Nechala jsem si operovat oči, abych nemusela nosit brýle. Ale netušila jsem, co mě čeká. Byl to můj velký a dlouhotrvající sen. Zbavit se brýlí. Nikoli kvůli vzhledu, ale kvůli jejich neustálému hledání. Musela jsem je střídat. Jiné na dálku a jiné na blízko. Bylo to k zbláznění. Usedla jsem k televizi a viděla rozmazaně. Odešla jsem na nákup a stalo se totéž, jen z opačného důvodu. Potom se br

Už měsíc žiji jako ve snu. Chystám vnučce svatbu a nevím, co dřív. Matka ji opustila už dávno a nechala mi ji na starost. Nyní je moje dcera zpět a chce ten velký den zkazit. Malý, ubrečený uzlíček mi nechala dcera v košíku na manželské posteli, a byla pryč. Připojila jen krátký vzkaz, že se o malou starat nemůže, protože na to nemá nervy. Málem jsem se tehdy zhroutila. Jenomže něco takového js

Návrat od milence se mi nevydařil. Manžel přišel z práce dřív, než jsem předpokládala. Nezbylo mi než improvizovat. Vracela jsem se domů po půlnoci a předpokládala, že se v klidu osprchuji a půjdu spát. Manžel byl na noční, tak jsem ho očekávala až ráno. V klidu jsem si proto sedla do křesla, nalila si ještě drink a pustila si na chvíli televizi. Vtom jsem zaslechla klapnutí vchodových dveří

Nikdy jsem snachu neměla ráda. Prostě mi neseděla. Koukala se na mě tak nějak úkosem a s mým synem jednala, jako by byl její sluha. Pořád mě jen peskovala a nic jí nebylo dost dobré. To by nebylo to nejhorší, kdyby stejně nejednala i se svým manželem, mým synem. Ani on se jí ničím nezavděčil. Jako by byl pro ni jen kus hadru. S ničím nebyla spokojená Vyčítala mu, že coby učitel málo vyděl

Stále sliboval, že se rozvede a vezme si mě. Nenaléhala jsem, ale věřila jsem mu. Jenže nějak se mu do toho vůbec nechtělo. Vymlouval se, jak to jen šlo. Pořád dokola! Ona se mu za zády vysmívala a vesele utrácela jeho peníze. Mám snad čekat, že ho zcela obere a předhodí mi ho jako holou kost? Nezbylo mi než zakročit! Žena mého dlouholetého přítele rozhodně žádná světice nebyla. Ostatně, našel

Když mě překvapila náhlá bouřka, myslela jsem si, že nic horšího se už nestane. Pak mě ale na zastávce ohodilo auto vodou od hlavy až k patě. Pamatuji si, že tehdy se mi moc nechtělo jít z práce domů. Byla jsem krátce po rozvodu a prázdný byt mě docela deprimoval. Jako kdyby toho nebylo málo, podle předpovědi počasí sice mělo být hezky, ale odpoledne se rychle zatáhlo a spustil se prudký déšť.

Zatímco se moje spolužačky zamilovávaly do kluků ze třídy, já jsem zůstávala ledově chladná. Hledala jsem kohosi výjimečného. Uviděla jsem ho v den, kdy se vdávala moje sestřenice Bětka. Svatbu pojala má rodina jako velkou událost. Týdny předtím jsme chodily s mámou a babičkou ke švadleně, a dodnes jsem přesvědčena o tom, že moje dlouhé šaty z růžové krajky byly opravdu noblesní. Jenže jsem byl

Byli jsme mladí, naivní a hloupí. Jen jsme potřebovali čas, abychom pochopili, že je to láska. Vyrostla jsem na malé vsi, kde všichni byli jedna velká rodina. Když mi bylo 15 let, tak jsem se poprvé vážně zamilovala. Do Mirka. Jeho rodina se tehdy přistěhovala před pár lety před naším sblížením, nebyli u nás v městečku přímo rodilí obyvatelé. Skvěle ale mezi nás zapadli. S Mirkem jsme nebyli ne

Odkvetly sněženky a bledule, na loukách žlutě svítily podběly. Jaro o sobě dávalo vědět, a jako by šeptalo: Už ses konečně zamilovala? Jaro přímo vyzývá k tomu, aby se člověk zamiloval. A ten, komu se to nepodaří, si potom připadá jaksi nepatřičně. Jako by byl zaostalý nebo tak něco. Na to jaro před mnoha lety si dobře vzpomínám. Dala jsem si předsevzetí zamilovat se, jakkoli to zní absurdně. P

Hlášení obecního rozhlasu vyděsilo tehdy kdekoho. Samotnou mě k domku u lesa nechtěli pustit, a tak jsem vyfasovala osobního strážce. Nikdy mi nevadilo, že mám barák na samotě, vždyť je to můj rodný dům, jsem tu zvyklá. A zas taková samota to není, do obce by kamenem dohodil. Mám tu svůj klid a já si na klidu zakládám. Občas přijedou na návštěvu syn se snachou a s vnoučaty, což mi dělává radost