Domů     Se sousedem se provokujeme
Se sousedem se provokujeme
5 minut čtení

Svérázný soused mi začal dělat naschvály. Prý jen tak, aby byla zábava! Oplatila jsem mu stejně a rozjel se kolotoč, který nešel zastavit. Až jedna obrovská událost dokázal vše změnit. Naše svatba!

Bydlení v obrovském paneláku skýtá mnohá překvapení. Nemyslím jen sousedy, kteří se střídali v bytech čím dál rychleji. Mám na mysli i úplně jiné, zdánlivě nesouvisející události. Například, člověk se nikdy nenudil. Stále bylo co pozorovat!

Na sousedy jsem měla štěstí

Také jsem nemusela nikde nic shánět. U tolika sousedů se našlo všechno, co jsem potřebovala a někdy i víc. Bydleli tu řemeslníci, opraváři i učitelé. Děti měli kamarády, mohly sportovat před domem na hřišti.

Maminky si vzájemně pohlídaly ratolesti a my starší zase radostně vozily kočárky. Občas někdo někoho svezl na nákup a občas jsme si vyměňovaly s ženskými nejen recepty, ale rovnou celé plechy buchet nebo koláčů.

Proč péct jen jeden, když se dají udělat rovnou dva nebo klidně i pět? Oplátkou jsem dostala šišku knedlíku nebo pár vajec od domácích slepiček. Jeden ze sousedů jich totiž měl šest v dětském pokoji! My ostatní se obávali zápachu, ale zbytečně.

Slepičky byly celkem čistotné a soused po nich denně uklízel. Vajíčka měl čisťoučká, jako malovaná. Jejich chuti se nemohlo nic vyrovnat.

Přistěhoval se pěkný švihák

Vyhrožoval, že si pořídí do vany pašíka, ale to naštěstí myslel jen z legrace, aby nás trochu popíchnul. „Už jste viděla toho nového pána ze shora?“ zeptala se mě jedna ze sousedek zvědavě.

Než jsem se stačila přiznat, že o nikom novém nevím, pokračovala skoro nadšeně: „Je moc sympatický. Myslím, že se k nám do domu bude hodit! Taky je samý vtip!“ Byla jsem na toho přistěhovalce zvědavá. Popadla jsem čerstvě upečený štrúdl a šla ho přivítat.

Hned mi padnul do oka! Byl to švihák. Takový ten typ, co si nenechá nic líbit, ale s každým umí vyjít. Alespoň jsem si to tehdy myslela. Já mu asi moc sympatický nebyla: „No, děkuji za štrúdl, ale co za to budete chtít? Informace o sobě nepodávám! Budu si hrát na tajemného…“ řekl skoro drze a přibouchnul mi dveře před nosem.

Dělali jsme si malé naschvály

Ráno jsem našla přede dveřmi kytku růží. Šla jsem mu poděkovat, ale on na mě koukal nechápavě. Prý mi nic neposlal, asi jsem se spletla! Nevěřila jsem mu a tak mu, na oplátku, hodila do schránky los.

Zalepila jsem ho do obálky a připsala k němu, aby si setřel výhru! Byl to jen takový ten obyčejný za dvacku. Myslela jsem, že mu dělá radost! Neuplynulo ani pár hodin a už tu byla odpověď. Polovina výhry! Pytel těžký minimálně kilogram a v něm samé koruny.

Na něm špendlíkem připíchnutý vzkaz: „Něco si kupte. Třeba kožich!“ Měla jsem se smát, ale naštvalo mě to. Ten chlap si ze mě dělá vyloženě blázny! To nemohu jen tak nechat… Sedla jsem k internetu a jen tak prohlížela všechny stránky, co mi naskočily.

Hledala jsem inspiraci. Nějaký malý trest pro souseda.

Bála jsem se, co mi poslal

Nakonec mě napadlo, že mu pozvu maséra. Nabízel služby přímo doma. Lehátko si nosil složené přes rameno a vypadal dost od rány, podle fotografie. „To je ono! Pěkně drzouna polechtá po páteři!“ těšila jsem se škodolibě a bez váhání zaplatila pět stovek.

Za tu legraci mi to stálo! Jenže, odplata na sebe nenechala dlouho čekat. „Balíček pro paní Esmeraldu!“ ozvalo se za dveřmi. Pošťák mi strkal do ruky jakousi krabici a nechtěl si nechat vymluvit, že nejsem Esmeralda, ale jen Eva. „E jako E, to máte jedno.

Hlavně že souhlasí adresa!“ mávnul rukou a byl pryč. Ani diškreci jsem mu nestihla dát! S malou dušičkou jsem krabici otevřela. Už by mě snad nepřekvapila ani nějaká podomácku vyrobená bomba!

Za odměnu dostal pusu

Místo trhaviny na mě čekaly šaty. Divadelní kostým Esmeraldy! Velikost mi pasovala tak jsem se do šatů ze zvědavosti oblékla. Jakoby měl soused nějaký radar, protože mi zavolal do okna: „Tak co, jsou vám?“ Vykoukla jsem a nestačila se divit.

Soused stál pod oknem v kostýmu Quasimoda. Dokonce ani hrb mu nechyběl! Tentokrát jsem dokázala jeho vtip ocenit. Seběhla jsem dolů a dala tomu filutovi pusu.

Jen na tvář, samozřejmě… No, teď už jsme jako ti hrdinové z románu od Viktora Huga, co?“ zeptal se potěšeně a sevřel mě v náručí. Najednou mi bylo tak dobře!

Na svatbu nám nikdo nepřišel

Ani mě nenapadlo, že se vlastně neznáme. Vůbec nic jsem o sousedovi nevěděla! Vlastně ani jak se jmenuje, protože cedulka na zvonku i dveřích byla stále prázdná. Bylo mi to jedno. Toužila jsem po jediném. Aby už mě nikdy nepustil!

Po chvíli se mě, jakoby nic, zeptal: „A co kdybychom se, Evičko, vzali? Klapalo by nám to báječně, co říkáš!“ Ani jsem ho nenapomenula, že mi tyká. Přece nebudu hrbáčovi nadávat! A tak jsme se vzali. Sousedé mysleli, že je to nějaký vtip. Na svatbu nepřišli.

Ale když dostali výslužku, uvěřili. Na svatební cestu jsme jeli do Paříže. Podívat se na hrob slavného spisovatele. To on přece za všechno mohl! Kdyby nenapsal román, kdo ví, zda by byla nějaká svatba…

Eva T. (64 let), Liberec

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nebyla to jen moje sestra, já zároveň fungovala i jako její máma. Musela jsem, o rodiče jsme přišly brzy a já ji měla prostě ráda. Když mi bylo pětadvacet, zemřeli krátce po sobě naši rodiče a mně zůstala na krku patnáctiletá sestra Renata. Mohla jít bydlet k příbuzným, ale nedokázala jsem si představit, že bych ji po tom všem poslala pryč. Měla jsem ji moc ráda, jenže ona mě v té době zrovna m
3 minuty čtení
Táta jezdil na to místo často, jako bývalý námořník miloval moře a racky. Zejména toho jednoho. Jeho ochočený racek ho radostně vítal i po letech. Můj tatínek byl námořník. Jezdil do Německa, do Rostocku, a trávil každý rok mnoho měsíců na moři. Když pak přijel domů, do našeho malého města, byl rád, že je s rodinou. Po třech týdnech doma ale už zneklidněl a nejen naše město, ale celé Čechy mu b
2 minuty čtení
Toužili jsme vyrazit do přírody, podcenili jsme ale počasí, hlavně kluzké a nevyzpytatelné cestičky ve skalách. Měli jsme tehdy víc štěstí než rozumu. Tu sobotu venku krápalo. S manželem jsme do termosky navařili čaj a vyrazili. Hned za městem déšť ustal a na obloze zazářilo sluníčko. Pocítila jsem příliv energie, ani jsem si nevšimla, že můj muž Pavel mé nadšení nesdílí. Jak mi řekl později, n
3 minuty čtení
Naše bábinka to téměř už vzdávala. Nic jí nebylo vhod, nic ji netěšilo, její neustálé nářky se nedaly poslouchat. Nakonec zasáhl osud. Moje matka prohlašovala, že už nemá žádnou radost ze života, že se jí chce jenom umřít. Děsilo mě to, bohužel to lekalo i mého syna neboli jejího vnuka. Pokaždé zbledl, když se babička takhle rouhala, bylo vidět, že trpí a není mu to vhod. Marně jsem přemýšlela,
3 minuty čtení
Byli jsme s manželem už oba v důchodu a celý den jsme se jen hádali. Při jednom sporu nás napadlo, že bude lepší, když půjdeme od sebe. Když jsme s Petrem oznámili dětem, že se budeme rozvádět, nejdřív si myslely, že si děláme legraci. Byli jsme spolu čtyřicet let a nikdy kolem nás nebyly žádné skandály. Netýkaly se nás nevěry, alkohol ani domácí násilí. Jen jsme si začali strašlivě lézt na ner
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Hřbitov bláznů: Černé mše i zbloudilé duše!
enigmaplus.cz
Hřbitov bláznů: Černé mše i zbloudilé duše!
Žluto-bílá auta ocejchovaná výraznými černými písmeny VB se srocují za hřbitovní zdí Bohnického ústavního hřbitova. Tento zátah se od jiných značně liší. V mihotavých odlescích svíček totiž na zdejším
Svoboda natvrdo o rozvodu se ženou
nasehvezdy.cz
Svoboda natvrdo o rozvodu se ženou
Nejradši by se rozvedl! Alespoň tak to vypadá v případě herce dobře známého ze seriálu Ulice Václava Svobody (62). Ačkoli to není dlouho, co si vzal svou partnerku Lenku, případný rozvod a svobodný
Fosa: Kočka, cibetka, nebo co vlastně je?
21stoleti.cz
Fosa: Kočka, cibetka, nebo co vlastně je?
Lemuři byli oblíbení vždy, jejich popularita ale raketově stoupla poté, co vznikl animovaný film Madagaskar. Mnoho diváků se z něj rovněž dozvědělo o existenci predátora, o němž předtím nikdy neslyšel
Salát Niçoise
nejsemsama.cz
Salát Niçoise
Francouzský salát s tuňákem je sytý a svěží. Místo tuňáka můžete použít i jiné ryby z konzervy, další druhy salátu či bylinky. Na 4 porce potřebujete: ✿ 500 g malých brambor ✿ 250 g zelených fazolek ✿ 200 g tuňáka v oleji ✿ 4 vejce ✿ 1 hlávkový nebo ledový salát ✿ hrst černých oliv ✿ 1 červenou cibuli ✿ sůl Zálivka: ✿ 2 lžíce
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
epochanacestach.cz
Z Blaníku na Říp a zase zpátky: Vydejte se po stopách českých legend
Na jedné straně bájný Blaník s vojskem spících rytířů, na druhé Říp, z něhož měl praotec Čech poprvé spatřit svou zaslíbenou zemi. Dvě hory opředené českými pověstmi dnes propojují poutní cesty dlouhé dohromady téměř 500 kilometrů. A kdo se po nich vydá s fotoaparátem, může své zážitky proměnit také v soutěžní snímky. Blaník a Říp
Kapustnica s houbami
tisicereceptu.cz
Kapustnica s houbami
Tradiční slovenská hustá polévka připravovaná z kysaného zelí je nejlepší druhý den, když se rozleží. Suroviny na 4 porce 500 g kysaného zelí 250 g uzeného masa 200 g pikantní klobásy 100 g
Citroën C5 Aircross Émeraude si nechal barvu namíchat oceánem
iluxus.cz
Citroën C5 Aircross Émeraude si nechal barvu namíchat oceánem
Stačí opustit Rennes a zamířit k moři. Jen několik kilometrů od továrny, kde vzniká Citroën C5 Aircross, začíná Côte d'Émeraude neboli Smaragdové pobřeží. Právě jeho proměnlivé odstíny oceánu inspirov
Proč Kazimír III. zavrhl svou českou manželku?
historyplus.cz
Proč Kazimír III. zavrhl svou českou manželku?
Nedokáže z ní spustit zrak. Je tak krásná. Její kůže je jako z alabastru. Tváři dominují hluboké tmavé oči, lemují ji hnědé vlasy, korálově rudé rty se jen málokdy usmívají. Polský král Kazimír III. Veliký se právě osudově zamiloval. V Praze. Na politickém kolbišti se střetávají už léta. Někdy vystupují jako spojenci, jindy proti sobě
Chtěla si první dáma Filipín koupit Beatles?
epochalnisvet.cz
Chtěla si první dáma Filipín koupit Beatles?
„Nevím, prostě nevím, kterou si vybrat,“ naříká nad kabelkami manželka filipínského prezidenta Marcose při návštěvě jednoho z butiků. Nakonec se rozhodne, že ho koupí celý, a to i s vyděšenou prodavačkou.   Její dětství má k rodinné idylce hodně daleko. Imelda (*1929), budoucí první dáma Filipín, vyrůstá v toxickém prostředí. Její otec Vicente Romualdez má z prvního manželství
Byl to šok, když jsem zjistila, že mám sestru
skutecnepribehy.cz
Byl to šok, když jsem zjistila, že mám sestru
Mámě a tátovi to společně klapalo. Byli jsme krásná rodina. Ani ve snu by mě nenapadlo, že táta není můj vlastní. Až jednou mi přišel záhadný dopis. Obdivovala jsem své rodiče, jak jim to spolu krásně fungovalo. V mých očích to byl dokonalý pár. Nikdy mě nenapadlo, že je něco špatně. Byla jsem celá po mamince, povahou
Textury a dekory pro stěny
rezidenceonline.cz
Textury a dekory pro stěny
Tapeta jako výrazové gesto definuje atmosféru místnosti. Vzor, textura, barevnost, to vše vytváří vizuální rytmus, který ovlivňuje vnímání prostoru. Nálada interiéru tak může být ve výsledku klidná i bouřlivá, ale vždy by měla být promyšlená. Dobře zvolená tapeta dokáže proměnit prostor bez nutnosti stavebních zásahů. Je to nástroj, který pracuje s emocí, rytmem i světlem,
Ořezávátko: Malý vynález, který poslal nůž k ledu
epochaplus.cz
Ořezávátko: Malý vynález, který poslal nůž k ledu
Dnes ho najdeme v každém penálu a jeho obsluha je tak jednoduchá, že ji zvládne i školák se zavřenýma očima. Jenže ořezávátko není žádný pradávný pomocník. Když se první tužky objevují, o nějakém roztomilém plastovém udělátku není ani řeč. Tupá tužka znamená nůž, trochu trpělivosti a také slušnou šanci, že místo hrotu vznikne v prstu