali lufťáci.“ Ti také pravidelně o prázdninách vykoupili chleba, a tak

Je to samozřejmě jeho život a já bych do něho neměla zasahovat. Přesto se moc trápím tím, že se chystá udělat tak neuvážený životní krok. Syn Ivan vystudoval vysokou školu, je inženýr a má skvělé zaměstnání. Je to i pěkný chlap a ženy se na něj lepí. On si ale vybral holku jen s maturitou, která má navíc ještě dítě s jiným mužem. Čtyřletého Matyáše. Zuzana je milá a v domácnosti se umí otáče

Myslela jsem si bláhově, že najít perfektního chlapa a založit rodinu nemůže být těžké. Teď už vím, že můj příběh šťastný konec mít nebude. Pokaždé jsem se v mužích ošklivě zklamala. Nikdy jsem se neprovdala a jsem přesvědčená, že to už se nezmění. Nejhorší na tom všem je, že nemám děti a už je nikdy mít ani nebudu. To jediné mě opravdu mrzí. Proč jen jsem měla na chlapy takovou smůlu?! Moje

Zabloudili jsme a nemohli najít cestu z lesa ven. Vítr se zvedl a stromy se ohnuly k zemi. Najednou jsme uslyšeli strašlivý výkřik a kolem nás se mihl temný stín lidské bytosti. Kamarádka mi nabídla pobyt na své chatě v Krušných horách. S nadšením jsem přijala a těšila se, jak si budu užívat víkend jen se svými vnoučátky. Nasedli jsme do auta a vypravili se na dovolenou. Oběd v motorestu trval

Byla jsem do svého učitele po uši zamilovaná, věděla jsem ale, že proti jeho ženě nemám šanci. Měla jsem na ni strašný vztek, musela trpět... Na střední škole jsem se zamilovala do učitele fyziky. Před každou jeho hodinou jsem se nalíčila, oblékla se velmi odvážně, a když mě zkoušel, nevypravila jsem ze sebe slovo. Nejen proto, že jsem z něho byla celá pryč, ale také z toho důvodu, že fyzika mi

Byl jsem zabraný do psaní své nové detektivky, když jsem najednou cítil, jak mi kdosi stojí za zády. Ve dveřích se objevila postava, která vypadala jako vrah z mého příběhu. Ten nepříjemný pocit ve mně zčistajasna rezonoval a donutil mě k pohybu, pod kterým zasténalo mé otáčející se křeslo. Byl to podivný pocit. Jako by se mě na zádech dotýkala něčí ruka. Nikdy předtím, se mi nic podobného nest

Když mě děti přestěhovaly do domova důchodců, stal se z mého muže náhle vášnivý romantik. Dovádíme s mým dědouškem zase jako zamlada! Život někdy opravdu tropí hlouposti, které by člověk ani při veškeré představivosti nevymyslel. Svého Jardu jsem si vzala, když mi bylo osmnáct let a Jarda byl na vojně. Nic jsem si v životě neužila, a můj Jarda vlastně taky ne. Museli jsme se brát. Tři děti a

To, že se slušnost už moc nenosí, ještě neznamená, že tomu podlehnu. Rodiče mi slušnost vštěpovali odmala a já už se bez ní neobejdu. Když po mně někdo něco chce, nejlepší je prosba. Pokud je k tomu ještě úsměv nebo aspoň jeho náznak, jsem ochotná to přání splnit do roztrhání těla. Prostě, kdo ví, jak na mě, ten má vyhráno. Má to sice své úskalí, ale zase to není takové riziko, že by mě někdo c

O pět let starší a o dvacet kilo tlustší. Dělá oči na mého muže a jemu se to líbí! Začala jsem žárlit a pomlouvat ji. Nebylo to nic platné. Když se přistěhovala na naše patro, myslela jsem, že je to taková trochu slabomyslná osoba. Nic ve zlém, ale četla jen reklamní letáky a háčkovala. Samé dečky, o které nikdo nestál! Cpala se vším možným Nejhorší na tom bylo, že postupně podělila celý