Co očekáváte od první schůzky s novým „objevem“? A co je vám milé na druhém či třetím rande? Chcete, aby se vám rozbušilo srdce, nebo stačí pohoda a užívat si zajímavou konverzaci?
Když je nám dvacet, zdají se naše možnosti k randění v podstatě nekonečné. Téměř všichni jsou na tom stejně. Studují nebo začínají dospělý život. Málokdo se tudíž chce rychle usadit.
Část mladých závazek vůbec nehledá, ale ani ti, kteří chtějí něco vážnějšího, nespěchají. Jde hlavně o romantické schůzky a společné zážitky. Včetně onoho bušení srdce.
Zároveň je tu ale největší pravděpodobnost, že se setkáme se svým nastávajícím právě pár let před třicítkou. O tom svědčí i to, že nejvíce žen se rozhodne vdát v osmadvaceti, nejvíce mužů se žení ve třiceti.
Třicátníci jsou realisté
Samozřejmě ne všichni do toho takzvaně praští do třiceti. Ale třicátníci už většinou vědí, co chtějí a také co potřebují. Mají lepší a realističtější představu o tom, co je dělá šťastnými.
To znamená, že už nehledají zakletou princeznu a nevyhlížejí prince na bílém koni. Pro ženy je to desetiletí, kdy si skutečně užívají intimitu. Po třicítce pro ně může být randění mnohem uspokojivější než v době, kdy jim bylo dvacet, protože si víc věří.
Nenechávají se svazovat tím, co by měly dělat podle očekávání jiných, soustředí se na to, co je pro ně skutečně důležité. Většina třicátníků za sebou má už nějaký ten pokažený vztah a snaží se zabránit tomu, aby se znovu dostali do bolestivé situace.
Ale pokud si nikoho nepustíte k tělu, pravděpodobně toho pravého nenajdete. Pokud ale člověk ví, co chce, může tomu jít naproti a nebránit sám sobě prostě jenom proto, že se nechce zklamat. Otevřenost pro vztah znamená ochotu odvážit se nějakého partnera potkat a poznat.
Zajeté koleje čtyřicátníků
Po čtyřicítce má většina z nás poměrně stabilní život, který nám obvykle vyhovuje. Často potkáváme výlučně jen blízké přátele a dobré známé či kolegy z práce, zkrátka pořád ty samé lidi. Pokud někdo hledá vztah nebo nezávazný flirt, musí opustit svou komfortní zónu, vystoupit ze zajetých kolejí.
Může to být vzrušující
Znovu vstoupit na randící scénu může být po padesátce zároveň vzrušující i stresující. Už vědí, proč si chtějí někoho najít, chápou, co mohou od vztahu očekávat, a dobře zvažují, jestli jsou mu ochotni také něco obětovat.
Přesto od seznamování a milostných schůzek některé ženy odrazují různé komplexy. Ať už se týkají jejich vzhledu, nebo věku a také předsudku, že šedesátnice by už měla sedět doma, ne chodit na rande.
Což je naprostý nesmysl! Přes všeobecné přesvědčení totiž hledá většina starších mužů své vrstevnice, ne mladší ženy. Chtějí někoho, kdo je mladší nebo starší tak o tři roky a bude dobrou parťačkou do života.
Ničeho se nebojte
Buďte proto v pohodě, ničeho se nebojte a jděte do toho. Víte přece moc dobře, co všechno můžete nabídnout. Jste zkušená, zralá žena, tak buďte optimistická. Stěžování si nechte pro kamarády.
Pokud se ostýcháte, uvědomte si, proč právě vy stojíte za to, aby ten chlapík usiloval právě o vás. A usmívejte se, muži nesnášejí komplikované, ustarané ženy.
