Domů     Mé kroky hlídá kouzelná víla
Mé kroky hlídá kouzelná víla
6 minut čtení

Měla jsem smutné dětství. Kamarádky jsem neměla a většinu času jsem trávila sama u potoka v lese. A právě tam jsem jednoho dne spatřila zvláštní bytost, která mi dodala sílu a naději.

Nechci, aby to vypadalo, že si stěžuji nebo se lituji, ale pravdou je, že jsem neměla zrovna dvakrát šťastné a idylické dětství.

Prarodiče z matčiny strany zemřeli ještě před mým narozením, takže jsem je znala pouze z matčina vyprávění, a s dědou a babičkou z otcovy strany jsem se skoro nestýkala.

Jednak proto, že bydleli na druhém konci republiky, ale tím hlavním důvodem byly především špatné vztahy mezi nimi a mým otcem. Můj otec byl arogantní a bezohledný člověk.

Mamince nikdy s ničím nepomáhal, věčně jen remcal a urážel ji, a skoro všechny peníze propil v hospodě. Co si jen pamatuji, vždycky dával přednost alkoholu a kartám před rodinou.

Můj koutek v lese

Jako malá holka a ani během dospívání jsem neměla žádný mužský vzor. I když se maminka o mě dobře starala a měla mě velice ráda, postrádala jsem takovou tu otcovskou (mužskou) lásku. Ve škole jsem se vždy snažila být nejlepší a mít vyznamenání.

Pro ostatní spolužáky jsem tak byla šprtka a moc kamarádů jsem neměla. Zatímco holky ze třídy trávily volný čas spolu – chodily do města na zmrzlinu nebo do kina, já jsem byla sama.

Žádnou nejlepší kamarádku, se kterou bych si mohla povídat nebo hrát hry, jsem neměla. Často jsem chodila na kraj lesa, kde mezi stromy tekl malý potok.

Snila jsem o lepším životě

Pokaždé jsem si tam vzala skicák a tužku a s oblibou jsem skicovala tamní nádhernou přírodu. Pak jsem se vždy posadila pod starou rozložitou vrbu, opřela jsem se o její mohutný kmen a snila jsem o lepším životě.

Věřila jsem, že až vyrostu, potkám nějakého hodného muže, který se do mě zamiluje a vezme si mě. Snila jsem o tom, jak si společně zařídíme krásný dům a budeme mít hodně dětí. Doufala jsem, že najdu štěstí, radost a hlavně lásku, která mi tak chyběla.

Byla jsem osamocená

Jednoho letního podvečera jsem opět přišla pod starou vrbu. Měla jsem zrovna po maturitě a před týdnem jsem oslavila osmnácté narozeniny. Doma jsem být nechtěla. Otec byl opilý a sprostý jako vždycky a maminka byla v práci. Zavřela jsem oči a zasnila jsem se.

Toužila jsem po tom, abych našla někoho, kdo na mě bude hodný a bude si se mnou povídat. Cítila jsem se osamocená a bylo mi smutno jako už dlouho ne. Kéž bych potkala někoho, kdo se na mě alespoň usměje. Kolem mě však panovalo naprosté ticho.

Nebylo slyšet šumění lesa, ani zurčení potoka. Dokonce i ptáci přestali zpívat.

Viděla do mé duše

Někdo by se mohl začít bát, nebo mít nepříjemný pocit, já jsem však žádné nebezpečí necítila. Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se do koruny stromu. Musela jsem si promnout oči, protože jsem si myslela, že mě šálí zrak.

Mezi větvemi jsem totiž spatřila podivnou bytost. Byla drobná, měla dlouhé plavé vlasy a připomínala mladou dívenku. Nad ní byla rozprostřená zvláštní záře. Ohromeně jsem na ni zírala a ona mi pohled oplácela. Měla světle modré oči, hluboké jako studánky.

Upřeně na mě koukala a já měla pocit, jakoby viděla až do mého nitra. V tu chvíli mě zaplavilo příjemné teplo. Cítila jsem, že ke mně ta bytost nějakým způsobem patří.

Ukázala mi budoucnost

Slabě jsem se na ni usmála. Pak mě bytost oslovila jménem a pověděla mi, že je kouzelnou vílou a že má za úkol mě ochraňovat. „Nedovolím, aby ti ještě někdy někdo ublížil. Vždy ti podám pomocnou ruku a budu tě chránit. Zavři oči a na nic nemysli,“ řekla mi.

„Osvoboď svoji mysl od všech myšlenek.“ Poslechla jsem ji. Zavřela jsem oči a čekala, co se stane. Opět jsem ucítila to zvláštní příjemné teplo a v myšlenkách se mi začal odvíjet krásný příběh. Byla jsem v něm já a jeden hezký mladík.

Byli jsme šťastní a zamilovaní jeden do druhého. A i přesto, že byly jeho obrysy rozostřené a nebylo mu vidět do tváře, věděla jsem, že on je tím mužem, kterého mám v životě potkat a který mě udělá šťastnou.

Byla jsem silnější

Příběh pokračoval. S mladíkem jsme se vzali a postupně se nám narodily tři děti. Seděla jsem tam se zavřenýma očima a šťastně se usmívala. Pak jsem musela asi na chviličku usnout, protože mě probudilo prudké trhnutí.

Otevřela jsem oči a rozhlédla jsem se kolem. Došlo mi, kde jsem a co se stalo. Podívala jsem se do koruny stromu. Víla tam pořád byla. „To, co jsi viděla, byl tvůj budoucí život,“ řekla mi a já jsem jí to věřila.

Když jsem šla domů, cítila jsem se mnohem jistější a silnější. Těšila jsem se na svoji budoucnost, protože jsem věřila, že příběh, který jsem viděla, se stane. A navíc jsem věděla, že je tu někdo, kdo na mě bude dohlížet a chránit mě.

Vidění se naplnila

Od toho dne se mi v životě začalo více dařit. Našla jsem si skvělou práci, takže jsem mohla finančně pomáhat mamince, která pak měla více času na sebe i na nás dvě. Otec se od nás po několika měsících odstěhoval, což pro mě i pro maminku byla velká úleva.

Uběhly dva roky a já jsem na jedné zábavě poznala Zdeňka – moc milého a sympatického muže. Byl na mě moc hodný a staral se o mě jako o nejvzácnější květinu. Po roce jsme se vzali a založili rodinu.

Jako první se nám narodila dcera Anežka a pak přišli ještě dva kluci – Jakub a Josef. Vedle svého manžela a dětí jsem našla štěstí a lásku, které mi, když jsem byla malá, tolik chyběly.

Dodnes jsem přesvědčená o tom, že za svůj báječný život vděčím právě té kouzelné dívence, která se mi tehdy u potoka zjevila, dodala mi sílu a ukázala mi, jak krásný život mě čeká.

Stanislava B. (59), Přibyslav

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Tehdy jsme vyrazili s kamarády na výlet. Strhla se bouře, a my byli rádi, že nás jeden dobrý muž nechal přespat ve sklepě. Děsil nás ale tím, že to bývala kdysi šatlava... Objevili jsme se na cestě jako přízraky na kolech. Skupinka čtyř nadšenců, kteří vyrazili za dobrodružstvím. Já, můj budoucí manžel a dva kamarádi. Zuřila zrovna pořádná bouře, na kolech byl déšť dvojnásob otravný. Zoufale js
3 minuty čtení
Tehdy mě a mého muže postihlo hrozné neštěstí. Přišli jsme o malého syna. Když se po mnoha letech narodil náš vnuk, začaly se dít podivné věci. Když se můj vnouček Adámek narodil a já přišla za svou dcerou do porodnice, málem se mi zastavilo srdce. Dívala jsem se najednou do očí svého synka Pepíčka. Zemřel v devíti letech. Srazilo ho auto, když jel na kole. Byla jsem tehdy úplně na dně a při ži
3 minuty čtení
Byla jsem v nemocnici nová. A vyděšená. Na radu od zkušené kolegyně nikdy nezapomenu. Duše zemřelého se nesmí zapomenout pustit na svobodu. Vždycky jsem si přála být zdravotní sestrou. Když jsem se dostala na zdravotní školu, byl to jeden z mých nejšťastnějších dnů v životě. Svůj sen jsem měla na dosah ruky. Jako zdravotní sestra jsem zažila mnoho zajímavých, a dokonce i záhadných věcí, zážitek
3 minuty čtení
Některá spojení mezi lidmi jsou silnější, než se může na první pohled zdát. Věřím, že se se mnou manžel přišel rozloučit. Už je tomu sice pět let, ale já mám stále pocit, jako by se to stalo včera. Petr často jezdil na služební cesty. Někdy nebyl doma tři dny, jindy se vracel ještě týž den. Sám to neměl rád, když spal mimo domov. Jedno takové rozhodnutí vrátit se ještě večer ho ale stálo život.
5 minut čtení
Některá setkání mohou změnit a ovlivnit náš život. Před třiceti lety mě oslovil neznámý muž a řekl, co mě v životě čeká. Před několika lety jsem zažila podivné setkání s jedním sympatickým mladým astrologem, které dočista změnilo můj pohled na budoucnost. Hvězdy skutečně nelžou Věděla jsem od té doby, kdy mohu čekat úspěchy a kdy pro změnu ztráty. Horoskop, který mi vyložil, nelhal v dobr
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Vztah Batulkové s přítelem je už minulostí?
nasehvezdy.cz
Vztah Batulkové s přítelem je už minulostí?
Herečka z nekonečného seriálu Ulice Dana Batulková (67) nejspíš neprožívá nejšťastnější časy. Proslýchá se totiž, že se jí nedaří ve vztazích, a to jak s dětmi, tak s partnerem. Údajně to má skřípat
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
epochanacestach.cz
Kraj ticha, bílých stop a poctivých chutí
Český les v zimě patří k málokterým místům, kde se i v hlavní sezoně dá zažít opravdové ticho. Kraj na západě Čech se v prosinci mění v útočiště všech, kdo chtějí na chvíli vyměnit ruch města za zimní krajinu, čistý vzduch a pohyb, který zahřeje. Hlavním lákadlem jsou bezpochyby běžky. Místní síť tras vede hlubokými
Kdo byl praotec Čech? Co říká moderní věda o staré legendě?
epochaplus.cz
Kdo byl praotec Čech? Co říká moderní věda o staré legendě?
Praotec Čech patří k nejznámějším postavám našich pověstí, ale kdo skutečně stál u počátků českého národa? Současná věda se snaží oddělit legendu od reality a přináší mnohem střízlivější obraz, než jaký známe z tradice. Co tedy o praotci Čechovi víme – a co zůstává jen působivým mýtem? Kdo to byl, muž, jehož jméno dodnes nese
Lidé zřejmě poprvé rozdělali oheň o 350 000 let dříve, než se myslelo
21stoleti.cz
Lidé zřejmě poprvé rozdělali oheň o 350 000 let dříve, než se myslelo
Je známo, že lidé využívali přírodní oheň, vzniklý například v lese po úderu blesku do stromu, před více než milionem let, ale až dosud nejstarší důkaz úmyslného zakládání ohně lidmi pocházel z doby p
Nansenovým pasem nepohrdl ani král
historyplus.cz
Nansenovým pasem nepohrdl ani král
V ledové pustině jsou měsíce jen sami dva. Právě se pustili do opravy kajaku proraženého mrožími kly, když zaslechli štěkot psů a lidské hlasy. Blíží se k nim nějaký muž. „Vy jste Nansen, že?“ oslovil příchozí jednoho z nich. Málem se dostali až k severnímu pólu. Bylo to však nad síly a možnosti norského polárníka Fridtjofa Nansena (1861–1930)
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
iluxus.cz
Peugeot vstupuje do světa kinematografie
Peugeot potvrzuje svůj vstup do světa francouzské kinematografie. Tímto krokem navazuje na svou tradici a renomé spočívající v inovacích, eleganci a výjimečném dědictví. Francouzská kinematografie
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
epochalnisvet.cz
Invest Gate Funds, Hovory W a Josef Fousek
Křest poslední knihy Josefa Fouska postavil na pódium řadu známých tváří. Kniha vyšla ve spolupráci s rozhlasovým vydavatelstvím Radioservis, a samozřejmě i v rámci projektu Podzim s láskou a humorem, jehož partnerem je i Český rozhlas a pod jehož záštitou už několik let probíhají i oblíbené Hovory W. Generálním partnerem projektu je už od jeho
Nejlepší Vánoce podle hvězd
nejsemsama.cz
Nejlepší Vánoce podle hvězd
Naplánovat Vánoce tak, aby si je užili všichni, není snadné. Každý má totiž trochu odlišné představy. Jak si znamení zvěrokruhu představují svou adventní idylku? A čemu se raději vyhněte, aby byly vaše svátky ty nejkrásnější? Beran (21. 3. – 20. 4.) Nenuťte ho vysedávat s cukrovím u pohádek. Jeho ideální Vánoce zahrnují sporty a dobrodružství, nebo aspoň adrenalinové nákupy na poslední
Fotografie z Rizalovy střední školy vyvolává otázky. Co zachytil objektiv?
enigmaplus.cz
Fotografie z Rizalovy střední školy vyvolává otázky. Co zachytil objektiv?
V roce 2015 se na Rizalově střední škole v Metro Manile na Filipínách objevil případ, který spojil místní folklór s digitálním věkem. Incident spustila fotografie pořízená na školních toaletách, na kt
Salát do zásoby
tisicereceptu.cz
Salát do zásoby
Když je sezona, neuškodí připravit zásoby také na zimu. Můžete přidat i jinou zeleninu. Potřebujete 3 kg rajčat 1 kg okurek 3 červené papriky 3 zelené papriky 4 cibule 1 palici česneku hrs
Po letech mne podrazila!
skutecnepribehy.cz
Po letech mne podrazila!
Když jsem byla mladší, nikdy by mě nenapadlo, že jednoho dne ztratím ženu, která se mnou sdílela tolik let života. Jde to. I opora zmizí… Marta byla mou vrbou, prvním člověkem, kterého jsem volala, když se stalo něco dobrého i špatného. Myslela jsem si, že taková vazba vydrží všechno. Jenže stáří někdy ukazuje, že některé vztahy