Domů     Kila navíc mě moc trápí
Kila navíc mě moc trápí
5 minut čtení

Nesnáším pohled do zrcadla. Nenávidím své špekovaté tělo. Hledám marně recept na hubnutí. Nic nezabírá a já jsem nešťastná.

Z pod skříňky v koupelně jsem vytáhla váhu, odhodlaná zase po delší době se podívat pravdě do očí. Vím, že nemá smysl donekonečna si hrát na mrtvého brouka. A nalhávat si, že ty legíny jsou mi volnější a já zhubla.

Je to hloupá lež, kterou se už nemá cenu utěšovat. Legíny se jen strašlivě vytáhli a tak prořídly, že už se brzy jistě rozpadnou. Co si pak vezmu na sebe? Tyhle černé legíny sou totiž jediné, které na svou obří postavu obléknu. Vše ostatní v šatníku je mi malé. „Tak odvahu děvče!“ Zavírám oči a hop na váhu.

Baculaté miminko

Tlustá jsem byla už v zavinovačce Jenže tehdy se všichni něžně rozplývali nad mými faldíky. Mačkali a pusinkovali moje nožičky a ručičky a válečky a roztomile na mě šišlali. Tehdy mi to samozřejmě bylo fuk. Stejně jako ve školce. Ráda jsem jedla.

A na rozdíl od ostatních dětí, mi chutnala i školková kuchyně. „Vyluxovala jsem bleskově svůj talíř a ještě si přidala z talíře od kamarádky, která se v tom strašně nípala. Všichni to brali s humorem a smáli se, jak mi chutná.

První srážka s realitou

To, že je něco špatně jsem měla poznat až ve škole. To, že jsem takový malý váleček už nikomu roztomilé nepřipadalo. Moje neohrabanost na tělocviku vyvolávala salvy smíchu spolužáků. Tělocvikářka dokonce domlouvala rodičům, ať s tím něco udělají.

Tehdy jsem si prvně uvědomila, že mám kolem sebe štíhlé a hezké kamarádky. A já? Při pohledu do zrcadla jsem se rozplakala. A přestala jíst.

Už jsem nechtěla, aby se mi ve škole kluci posmívali a říkali mi špekoune, tlusťoško, tlustoprdko a ještě mnoho dalších nadávek.

Hladovka není řešení

Mamince se nakonec podařilo mi vysvětlit, že hladovkou nic nevyřeším. Slíbila, že mi bude dělat speciální, zdravý jídelníček. A domluvili jsme se na tom, že začnu chodit cvičit na rytmiku. Po prvních dvou týdnech diety a mírného cvičení jsem zhubla tři kila.

Byla jsem spokojená a dospěla jsem k názoru, že to tak může fungovat kdykoli. A že další dietku si dám až časem. Teď bylo přece třeba se za tu námahu odměnit. Čím? No přece dobrým jídlem!

Nahoru a dolu

A tato metoda mě provázela celou základní školu. Chvíli jsem se zdravě stravovala, něco zhubla. A pak si zase dopřála. Rodiče neměli šanci mě uhlídat. A babička měla příliš měkké srdce. Když jsem dostala na něco chuť, ihned mi to koupila.

Na posměch a nadávky spolužáků jsem si už dávno zvykla a dokázala jim s čokoládou v ruce, v klidu čelit. Zlom přišel až v pubertě.

Pubertální léta

Puberta mě zastihla naprosto nepřipravenou. Hormonální smršť a vzepjaté emoce jsem začala zajídat. Kynula jsem jak těsto na vánočku a přitom prožívala muka. Začala jsem pokukovat po klucích, ale oni mě přehlíželi jako krajinu u Tábora.

A když už o mě zavadili pohledem, viděla jsem v jejich očích údiv a odpor. Na střední škole moje spolužačky chodily nastrojené a pořád prožívaly nějaké lásky. Jejich modely jsem ve své velikosti xxxxxl nemohla nikdy sehnat.

A moje lásky byly jednostranně platonické. Zase jsem přestala jíst.

Všechny jsem vyděsila

S minimálním přídělem stravy a vody šla kila zpočátku rychle dolů. Pak se to zastavilo. Ještě jsem tedy přitvrdila a jednoho dne omdlela na ulici. Zlomila jsem si přitom dost ošklivě nohu a skončila v nemocnici.

Rodiče i kamarády jsem tou událostí dost vyděsila. A všichni o mě začali pečovat a kolem mě skákat. Bylo to příjemné a já se nebránila. Ani těm dobrotám, které mi připravovaali. Zase jsem trochu přibrala. A tehdy jsem potkala Petra.

Štěstí netrvá věčně

Petrovi baculky nevadili a navíc byl zamilovaný. Vzali jsme se. Po dětech jsem zase ztloustla, ale Petr byl stále spokojený. Mně se nakonec podařilo zase nějaké to kilo zhubnout. Tehdy jsem byla šťastná. Děti už byly skoro dospělé, když manžel náhle onemocněl.

Zhoubná rakovina ho netrápila příliš dlouho. Můj hodný a milovaný Petr do dvou let zemřel. Myslela jsem, že to nepřežiju. A abych všechno vydržela, začala jsem jíst. Ne jíst, ale cpát se, žrát.

Mami, už přestaň!

Zase jsem se projedla do obřích rozměrů. Moje dcera byla zděšené a nutila mě, abych s tím něco dělala. A tak jsem nastoupila cestu pokusů a omylů. Tři roky už nedělám nic jiného, než že střídavě hubnu a tloustnu. Žal, že se nedaří, zajídám.

Pak zase zkouším další zaručenou dietu. Ta na chvíli zabere a já zase nevydržím nenacpat se něčím dobrým. A tak pořád dokola.

Už to nezvládám

Jsem asi beznadějný případ. Sama sebe nenávidím, nesnáším své tělo. Zavírám se doma. Jen z práce do práce rychle přejdu po ulici a pryč od lidí. Dcera chce, abych chodila cvičit. Mě ale bolí klouby, funím jak parní lokomotiva a strašně se potím.

Prý se jen vymlouvám a jsem zralá na psychiatra. Zná někdo skutečně účinnou dietu? Potřebuji pomoc!

Hana K. (56), Opava

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
enigmaplus.cz
Duch na útěku: Příběh, kde se role oběti a pronásledovatele obrátily
Dětská zvídavost je nesmírná. Ale co když se tříleté dítě rozhodne prozkoumat něco, co nemá žádné fyzické tělo? To se stalo Američance Diane Davis, jejíž setkání s nadpřirozenou entitou bylo jiné než
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
historyplus.cz
Vytáhli Sověti strůjce svých vesmírných úspěchů přímo z gulagu?
„Úchvatné!“ honí se hlavou Sergeji Koroljovovi, když zpoza ohradníku sleduje zkušební start německé rakety V-2. V říjnu 1945 sovětský konstruktér vidí vzlétnout velkou raketu vůbec poprvé v životě. Při pohledu na kolos stoupající k nebesům si uvědomí, že přesně tohle je cesta, jak dosáhnout dosud neuskutečněného a vynést člověka do vesmíru…   Američané měli Wernhera
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
21stoleti.cz
Čeští vědci „přesvědčili“ kmenové buňky tvořit zubní tkáň
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých ok
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
nejsemsama.cz
7 kroků, jak pečovat o pleť v horkém létě
Léto je pro pleť výzvou – více slunce, tepla i potu, a přesto toužíte po zářivém vzhledu, svěžesti a hydrataci. Co zařadit do každodenní rutiny? V létě se pravidla každodenní péče o pleť mění. Pleť je vystavena vysokým teplotám, UV záření a suchu a make-up vydrží přece jen o trochu méně. Máme pro vás tipy
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
epochanacestach.cz
Objevte lokality, o nichž se říká, že mají léčivou moc
V Česku nalezneme nepočítaně míst s magickou energií. Zde jsou další z nich, která mají prý dokonce až léčivou moc! Nedokončený chrám dobije baterky V Panenském Týnci v okrese Louny má původně stát velkolepá stavba chrámu, ta však zůstává nedokončena. Přesto místo i nadále láká mnoho lidí a je důkazem, že není nutná přepychová výzdoba
V Monopolech se hrálo o svobodu
epochalnisvet.cz
V Monopolech se hrálo o svobodu
Zajatí britští letci se snaží nedat najevo svou radost. Právě k nim do německého zajateckého tábora doputoval zvláštní dárek – desková hra Monopoly. Nemá jim posloužit jen k ukrácení času. Pomůže jim k útěku.   „Je vaší povinností pokusit se o útěk ze zajetí,“ vtloukali britským vojákům do hlavy při výcviku. Někteří z nich, většinou letci, dostávali za druhé
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
nasehvezdy.cz
Skončí Aneta Krejčíková brzy na mizině?
Po rozchodu s tělocvikářem Ondřejem Rančákem (40) se těšila na nový začátek. Jenže teď prý Aneta Krejčíková (34) začíná svých činů pomalu litovat. Je to teprve pár měsíců, co se rozhodla pro rázný kro
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
skutecnepribehy.cz
Moje stará kočička za sebe přivedla náhradu
Moje úžasná kočička Didi mě léta provázela životem. Ve chvíli, kdy cítila, že brzy nadejde její čas, se postarala o svého nástupce. Nebyla jsem nadšená z toho, že si děti prosadily kotě. Přinesly ho z útulku. Kočička Didi se u nás rychle zabydlela. Rázem byla paní domu ona. Spala s námi v posteli a byla tak mazaná, že se naučila pouštět si
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
tisicereceptu.cz
Zapékaný kozí sýr s jablkem a ořechy
S kozím sýrem Ivana Anderlová dokáže přímo čarovat. Zkuste i vy vykouzlit naprosto báječný pokrm podle jejího receptu. Ingredience 200 g kozího sýru 2 celozrnné bagetky nebo chléb 1 jablko ol
Sofistikované vrstvení
iluxus.cz
Sofistikované vrstvení
Ve světě módy platí jedno pravidlo: styl je způsob, jak říci světu, kdo jste – bez jediného slova. A právě sofistikované vrstvení šperků se stává nástrojem sebevyjádření, který oslavuje individualitu,
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
epochaplus.cz
Gladiátoři: Život a smrt šampionů starověké arény
Představte si dunění davu, ostrý lesk oceli a vůni krve mísící se s prachem v rozpálené aréně. Právě zde, v srdci Římské říše, se psaly osudy mužů, kteří byli zároveň obdivováni i odsuzováni – gladiátorů. Tito bojovníci, vhození do mlýnku na maso pro zábavu mocných a lidu, vedli život plný protikladů. Měli sice špičkovou lékařskou