Dcera o mně tvrdí, že jsem takzvaný uklízecí maniak. Jenže sterilní pořádek, který u mě doma panoval, je už minulostí. Zakládám si na pořádku. Snad jsem tím i okolí nepříjemná, ale doma má být uklizeno. Denně luxuji, vytírám, utírám prach. Donekonečna peru ubrusy, záclony, povlaky na peřiny a polštáře. Zkrátka to chci mít doma hezké. Dcera se mi směje, tvrdí, že jsem uklízecí maniak. Odpovídám,

Podivná žena mě zbavila nejen nevolnosti, ale také alergií, které mě trápily dlouhá léta. A stačilo na to záhadné listí a jedna obyčejná věc. Byla jsem městské dítě bez pořádné imunity. Bylo mi osm let, když jsme poprvé přijeli za tetičkou na vesnici. Žila v chaloupce na okraji lesa. Tatínek říkal, že návštěva u ní pro mě bude to pravé dobrodružství a hlavně mi to posílí zdraví. Jenže pobyt u t

Hledala jsem léta marně muže, jehož tvář jsem stále nosila v hlavě. Až jsem jednou spatřila antickou sochu, která mě zasáhla přímo do srdce. Všechny moje vztahy byly předem ztracené. A všechno to byla moje vina. Žádný z partnerů mi totiž nebyl dost dobrý. O svém budoucím muži jsem měla jasnou představu. Kdykoli jsem zavřela oči, vybavila se mi jeho tvář. Nikdy jsem ho nepotkala, přesto ho moje

Bylo mi jen třináct let, když zemřela. Vždycky mi říkala, že mě bude chránit. Když jsem se jednou málem propadla pod led, maminka se ozvala. Bylo ticho. Příroda mlčela jako zakletá. Stála jsem na židli a pomáhala tátovi se zdobením stromečku. Ten rok byly pro nás vánoční svátky smutné! Umřela nám maminka. S rakovinou bojovala dlouho a statečně, ta podlá nemoc ale nakonec zvítězila. Bylo mi t

To malé lišče se objevilo u našich dveří před zimou. Matku mu zastřelili myslivci a my jsme se ho ujali. Za odměnu pak zachránilo manželovi na procházce život. Když manžel odešel do důchodu, koupil malý domek se zahrádkou na venkově, kam jsme se přestěhovali. První zimu jsme byli ještě ve starém bytě. Pak jsme ale městský byt předali synovi a snaše, a přesídlili na venkov definitivně. Zima o

Takovou finanční krizi jsme už nikdy poté nezažili. Já i můj manžel jsme byli najednou bez práce a k tomu se blížily vánoční svátky. Děti se na ně moc těšily! Vždycky to nějak šlo, ale od doby, co jsem byla na druhé mateřské, nastala v naší rodině krize. Ať jsem se snažila sebevíc, finančně jsme nevycházeli. Občas jsme si museli i půjčit. A pak, když bylo druhému dítěti sedm měsíců, přišel manž

Před patnácti lety vyhnal můj syn naši vnučku z domu. Loni na vánoční svátky přijela za námi i s kočárkem. Nesměla ale překročit náš práh... Když jsem čekala druhé dítě, moc jsem si přála holčičku. Osud ale chtěl, aby i druhé dítě byl kluk. S manželem jsme vychovali dva syny a já doufala, že se jednou holčičky dočkám díky nim, až mi dají vnoučata. Jeden z nich bude určitě mít princezničku, k

Jeníkovi je sedm a letos nás zaskočil svým přáním. Žádný dárek pod stromeček nechce! Máme si prý šetřit raději na důchod! Odkud to má? Je nejstarší z našich vnoučků a loňské Vánoce pochopil, že s Ježíškem to je jen taková pohádka. O tom, co si pod stromeček přeje, nikomu neřekl. Dárek si přál jen v duchu, což by prý Ježíškovi mělo stačit, aby přání splnil. Jenže tím pádem jeho vysněný dárek

Když ji syn přivedl domů, do oka jsme si nepadly. Namyšlená intelektuálka! Doma má binec a do prachu by se dalo malovat. Vánoce jsou podle ní přežitek. Vždycky jsme si jako rodina zakládali na tradicích. Vánoční čas je jich plný. A tak jsem doufala, že tomu bude i u mého syna. Těšila jsem se, že si náš jediný syn Hynek najde ženu, se kterou budeme společně péct cukroví a povídat si o tom, jak n

Víte, že se o Vánocích plní přání? Když si něco důležitého přejete usilovně a z celého srdce, Ježíšek vám to splní. I já jsem měla velké přání! Byla to velká láska. Navždy. Napořád. Taková, kterou nikdo a nic nerozdělí! Tak proč tu tedy teď sedím u slavnostního vánočního stolu s vyhaslýma očima nešťastné ženy, která zůstala na ocet? Maminka mě sleduje smutnýma bezradnýma očima. Moje máma, nejho