Domů     Našeho souseda zabil vlastní vztek
Našeho souseda zabil vlastní vztek
5 minut čtení

Kdo nemá to štěstí, že bydlí na samotě u lesa, tak ví, co je soužití se sousedy! Když máte kliku a bydlí vedle vás fajn lidé, je to jako výhra. Opakje ovšem peklo!

S manželem jsme si koupili řadový domek na okraji našeho města. Sice bychom bývali raději samostatný, ale ten byl přece jen o dost dražší a naše finanční možnosti už na to nestačily. Už takhle to bylo jen tak tak, abychom hypotéku vůbec dostali.

Manžel je kluk z dětského domova a já ze tří sourozenců, takže na rodiče jsme se spoléhat nemohli. Než jsme se zmohli na své bydlení, bydleli jsme v malém bytě, za který jsme platili nehorázný podnájem.

Zdáli se nám fajn

Než jsme se začali do našeho nového domova stěhovat, obešli jsme ze slušnosti všechny naše budoucí sousedy. Chtěli jsme se zkrátka dobře zapsat. Všichni se nám zdáli prima, jen jeden soused nám ani neotevřel.

„To buďte rádi, to je příšerný chlap,“ špitla nám Alena, jedna z nových sousedek.

V té chvíli jsme ji ještě ani moc vážně nebrali, ale mnohokrát jsme si na její slova později vzpomněli. Stěhování nám sice chvíli trvalo, ale za tři měsíce jsme se konečně zabydleli. Bylo kolem toho trochu nepořádku, to uznávám.

Samozřejmě že jsme se snažili, abychom nikoho nerušili a aby se stěhování našich sousedů moc nedotklo.

Sjel nás, ani nepozdravil!

Jenže už během prvního týdne nám přišel Karel odvedle vynadat. „Kolik sem těch stěhováků ještě přijede? My už bychom rádi měli klid,“ prohlásil. Manžel se omluvil a vysvětlil, že už je to celé skoro hotové.

„Tak to mám radost!“ zatvářil se kysele a při odchodu ještě utrousil: „Že jste raději nezůstali tam, kde jste byli,“ a zabouchl dveře. Nechápavě jsme se na sebe s manželem podívali. „Ten je tedy příjemný,“ řekl Jarda ironicky.

Cokoliv děláme, je zle

Když bylo po stěhování, začali jsme s menšími úpravami na zahradě. Zatím jsme totiž na předzahrádce a zadní zahradě měli jen udusanou hlínu. A tak si Jarda pozval kamaráda, který nám zahradu zkypřil svým malým traktůrkem.

Tím jsme si samozřejmě vysloužili další návštěvu souseda. Když jsme na jeho urputné zvonění otevřeli, opět na nás bez pozdravu vyjel: „To tu nemůže být klid ani o víkendu?“ zařval na manžela, který pohotově a v klidu odvětil:

„Tak to víte, sousede, jsou i lidé, kteří jsou v pracovních dnech v práci. Pohled, kterým ho soused „vztekloun“, jak jsme ho pojmenovali, počastoval, bych vám vidět nepřála. Otočil se na podpadku a odpochodoval na svoji zahradu. Bohužel to pro něj znamenalo vyhlášení války naší rodině.

Začal se mstít!

Hned z pondělí na úterý nás v noci vzbudila hlasitá hudba. Když jsme nespali ještě ani v jednu, vydal se Jarda vzteklounovi domluvit. Ten mu ani neotevřel dveře. Tu noc jsme se moc nevyspali. Hned druhý den jsem za ním šla sama:

„Možná jsme vykročili špatnou nohou. Pojďmě to smazat a neznepříjemňovat si život,“ zkusila jsem to mile.

„Mně jste ukradení,“ odfrkl soused a bouchl mi před nosem dveřmi. Zkusila jsem ještě na něj mluvit přes dveře, ale když jsem slyšela, že odchází, došla mi trpělivost: „Příště na vás zavoláme policii za rušení nočního klidu, když to chcete takhle!“

Studená sprcha

Hned druhý den, když se Jarda hrabal na zahradě, dostal studenou sprchu. Doslova a do písmene! „Co to děláte? Ta voda je úplně ledová!“ houkl manžel na souseda, který si kropil křoví. Ten se jen usmíval.

„To jsem nechtěl, vyklouzla mi hadice z ruky,“ pronesl jakoby mile. Jarda přišel domů úplně mokrý. ,,Já ti říkám, že s tím chlapem ještě budou problémy,“ nadával a šel se převléknout.

Koukla jsem na zahradu a došlo mi, že je fakt divné zalévat zahradu v půlce podzimu.

Zaneřádil nám celou zahradu!

A než jsme se stihli vzpamatovat, uspořádal si další „mejdánek“ s hlasitou hudbou. To už jsme policisty zavolali. Po jejich odjezdu jsme si oddechli: „Konečně klid,“ řekl manžel a usnul. Oba jsme věřili, že toto souseda odradí od dalších záškodnických akcí.

Ani jednoho z nás nenapadlo, čeho se od vzteklouna v následujících dnech dočkáme!

Na zahradě jsem našla nespočet psích exkrementů. Bylo jich vážně hodně. Jarda je celý rozzuřený uklízel. „Kdo si dá tu práci, aby nám přes plot házel h….?“ remcal vztekle, i když jsme oba přesně věděli, čí to je práce.

Bylo nám jasné, že tohle nebude jen tak nějaká sousedská přestřelka, že je to regulérní válka.

Nebylo mu pomoci

Jenže jsme nevěděli, co s tím. A tak jsem zašla na policii. „My s tím nic neuděláme. Můžeme k vám jezdit na každé vaše zavolání, ale to je vše. Budete to muset dát k soudu!

Do toho se nám s manželem ale moc nechtělo, a tak jsme si řekli, že ještě počkáme, že to souseda třeba přestane bavit a smíří se s naší přítomností.

A čas to opravdu vyřešil, i když ne, jak jsme doufali. Při jednom ze svých vzteklých výbuchů se sesunul k zemi. Byla to mrtvice a natolik rozsáhlá, že byla fatální. Ani rychle přivolaná záchranka mu už nedokázala pomoci.

Mirka J. (58), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Kolegyni jsem považovala za svůj vzor. Nakonec jsem zjistila, že za líbivou fasádou se skrývá zlá a zákeřná osoba, která se ničeho neštítí. Anna byla sociální pracovnice, stejně jako já. Pracovaly jsme společně na oddělení péče o seniory. Na začátku naší spolupráce jsme si rozuměly skvěle. Byla vnímavá, empatie z ní přímo sršela, a především měla vždy dobré rady, jak se postarat o pacienty. A j
3 minuty čtení
Myslela jsem, že jsem ve své samotě našla přítele. Bohužel to byl člověk, který ze mne jen vysával energii. Bylo to naprosto nesnesitelné. Už jsem byla v důchodu a dny mi plynuly pomalu. Ale v klidu. Pak se ale přistěhoval soused. Byl o mnoho let mladší než já, ale nějak jsem si k němu rychle vytvořila přátelský vztah. Neměla jsem velký okruh přátel, každý měl své rodiny, takže jsme na sebe nem
3 minuty čtení
Rozloučení s milovanou babičkou mnou zacloumalo. Než odešla na věčnost, cosi důležitého mi zašeptala. Byla to hluboká pravda. Zásadně jsem se ne­účastnila třídních srazů. V hloubi duše mi to bylo líto, protože jsem chodila do školy ráda a po mnohých spolužácích se mi stýskalo. Ale po Lídě nikoli. Lídu jsem nenáviděla od třetího ročníku, kdy mi surově přebrala kluka. Já husa jsem jí ho představi
3 minuty čtení
Náš děda byl skvělý člověk. Dřel se i v důchodu, aby se co nejlépe postaral o mě. O byt, v němž jsem vyrostla, jsem ale po jeho smrti rychle přišla. Dědeček přišel do Prahy z moravské vesničky krátce po válce. Potkal mou babičku a zamiloval se. Byl to člověk velmi šikovný, který se ve světě neztratí, tak dokázal získat v jednom z domů nedaleko centra starý byt, ruinu, ze které vybudoval obyvate
3 minuty čtení
Už jako dítě jsem občas simulovala, abych se ulila z nějaké domácí práce. Vždycky mi to prošlo. Stejnou taktiku jsem zvolila i v zaměstnání. Jako malé dítě jsem bývala poměrně často nemocná. Maminka mi v mnohém ulevovala, i když jsme měli velký dům, zahradu a mnoho zvířectva. Měla jsem ještě dva starší sourozence, kteří všechno odpracovali za mě. Přiznávám, byla jsem rozmazlená, a to už mi zůst
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nová zelená revoluce: Spasí zemědělství genetické inženýrství?
21stoleti.cz
Nová zelená revoluce: Spasí zemědělství genetické inženýrství?
Tváří v tvář klimatické změně odborníky zaměstnává otázka, jak nakrmit rostoucí populaci. V minulém století nás zachránily pesticidy a chemické hnojení, v tom současném je nadějí úprava genů. Brzy tak
Varnský zlatý poklad: Nejstarší z nejstarších
epochaplus.cz
Varnský zlatý poklad: Nejstarší z nejstarších
Je to tolik zlata, že muzeum musí pro vystavení těch nejhezčích kousků vyčlenit rovnou tři velké sály. Jsou tu šperky, posmrtné masky, sošky zvířat, pazourkové čepele, měděná dláta nebo kladiva, korálky, keramika, náramky ze skořápek měkkýšů i mušle samotné. A na počátku tohohle nálezu není nic jiného než obyčejný hlad. „Máme málo konzerv, Raycho,“ směje
Medové paličky s limetovou šťávou
tisicereceptu.cz
Medové paličky s limetovou šťávou
Děti zbožňují výrazné chutě a především ve spojení s křupavými kuřecími paličkami. Udělejte je šťavnaté a příjemně sladkokyselé. Ingredience 500 g – 1 kg kuřecích paliček 6 lžic medu 3 lžíce o
Mozartovo město Salzburk
epochanacestach.cz
Mozartovo město Salzburk
Rodné město Mozarta ležící uprostřed krásné přírody vám nabízí nejen silné kulturní zážitky, ale také skvělý relax uprostřed krásné přírody. Město bylo založeno v roce 696 jako sídlo biskupa. V historickém centru najdete četné kostely, klášter Sankt Peter s kostelem Sankt Peter, Benediktýnský ženský klášter Nonnberg s klášterním kostelem Nonnberg nebo třeba Kollegienkirche. Nejznámější sakrální
7 kroků k bezchybnému make-upu
nejsemsama.cz
7 kroků k bezchybnému make-upu
Být nalíčená tak, aby to vypadalo, že make-up vlastně nemáte, je v současnosti velký hit, který přispívá k dokonale svěžímu vzhledu. Co přinese jaro 2025 v oblasti líčení? Trendy se vrací zpět k jednoduchosti, která oslavuje přirozenou krásu a ženskou něhu. S nánosy make-upu a silným obočím se tak postupně rozloučíme, na řadu přichází minimalismus. 1. Séra a báze Zralé ženy by měly
Orientální palác uprostřed pouště
rezidenceonline.cz
Orientální palác uprostřed pouště
Její ladné křivky, uspořádání i barevnost vykazují charakteristiky exotické marocké architektury. Rezidence plná kleneb, kupolí, okouzlujících nádvoří, zahrad a extravagantní dekorativnosti dýchá tajemnou krásou, za níž stojí mimo jiné i zruční autentičtí řemeslníci. Casbah Cove je zosobněným snem chicagského realitního investora, který je sám horlivým amatérským dekoratérem. Poté, co našel vhodný pozemek pro svůj projekt,
Charles Darwin hrál žížalám na klavír
historyplus.cz
Charles Darwin hrál žížalám na klavír
Vědec zajede prsty hluboko do klaviatury a s pohledem upřeným na skleněnou dózu na pianu několikrát důrazně zmáčkne durový akord. Vtom to v nádobě ožije. Nasbírané žížaly začnou v hlíně lézt, skoro jako by se snažili prchat. Jsou snad tito půdní červi schopni slyšet hudbu? Nikoliv. Charles Darwin ale během pokusu zjistí, že velmi silně
Nahání Morávkovou bohatý podnikatel?
nasehvezdy.cz
Nahání Morávkovou bohatý podnikatel?
Herečka a moderátorka Snídaně s Novou Dana Morávková (53) snad zastavila čas. Stále vypadá skvěle a nebojí se svou krásu dát na odiv. Není divu, že má stále spoustu ctitelů, a jakmile sdílí na inter
Tančit neumím, s tou dívkou jsem se ale vznášel
skutecnepribehy.cz
Tančit neumím, s tou dívkou jsem se ale vznášel
Moje taneční byl jeden velký trapas, už jsem to vzdával, když si najednou pro mě přišla překrásná dívka. Moje nohy se najednou vzpamatovaly. V rádiu hráli valčík Na krásném modrém Dunaji a já se rozpomněl na podivnou událost, která se odehrála tak dávno, v 80. letech minulého století. Jejím hlavním aktérem jsem byl já. Předně je třeba říci,
Rolls-Royce odhalil na zakázku upravený Phantom Cherry Blossom
iluxus.cz
Rolls-Royce odhalil na zakázku upravený Phantom Cherry Blossom
S příchodem sezóny sakur, která zahaluje různé oblasti světa do růžových okvětních lístků, představuje Rolls-Royce Motor Cars unikátní vůz Phantom Cherry Blossom. Tento velkolepý model Phantom Extende
Musel si Karel IV. na nejvyšší poctu počkat?
epochalnisvet.cz
Musel si Karel IV. na nejvyšší poctu počkat?
Moc římského krále už nemůže být větší, ale dá se přece jen ještě o něco vylepšit. Titul císaře je symbolický, ale znamená dosažení nejvyššího postavení, o jakém může smrtelník snít. A Karel IV. dokáže mít velké sny!   Český panovník Karel (1316–1378) je už od roku 1346 římským králem, ale císařský titul, který by znamenal
Nahlédněte do minulosti kouzelnou krabičkou… Drží ji teď Vatikán?
enigmaplus.cz
Nahlédněte do minulosti kouzelnou krabičkou… Drží ji teď Vatikán?
Italský katolický kněz Marcello Pellegrino Ernetti (1925–1994) spolu se svým kolegou Françoisem Brunem (*1931) tvoří počátkem 60. let minulého století součást dvanáctičlenného týmu odborníků z celého