Domů     Na druhý pokus
Na druhý pokus
9 minut čtení

Vždycky jsem chtěla mít dítě. A ne jedno. Můj přítel, Filip, zpočátku říkal, že je také pro velkou rodinu, ale když došlo na věc, ukázalo se, že to nemyslel vůbec vážně.

S Filipem jsem se potkala na výstavě obrazů Alfonse Muchy. Oba jsme jeho obdivovatelé, takže jsme měli hned na začátku společné téma našeho hovoru.

„Stejně je zvláštní, že se někdo může stát slavným díky jednomu jedinému plakátu, který namaluje,“ přemýšlela jsem nahlas a prohlížela si krásné díla svého oblíbeného malíře.

„Myslíte Gismondu?!“ přistoupil ke mně tenkrát Filip. Otočila jsem se na něj a musím říct, že mě zaujal víc, než Muchovy obrazy. Aby ne, jeho díla jsem měla neustálým prohlížením vrytá do paměti, zatímco Filipa jsem tehdy viděla poprvé v životě. A opravdu moc se mi líbil, to musím přiznat.

„Ano,“ jenom jsem zašpitala.

„Objednala si ho u něj pařížská herečka, Sarah Bernhardtová, ale to jistě víte,“ oslňoval mě svými znalostmi Filip.

„Ano, stejně jako to, že s ním později uzavřela smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů,“

„Vidím, že vám Mucha není neznámým malířem,“ mrknul na mě Filip.

„Miluji jeho Slovanskou epopej! Nejradši bych ji chtěla mít celou doma!“ vzdychla jsem z legrace.

„A koho ještě milujete?!“ Filip se na mě podíval svýma temnýma očima.

„Zatím nikoho, ale mohu vás, kdybyste měl zájem!“ zažertovala jsem.

„Jestli mě chcete mít taky celého doma, proč ne?!“ smál se Filip. A pozval mě na naši společnou první kávu.

Dozvěděla jsem se na ni, že Filip studuje pátým rokem lékařskou fakultu. Měl akorát před zkouškami, takže mě upozornil, že na mě nebude mít zatím moc času, ale jakmile udělá státnice, všechno mi vynahradí.

Bylo mi jedenadvacet let, měla jsem dokončenou střední ekonomickou školu a už jsem pracovala v jedné malé firmě jako asistentka.

Můj plat mi stačil akorát na to, abych si pronajímala malý byt, takže jsem Filipovi, který bydlel na studentské koleji, mohla nabídnout své zázemí. A také jsem to udělala.

„Nevím, jak to vypadá na koleji, ale kdybys potřeboval větší klid na učení, můžeš klidně přijít ke mně.“

„A nevadilo by ti, že pořád přecházím po pokoji a opakuji si nahlas?!“ zadíval se na mě omluvně Filip.

„Vůbec,“ zasmála jsem se, „aspoň se něco přiučím!“

A tak se Filip ještě ten víkend přestěhoval ke mně do bytu a já se v průběhu dalších dní a týdnu dozvěděla všechno o centrální nervové soustavě, plicních sklípcích, velikosti jater, složení vnitřního ucha stejně jako o všech dětských nemocech.

Filip se specializoval na pediatrii, a proto jsem si myslela, že má děti rád. Vůbec nikdy jsem ani trochu neuvažovala nad tím, že by je mohl léčit a přitom nechtěl mít svoje.

Když dokončil školu a nastoupil na jednu dětskou polikliniku, vyprávěl mi o každém malém človíčkovi, který právě ten den navštívil jeho ordinaci.

„Ten kluk měl strašný platfus!“ kroutil hlavou Filip. „A jenom proto, že jeho maminka neměla dost peněz na to, aby mu koupila dobré boty. Otec je opustil ještě než se kluk narodil, alimenty na něj neposílá, takže to ta ženská táhne z jednoho platu prodavačky.

Oblečení dostává z druhé ruky a boty bez atestace nakupují v levných krámech. Zakázal bych sem ty šmejdy vozit pod přísnými pokutami!“ rozčiloval se Filip a já byla ráda, že jsem si vybrala tak chytrého, hodného a starostlivého chlapa.

„A kdy si pořídíme nějakýho malýho rošťáka my?!“ nadnesla jsem nevinnou otázku, která však Filipa rozčílila tak, až jsem se lekla.

„Ty bys chtěla porodit dítě do týhle strašný doby?! Jsi normální?“ napadl mě Filip a já překvapením nevěděla, co bych mu na to měla odpovědět.

„Každá doba byla něčím těžká a děti se rodit nepřestaly!“ namítla jsem.

„Děkuji pěkně, mám dětí za celý den dost,“ mávnul rukou Filip. „Jestli chceš dítě, tak ne se mnou!“ ukončil náš hovor. Bylo mi, jako kdyby mi vrazil do břicha nůž. Doslova se mi udělalo špatně.

Nechtěla jsem se s Filipem rozejít, na to jsem ho až příliš milovala, ale zároveň jsem nechtěla zůstat bezdětná, ani čekat na to, jestli si to Filip časem nerozmyslí. To už by taky mohlo být pozdě.

Od té doby jsem se v noci budila většinou kolem čtvrté, páté ranní, a celé hodiny přemýšlela nad tím, co mám dělat. Jak svou situaci co nejlépe vyřešit. Abych nepřišla ani o Filipa, ani o dítě.

„Jestli chceš mít dítě, tak ne se mnou!“ vracela se mi jeho slova a v tu chvíli mi většinou oči zalily slzy. S kým jiným bych tedy měla mít dítě?!

Vždycky jsem doufala a věřila v to, že si najdu muže, kterého budu milovat a on bude milovat mě, takže naše dítě zplodíme z čisté lásky. Já Filipa milovala, ale jak se zdálo, on víc než mě miloval sám sebe. Měla jsem se s ním tedy rozejít?

Ale já o něj přijít nechtěla! Vždyť jsem si ho vybrala jako svého životního partnera! A on mě přece také! Jenomže byla jsem schopná takové oběti? Vzdala bych se kvůli němu práva, která má každá žena, stát se matkou?

„Musíš si sama říct, co je pro tebe důležitější,“ říkala mi moje kamarádka, Linda. „Jestli chceš víc Filipa, nebo dítě.“

„Chci oboje!“ byla jsem naprosto nerozhodná. „Vím, že tak skvělého chlapa už nikdy nepotkám, ale zároveň chci mít děti!“ zoufala jsem si.

„Třeba jsou ještě lepší chlapi,“ zpochybňovala mé tvrzení Linda. „Ale jak myslíš, jsi do něj zamilovaná a on je pro tebe ten nejlepší. I když pro mne by chlap, který chce zůstat bezdětný, ten nejlepší rozhodně nebyl.“

„To máš pravdu,“ musela jsem uznat.

„Jestli ho tedy nechceš opustit, budeš si muset pořídit dítě s jiným,“ navrhla mi Linda.

„To jako že bych zůstala s Filipem a přitom měla dítě s cizím chlapem?!“ vytřeštila jsem na ni oči.

„Vždyť ti to tak řekl sám! Jestli chceš dítě, tak ne se mnou!“ zopakovala mi Filipova slova a dodala: „Pro mě je to jen velký sobec, kterému záleží jen na jeho pohodlí. Vůbec se na něj neohlížej.

Pořiď si dítě s prvních mužem, co ti přijde do cesty, a když se ten tvůj Filip bude chtít odstěhovat, ať jde.“

„A můžeš mi říct, který chlap by se mnou chtěl mít dítě, aniž by ho chtěl vychovávat?!“ položila jsem Lindě nezanedbatelnou otázku.

„Třeba takový, který o tom nebude vědět,“ moje kamarádka měla vždycky na všechno odpověď. „A nebo takový, který sice dítě chce mít, ale nikdy by se ženou nežil.“

„Myslíš homosexuál?!“ zeptala jsem přímo.

„Jasně!“ přitakala mi Linda.

„A ty nějakého znáš?!“ vyvalila jsem na ni oči.

„Spoustu!“ přikývla.

Linda mě tedy seznámila se svými kamarády, Tomášem a Lukášem, kteří pro ni byli a vždy mohli být jen kamarády. Stejně jako pro mě. I když se jeden z nich nakonec stal otcem mého dítěte.

Když jsem šla na naši první seznamovací schůzku, byla jsem z toho velmi nervosní. Přišlo mi to jako kdybych si šla koupit základní surovinu na dítě do supermarketu.

Oba kluci, kteří spolu žili, ale byli tak milí a pohodoví, že můj ostych opadl hned, jak jsem si s nimi podala ruce.

„Do ničeho ti nebudeme mluvit,“ ujišťovali mě.

„A především tě finančně podpoříme. Nemusíš se bát, že bys někdy zůstala na všechno sama!“ mluvil jeden přes druhého. Drželi mě každý za jednu ruku a hladili, jako kdybych pro ně měla udělat bůh ví jakou službu. A přitom ji dělali oni mně.

„Strašně moc totiž chceme mít dítě!“ podívali se na sebe a dali si pusu. Bylo opravdu velmi zvláštní dívat se na dva líbající se chlapi. Ale nepřišlo mi to tak divné, jako když zdravý heterosexuál jako Filip, se kterým jsem žila, děti mít nechce.

„A kdybys chtěla mít děti dvě, klidně se zase zastav!“ navrhli mi.

„Nejdřív zkusím jenom jedno,“ smála jsem se. Dohodli jsme všechno, co bylo třeba a rozešli se jako největší přátelé. Když jsem od nich odcházela, cítila jsem obrovskou úlevu. Jako kdyby mi ze srdce spadnul velký kámen.

Filipovi jsem nic neřekla. Nakonec to jako doktor poznal po několika měsících sám. Jeho překvapení neznalo mezí.

„Ty jsi snad těhotná?!“ prohlížel si mě a lapal po dechu.

„Ano,“ přiznala jsem bez zapírání.

„Jak jsi mi to mohla udělat?!“ kroutil hlavou.

„Sám jsi řekl, že jestli chci mít dítě, tak bez tebe!“ vrátila jsem mu jeho slova plnou dávkou.

„Copak ty máš nějakého jiného chlapa?!“ žárlivě na mě vystartoval.

„Kdyby jednoho! Rovnou dva!“ smála jsem se.

„A to se mám jako odstěhovat?!“ nemohl se v té nové situaci zorientovat.

„To záleží na tobě. Jestli chceš, klidně u mě zůstaň, ale připrav se na to, že tu za pár měsíců bude ještě někdo další. Jestli kluk nebo holka, zatím nevím.

A je mi to vlastně jedno!“ cítila jsem se tak šťastná a silná, jak se asi v tu chvíli cítil Filip nešťastný a slabý.

Narodila se mi krásná holčička, které jsem dala jméno Maruška. U porodu byli hned dva tatínkové, a nakonec za mnou přišel na pokoj i Filip. Přinesl mi velkou kytici a přisedl si ke mně na postel. Zrovna jsem kojila.

„Já tě mám rád a nechci tě opustit!“ díval se na mě smutně a přitom si prohlížel Marušku.

„Jestli se mnou chceš zůstat, budeš muset mít rád i Marušku,“ dala jsem mu ji do náruče. Byl najednou tak roztomile rozpačitý. A myslím, že se tenkrát do Marušky opravdu zamiloval. Jak jinak bych si mohla vysvětlit, že se nám do dvou let narodil syn, Daniel?!

Filip totiž nakonec poznal, jak je to krásné, když mu malé dítě poprvé řekne „táto“. A i když má Maruška jiné dva tatínky, které by ji snesli modré z nebe, Filip ji nakonec přijal za svou. Jsme taková jedna velká rodina, ve které se všichni milují.

Miriam, 26 let

Předchozí článek
Další článek
Související články
2 minuty čtení
Neuvěřitelné, co všechno jsem si nechala od druhých líbit. Byla jsem prostě hodná holka! Pak jsem se ale najednou změnila k nepoznání. Všechno se mi v životě sesypalo. Získala jsem zaměstnání, po kterém jsem toužila a byla v něm spokojená, jenže mě z něho vyšoupla mladší a hlavně veselejší pracovnice, která to se šéfem uměla. Nechala jsem si to líbit, sebrala jsem si svých pět švestek a šla jin
3 minuty čtení
Ten spor začal už před mnoha lety. Přeli jsme se o malý rybník za našimi domy. Vůbec jsme tehdy netušili, že patří už dávno někomu jinému. Jen stěží bych se dopátrala, kdy ten letitý spor mezi našimi rodinami začal. Sahá hluboko do naší rodinné historie. Ustal po válce, když nám komunisti všechno vzali, jak si ale pamatuji dle vyprávění prababičky, tak to byl častý střet zájmů odnepaměti. Komu
2 minuty čtení
Ty noci vedle manžela byly strašné. Myslela jsem si, že horší zvuk neexistuje. A pak přišel syn se svým skřípáním zubů. Už se bez špuntů nevyspím! Každý to určitě někdy zažil. Když v noci někdo chrápe vedle vás tak, že se okna třesou, jde do tuhého. Nechápu, jak jsem mohla tento nešvar svého manžela dříve přehlížet? Někdy si říkám, že snad v dobách, kdy jsme spolu chodili, musel brát nějaký záz
3 minuty čtení
Nebavilo mě háčkování. A spát hned po večerce už se mi nechtělo vůbec. Rozhodla jsem se utéct a začít si žít po svém! Do domova důchodců jsem odešla dobrovolně. Kvůli dětem a jejich touze po mém majetku. Nechtěla jsem si to s nimi rozházet, a tak jsem si sbalila svých pár švestek a šla. Zprvu se mi to nezdálo tak špatné. Ale na druhý pohled, natož třetí, to bylo utrpení. Takový lepší kriminál!
3 minuty čtení
Byla to moje dobrá kamarádka a také bývalá kolegyně. Rozhodly jsme se podnikat a konečně vydělávat hodně peněz! Jen co jsme dosedly do židlí a rozložily lejstra, že začneme počítat, odečítat a dělat statistiky, už jsme brblaly. Nebavilo nás to. Konec pracovní doby se vždycky zdál být v nedohlednu. Zprvu jsme byly bezradné Do toho šéfová, která nás přišla vždycky jen naštvat s novými úkoly
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Českobudějovičtí vědci objevili nový obří virus. Dostal jméno Budvirus
21stoleti.cz
Českobudějovičtí vědci objevili nový obří virus. Dostal jméno Budvirus
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal
Chrám, kde vládnou krysy
epochalnisvet.cz
Chrám, kde vládnou krysy
Indie jako by byla zvířatům zaslíbená. Nesmírné popularity si tu užívají v hinduismus posvátné krávy, kterým lidé nesmí zkřivit ani chlup. Ve státě Rádžastán zase chovají v úctě krysy!   Příběh chrámu, který je pojmenován po hinduistické bohyni Karni Matě, se začíná psát někdy mezi 14. a 16. stoletím. V té době je Karni Mata ještě smrtelnice
Karlovarský knedlík
nejsemsama.cz
Karlovarský knedlík
Karlovarský knedlík je oblíbená česká příloha, která se hodí k mnoha masovým pokrmům. Ingredience: ● 6 tvrdších rohlíků nakrájených na kostičky ● 3 vejce ● 200 ml mléka ● hrst hladkolisté petrželky ● 60 g másla ● ½ lžičky soli ● špetka muškátového květu ● 1 lžička oleje Postup: V misce rozšlehejte mléko, žloutky, polovinu soli, muškátový květ a rozpuštěné máslo. Přidejte pečivo, promíchejte a nechte 5
Katedrálu zachránil potápěč
historyplus.cz
Katedrálu zachránil potápěč
Potápěč v neforemném skafandru se znovu a znovu noří do zkalené vody. Jen na něm záleží, zda se téměř 1000 let stará katedrála nad ním za chvíli zhroutí, nebo zda se ji podaří zachránit. Anglie na počátku 20. století bije na poplach. Winchesterská katedrála, jeden z největších a nejslavnějších chrámů v zemi, se hroutí. Ve stavbě dlouhé
Démon lakomství: Jsou kleptomani posedlí?
epochaplus.cz
Démon lakomství: Jsou kleptomani posedlí?
Podléhá mu 50 legií určených ke službě všem bohatým hamižníkům. Jen připomeňme, že jedna legie čítá zhruba 5000 jedinců. Alespoň takto o údajném démonovi Mamonovi mluví svatý Lukáš (?–84), kterému je připisováno stejnojmenné evangelium tvořící třetí knihu Nového zákona.   V duchu rčení „hamty hamty, ať mám víc než tamty,“ se dočká personifikace i hebrejský
Klobásy jako snídaně šampionů
tisicereceptu.cz
Klobásy jako snídaně šampionů
Nic nenastartuje den lépe než opečené klobásy se spoustou koření a paprikami. Ingredience 2 klobásy 1 velká žlutá paprika 1 velká červená paprika 3 stroužky česneku 1 velká žlutá cibule ros
Má Kostková snahu zachránit manželství?
nasehvezdy.cz
Má Kostková snahu zachránit manželství?
V poslední době se toho Tereza Kostková (46) rozhodně nebojí. Když vyráží do společnosti, vyzbrojí se velkým výstřihem i rozparky. Snaží se tím svému manželovi něco naznačit? Moderátorka StarDance
Exkluzivní bydlení kolem olivovníku
rezidenceonline.cz
Exkluzivní bydlení kolem olivovníku
Mimořádný projekt Carla Ridge v hodnotě 25,5 milionu dolarů nabízí ty nejkrásnější výhledy z hřebene pohoří Trousdale na Tichý oceán. Prestižní lokalita ve čtvrti Beverly Hills amerického Los Angeles je ztělesněním snu zdejší bohaté smetánky. Vše tu podléhá přísným regulím, jež dokonce určují i výšku střech místních luxusních vil, navíc všechny stavební práce tu musejí
Pašík Vašík se stal hvězdou naší rodiny
skutecnepribehy.cz
Pašík Vašík se stal hvězdou naší rodiny
Babička si to malé selátko doslova vypiplala, děda z něj udělal komika, který bavil svými kousky celou vesnici i náhodné turisty. Ani nevím, odkud babička to neduživé selátko přinesla. Samozřejmě to bylo od někoho z naší vesnice, téměř každý choval prasata. To malé nic bylo asi desáté v pořadí narozených a podle toho vypadalo. Babička si jej nesla ve svém
Hory mají oči: Pojídal krutý klan kanibalů nevinné oběti?
enigmaplus.cz
Hory mají oči: Pojídal krutý klan kanibalů nevinné oběti?
V 16. století údajně jeho skutky vzbuzují nebývalou hrůzu. Říká se, že hlava 48členného klanu kanibalů Alexander Bean společně se svými společníky vraždí nevinné oběti ve skotské oblasti Galloway a ná
Zimní limitovaná edice Lukáše Jabůrka
iluxus.cz
Zimní limitovaná edice Lukáše Jabůrka
Renomovaný sklářský umělec Lukáš Jabůrek přichází s limitovanou zimní edicí váz a objektů. Novinky inspirované zimní přírodou i příběhy každodenního života spojují tradiční sklářské techniky s moderní
Jižní Tyrolsko: Horské štíty, usedlosti a sklenka vína…
epochanacestach.cz
Jižní Tyrolsko: Horské štíty, usedlosti a sklenka vína…
Nacházíte se sice v nejsevernější oblasti Itálie, slyšet je tu ale hlavně němčina. Malebný kraj s hlubokými údolími a ostrými horskými štíty vám v zimě nabídne více než 1100 kilometrů sjezdovek. Kvalitní sportovní vyžití pak vystřídáte sklenkou ceněného italského vína. Vítejte v Jižním Tyrolsku. Zdejší panoramatická krajina neoslňuje jen počtem a délkou lyžařských sjezdovek. Úctyhodný