Domů     Vím, že smrtí nic nekončí!
Vím, že smrtí nic nekončí!
5 minut čtení

Když mi před časem zemřeli oba prarodiče, jela jsem do jejich domku, abych tam poklidila. Po pár minutách jsem začala mít pocit, že tam nejsem sama.

Babičku s dědečkem jsem měla velice ráda. Bydleli v malém domku ve vesnici v severních Čechách, kam jsem za nimi často jezdila i v době, kdy už jsem byla dospělá.

Vždy jsem si s babičkou u odpoledního kafíčka a domácího jablečného závinu ráda popovídala. Často vzpomínala na staré časy a mě bavilo její historky ze života poslouchat, i když jsem některé z nich znala už nazpaměť.

Občas jsme si i s dědou zahráli nějaké stolní hry. Byli rádi, že jim sem tam dělám společnost, a já se zase těšila z jejich přítomnosti, protože jsem si moc dobře uvědomovala, že čas neúprosně běží a nebudou tu věčně. Bohužel nakonec oba odešli dříve, než bych si bývala pomyslela.

Odešli krátce po sobě

Jako první zemřela babička – maminka mojí mámy. Nebylo to úplně nečekané, protože už měla svůj věk a často ji trápily stařecké nemoci. Měla cukrovku a nemocné srdíčko. Děda zůstal sám a bylo na něm znát, jak moc mu babička chybí.

Slábl a chřadl den po dni. Já jsem byla přesvědčená, že žalem a steskem. Zdravotně na tom totiž byl i ve svých dvaaosmdesáti letech celkem obstojně. Přesto jsme po dvou letech strojili další pohřeb. Dědeček zemřel ve spánku u sebe doma.

Domek zůstal opuštěný

Dlouho nebylo jasné, co s domkem po prarodičích uděláme. Rodina ho prodat nechtěla, ale ani se nenašel nikdo, kdo by v něm chtěl bydlet. Tak jsme to zatím nechali volně běžet.

Byt podělila coby jediná dcera moje máma. Dala mi od něj klíče a požádala mě, abych tam čas od času zajela, zalila kytky, posekala zahradu, vyvětrala a trochu uvnitř poklidila.

Náhoda rozhodla

Dny běžely a já nemohla nějak sebrat vnitřní sílu, abych do domku, ve kterém jsem toho tolik prožila a kde na mě dýchaly vzpomínky

v každém koutě, zajela. Nakonec mě tam ale zavála náhoda.

Koupila jsem synovi kostým na karneval, který potřeboval opravit, jenže můj šicí stroj se rozhodl stávkovat. Vzpomněla jsem si, že babička jeden funkční doma měla, protože šila ráda a docela často.

Sedla jsem tedy do auta, že zajedu opravit kostým do domku prarodičů. Měla jsem v plánu s tím rovnou spojit i zalévání květin a malý úklid.

Pocity nostalgie

Když jsem do domku vešla, cítila jsem z něj babičku. Měla takové stařecké pižmo. Šla jsem rovnou k šicímu stroji, který měla na stole v rohu obývacího pokoje. Moji pozornost ale náhle upoutaly uvadající květiny.

Vrátila jsem se proto do kuchyně, natočila jsem vodu do konvičky, obešla jsem celý domek a všechny kytky zalila. Také jsem pootvírala několik oken, aby dovnitř proudil čerstvý vzduch.

Hluk v obýváku

Když jsem se vrátila k šicímu stroji, měla jsem zvláštní pocit, že je něco jinak. Začaly mi padat oči únavou, a tak jsem vstala a šla si připravit kávu. Stála jsem v kuchyni a čekala jsem, až se uvaří voda, když tu jsem zaslechla rány.

Běžela jsem do obýváku a s otevřenou pusou jsem zírala kolem sebe. Všechny obrazy, na které moje máma kdysi nakreslila prarodiče, popadaly na zem. Ostatní obrazy, například s květinami nebo zvířaty, však zůstaly na stěně.

Šicí stroj se rozběhl

Klekla jsem si a spadané obrazy posbírala. Hlavou se mi honilo, zda a co se mi tím kdo snaží říct. Nebyla to zcela jistě náhoda, že spadly zrovna tyto obrazy. Šla jsem si zalít kávu, ale sotva jsem dorazila do kuchyně, moji pozornost upoutal další zvuk.

Šicí stroj se sám pustil. Je pravdou, že do zásuvky jsem ho stihla dát, než jsem se šla věnovat květinám, přesto to bylo divné. Sotva jsem k němu usedla, sám se vypnul.

Pohlazení po rameni

Nechápala jsem, co se děje, ale musím přiznat, že mi to nahánělo hrůzu. Ale to jsem ještě netušila, co přijde vzápětí. Chvíli nato jsem na pár vteřin ucítila, jako by kolem mě někdo prošel a pohladil mě po rameni.

Přitom jsem zaslechla, jak někdo pronesl mé jméno. Jsem si jistá, že ten hlas patřil babičce. Místo toho, abych vzala nohy na ramena a utíkala z domku rychle pryč, jsem zůstala sedět na židli a ten moment jsem si užívala. Určitě to byl jeden z prarodičů.

Cítím, že jsou stále se mnou

Najednou jsem věděla, že se mi nic stát nemůže. Neměla jsem pocit, že bych byla v nějakém nebezpečí nebo ohrožení života. Právě naopak – cítila jsem jen obrovskou lásku.

Když jsem opravila synův kostým, poklidila jsem a měla se k odchodu, tak jsem ve dveřích z náhlého popudu zašeptala: „Ahoj, babi a dědo, brzy zase přijdu.“ Jako na znamení problikla žárovka v chodbě.

Když jsem se do domku další týden vrátila, všude bylo rozsvíceno. Věřím, že duše milovaných prarodičů tam stále bydlí a já se těším na každou svou další návštěvu u nich.

Pavlína D. (50), severní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Manžel Zdeněk pro mě znamenal absolutně všechno. Když zemřel, těžko jsem se z jeho náhlé smrti vzpamatovávala. Uplynulo pár měsíců, když se mi při cestě po schodech v našem domě stala nevysvětlitelná věc. Zaslechla jsem podivné kroky, a dokonce viděla stín nějaké bytosti. Šlo snad o přízrak mého zesnulého chotě? Se Zdeňkem jsme byli manželé dvaatřicet let. Řekla bych, že jsme si byli souzeni.
5 minut čtení
Teta Libuše byla tak trochu zvláštní, povídala různé příběhy, kterým nikdo nevěřil. Jednou v noci jsme ale se sestrou zjistily, že mluví pravdu. S mojí mladší sestrou Luckou jsme často jezdily za tetou Libuší – sestrou našeho tatínka. Co si jen pamatuji, tak vždy měla pověst bláznivky, protože se nikdy netajila tím, že mluví s mrtvými a prý má ve sklepě ducha. Strašidelné příběhy My dvě s
3 minuty čtení
Jela jsem navštívit dědu, aby nebyl sám. Zjistila jsem, že má v obýváku postavenou babiččinu urnu. Následovalo něco děsivého. Když děda ovdověl, jezdili jsme ho všichni z rodiny pravidelně navštěvovat. Já tam zamířila na týden a hned první noc mě dost znervózňovala babiččina urna obklopená fotkami, která stála uprostřed obýváku. Pak jsem viděla i další věci, které by mi asi nikdo neuvěřil. O
5 minut čtení
Moje sestřenice byla vždy na peníze, a tak se nezdráhala uzavřít smlouvu s temnými silami. Jenomže za to zaplatila tu nejvyšší cenu. Kdybych se s tím sama před několika lety nesetkala, nevěřila bych, že je něco takového opravdu možné. Zjistila jsem, že příliš velké sobectví může člověka přivést až k branám smrti. Kvůli životním výhodám a bohatství byla moje příbuzná ochotná spojit se i s peklem
3 minuty čtení
Po rozchodu jsem se přestěhovala do nového bytu. Jedné noci jsem tam zažila zvláštní věc. Slyšela jsem kroky, které přicházely z lodžie. Nový třípokojový byt s lodžií se mi moc líbil. Moderně jsem si ho zařídila a pěkně si v něm žila. V domě nežilo ani moc nájemníků, panoval tam vesměs klid, což se mi také líbilo. Jedinou nevýhodou byla pouze absence výtahu, ale protože jsem bydlela ve druhém p
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
epochanacestach.cz
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
Jméno architekta Dušana Jurkoviče bylo vždy nejen zárukou kvality, ale také symbolem umělecké originality, vycházející z lidových tradic. To vše umělec dokázal i na jednom z nejposvátnějších míst na našem území. Mariánské poutní místo v Hostýnských vrších má tradici už od dob středověku. Hora Hostýn má dva vrcholy a na jižním, o něco nižším, byl v polovině 18. století
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
21stoleti.cz
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově kn
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
historyplus.cz
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
Ani ne rok vydržel dostát svým slibům Jan Lucemburský. Poté, co se stal českým králem, vydal roku 1311 tzv. inaugurační diplomy, v nichž se mimo jiné zaručil, že zemské úřady bude obsazovat výhradně Čechy. O rok později už je všechno jinak. Že nedodržel svůj slib? V porovnání s tím, co později napáchají jeho dědicové, jen
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
rezidenceonline.cz
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
Ikonický domov někdejší americké televizní legendy, zaujímající téměř tisícovku čtverečních metrů obytného prostoru, představuje vyváženou kombinaci historického kontextu s nadčasovou elegancí a moderním komfortem. Sídlo bylo v majetku Johnnyho Carsona, známého jako „Král noční show“, který v letech 1962–1992 vedl NBC’s The Tonight Show. Ve své době byl jednou z nejoblíbenějších televizních osobností ve Spojených
Žádný krasavec, ale jen můj
skutecnepribehy.cz
Žádný krasavec, ale jen můj
Je hezká a chytrá. Ale taky dost namyšlená. Myslí si, že jí musí patřit všechno, nač si ukáže. Tentokrát se ale zmýlila. Já se s ní dělit nehodlám! Udělala si ze mě svoji důvěrnici. Pořád se mi s něčím svěřuje a vylévá si srdce. Je to tím, že všichni ostatní zaměstnanci se jí trochu bojí.
Hlívový guláš
tisicereceptu.cz
Hlívový guláš
Dokonalý vegetariánský, ale i veganský pokrm, který i lehce připomene chuť masa. Suroviny na 1 porci 125 g hlívy ústřičné pepř 1 krajíc (50 g) žitného chleba 1 str. česneku špetka soli 1 ml
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
epochalnisvet.cz
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?   Na stole leží deska,
Zimní depresi pošlete k šípku!
nejsemsama.cz
Zimní depresi pošlete k šípku!
Dlouhé období s minimem slunečního svitu dokáže na naši psychiku působit neblaze. Jak si pomoci k lepší náladě? Nejhorší už máme za sebou – dny se od Nového roku zase postupně prodlužují, ale čeká nás ještě ošemetný únor. Ač je nejkratším měsícem v roce, leckomu se může zdát k nepřežití. Co vám pomůže udržet pozitivní myšlení? Hýbejte se
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
epochaplus.cz
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
Píše se 29. května 1697 a slavný barokní zpěvák Giovanni Francesco Grossi (1653–1697) usedá do kočáru. Za sebou nechává romantické uličky italské Bologne, města vyhlášeného svou vzdělaností. Míří 60kilometrovou štrekou vstříc neméně malebné Ferraře. V proslavené Duomo di San Giorgio, tedy Katedrále svatého Jiří, si ale nikdy nezazpívá. Ba co hůř, do Ferrary ani nedorazí.
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
iluxus.cz
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
„Styl hodinek G-Shock, který je odolný a odvážný, vždy rezonoval s mou životní cestou,“ nechal se slyšet J Balvin během odhalení nové speciální edice hodinek G-Shock, které navrhl. „Chtěl jsem vytvoři
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
enigmaplus.cz
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
„Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!" křičí rozrušený americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930). Je 21. července 1969 a první muži ze Země se procházejí po povrchu Měsíce. Př
Těhotenské nevolnosti Branišové?
nasehvezdy.cz
Těhotenské nevolnosti Branišové?
Moderátorka nováckého pořadu Život ve hvězdách se s Jaromírem Jágrem (52) možná už brzy dostane na metu, které žádná jiná partnerka hokejové legendy nedosáhla. Proslýchá se, že Dominika Branišová