Domů     Se sousedem se provokujeme
Se sousedem se provokujeme

Svérázný soused mi začal dělat naschvály. Prý jen tak, aby byla zábava! Oplatila jsem mu stejně a rozjel se kolotoč, který nešel zastavit. Až jedna obrovská událost dokázal vše změnit. Naše svatba!

Bydlení v obrovském paneláku skýtá mnohá překvapení. Nemyslím jen sousedy, kteří se střídali v bytech čím dál rychleji. Mám na mysli i úplně jiné, zdánlivě nesouvisející události. Například, člověk se nikdy nenudil. Stále bylo co pozorovat!

Na sousedy jsem měla štěstí

Také jsem nemusela nikde nic shánět. U tolika sousedů se našlo všechno, co jsem potřebovala a někdy i víc. Bydleli tu řemeslníci, opraváři i učitelé. Děti měli kamarády, mohly sportovat před domem na hřišti.

Maminky si vzájemně pohlídaly ratolesti a my starší zase radostně vozily kočárky. Občas někdo někoho svezl na nákup a občas jsme si vyměňovaly s ženskými nejen recepty, ale rovnou celé plechy buchet nebo koláčů.

Proč péct jen jeden, když se dají udělat rovnou dva nebo klidně i pět? Oplátkou jsem dostala šišku knedlíku nebo pár vajec od domácích slepiček. Jeden ze sousedů jich totiž měl šest v dětském pokoji! My ostatní se obávali zápachu, ale zbytečně.

Slepičky byly celkem čistotné a soused po nich denně uklízel. Vajíčka měl čisťoučká, jako malovaná. Jejich chuti se nemohlo nic vyrovnat.

Přistěhoval se pěkný švihák

Vyhrožoval, že si pořídí do vany pašíka, ale to naštěstí myslel jen z legrace, aby nás trochu popíchnul. „Už jste viděla toho nového pána ze shora?“ zeptala se mě jedna ze sousedek zvědavě.

Než jsem se stačila přiznat, že o nikom novém nevím, pokračovala skoro nadšeně: „Je moc sympatický. Myslím, že se k nám do domu bude hodit! Taky je samý vtip!“ Byla jsem na toho přistěhovalce zvědavá. Popadla jsem čerstvě upečený štrúdl a šla ho přivítat.

Hned mi padnul do oka! Byl to švihák. Takový ten typ, co si nenechá nic líbit, ale s každým umí vyjít. Alespoň jsem si to tehdy myslela. Já mu asi moc sympatický nebyla: „No, děkuji za štrúdl, ale co za to budete chtít? Informace o sobě nepodávám! Budu si hrát na tajemného…“ řekl skoro drze a přibouchnul mi dveře před nosem.

Dělali jsme si malé naschvály

Ráno jsem našla přede dveřmi kytku růží. Šla jsem mu poděkovat, ale on na mě koukal nechápavě. Prý mi nic neposlal, asi jsem se spletla! Nevěřila jsem mu a tak mu, na oplátku, hodila do schránky los.

Zalepila jsem ho do obálky a připsala k němu, aby si setřel výhru! Byl to jen takový ten obyčejný za dvacku. Myslela jsem, že mu dělá radost! Neuplynulo ani pár hodin a už tu byla odpověď. Polovina výhry! Pytel těžký minimálně kilogram a v něm samé koruny.

Na něm špendlíkem připíchnutý vzkaz: „Něco si kupte. Třeba kožich!“ Měla jsem se smát, ale naštvalo mě to. Ten chlap si ze mě dělá vyloženě blázny! To nemohu jen tak nechat… Sedla jsem k internetu a jen tak prohlížela všechny stránky, co mi naskočily.

Hledala jsem inspiraci. Nějaký malý trest pro souseda.

Bála jsem se, co mi poslal

Nakonec mě napadlo, že mu pozvu maséra. Nabízel služby přímo doma. Lehátko si nosil složené přes rameno a vypadal dost od rány, podle fotografie. „To je ono! Pěkně drzouna polechtá po páteři!“ těšila jsem se škodolibě a bez váhání zaplatila pět stovek.

Za tu legraci mi to stálo! Jenže, odplata na sebe nenechala dlouho čekat. „Balíček pro paní Esmeraldu!“ ozvalo se za dveřmi. Pošťák mi strkal do ruky jakousi krabici a nechtěl si nechat vymluvit, že nejsem Esmeralda, ale jen Eva. „E jako E, to máte jedno.

Hlavně že souhlasí adresa!“ mávnul rukou a byl pryč. Ani diškreci jsem mu nestihla dát! S malou dušičkou jsem krabici otevřela. Už by mě snad nepřekvapila ani nějaká podomácku vyrobená bomba!

Za odměnu dostal pusu

Místo trhaviny na mě čekaly šaty. Divadelní kostým Esmeraldy! Velikost mi pasovala tak jsem se do šatů ze zvědavosti oblékla. Jakoby měl soused nějaký radar, protože mi zavolal do okna: „Tak co, jsou vám?“ Vykoukla jsem a nestačila se divit.

Soused stál pod oknem v kostýmu Quasimoda. Dokonce ani hrb mu nechyběl! Tentokrát jsem dokázala jeho vtip ocenit. Seběhla jsem dolů a dala tomu filutovi pusu.

Jen na tvář, samozřejmě… No, teď už jsme jako ti hrdinové z románu od Viktora Huga, co?“ zeptal se potěšeně a sevřel mě v náručí. Najednou mi bylo tak dobře!

Na svatbu nám nikdo nepřišel

Ani mě nenapadlo, že se vlastně neznáme. Vůbec nic jsem o sousedovi nevěděla! Vlastně ani jak se jmenuje, protože cedulka na zvonku i dveřích byla stále prázdná. Bylo mi to jedno. Toužila jsem po jediném. Aby už mě nikdy nepustil!

Po chvíli se mě, jakoby nic, zeptal: „A co kdybychom se, Evičko, vzali? Klapalo by nám to báječně, co říkáš!“ Ani jsem ho nenapomenula, že mi tyká. Přece nebudu hrbáčovi nadávat! A tak jsme se vzali. Sousedé mysleli, že je to nějaký vtip. Na svatbu nepřišli.

Ale když dostali výslužku, uvěřili. Na svatební cestu jsme jeli do Paříže. Podívat se na hrob slavného spisovatele. To on přece za všechno mohl! Kdyby nenapsal román, kdo ví, zda by byla nějaká svatba…

Eva T. (64 let), Liberec

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
3.5.2024
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže i proto ona věřila horoskopům, milovala tajemno. Gábina byla i větší romantička, snila o lásce z tele
3.5.2024
Vypadalo to, že zůstanu na ocet. Máma se domnívala, že kdybych se lépe oblékala a nevypadala jako strašák do zelí, třeba by si mě někdo všiml. Já ale byla srdcem i duší tramp. Pokaždé na Prvního máje si přečtu Máchovu báseň Máj. Třeba nejsem sama, možná to dělá i někdo jiný, říkávala jsem si. Byla jsem osamělá duše a trávila svátek zamilovaných či Svátek práce, chcete-li, vždy stejně. Ráno povi
2.5.2024
Děláme si starost o naši dvanáctiletou vnučku. Nechtěli jsme jí sociální sítě zakázat, radši jsem se s nimi sama naučila a vymyslela malou lest. Naše Kačenka, stejně jako její kamarádky a spolužačky a obecně vrstevnice, miluje brouzdání po internetu. Neustále si něco ťuká na počítači nebo mobilu, který dostala od rodičů. Před časem z ní vypadlo, že si založila účet na jedné sociální síti a nahr
1.5.2024
Tolik jsme se těšili, jak si budeme užívat volna. Ale když ta chvíle přišla, můj muž mi začal chřadnout před očima. Musela jsem něco udělat! Do důchodu jsme se s manželem těšili, ty poslední roky v práci nás už oba zmáhaly. Snili jsme o tom, jak budeme cestovat a užívat si života, věnovat se vnoučatům, a že si snad dokonce uděláme univerzitu třetího věku. Jenže když ta chvíle konečně přišla,
29.4.2024
Když jsme se se sestrou přestěhovaly zpátky do domku po našich rodičích, okukoval nás zpoza plotu pěkný chlap. Nenapadlo nás, že se z něho stane jednou taková noční můra. Byl samá ochota, že prý když něco budeme potřebovat, je nám k službám. Máme svá tajemství Pořád vyzvídal, jak je to možné, že takové pěkné ženské jsou v domě samy. Nějak se nám nechtělo vytahovat naše životy před neznámý
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
epochaplus.cz
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso