Domů     Seznámení na dětském hřišti
Seznámení na dětském hřišti
5 minut čtení

Žila jsem na malém městě. Táhlo mi na třicet a ještě pořád jsem nepotkala kluka, který by mohl být dobrým otcem pro mé děti.

Moje sestra to štěstí měla. Já jsem vždycky na rozdíl od ní přitahovala muže, kteří se chtěli jen nezávazně pobavit, ale když jsem se jen trochu zmínila o společném životě, vytratili se z mého života jako pára nad hrncem.

Maminka mi vždycky říkala, že když mě opustili, stejně nestáli za nic a ten pravý na mě určitě někde čeká.

Pokaždé přišel rozchod

Ze začátku jsem jí bezmezně věřila a s každým novým objevem se radovala, že došlo na její slova, jenomže to vždycky dopadlo stejně. Rozchodem. Rozdíl byl akorát v tom, zda byl tichý nebo hlasitý.

Sama jsem dávala přednost těm tichým, ale občas jsem si taky pěkně zakřičela. To aby na mě měl dotyčný hezkou vzpomínku.

Teta na hlídání

Sestra se zamilovala do svého současného manžela už na základce. Chodili spolu celou střední, a když nabyli plnoletosti, vzali se. Nikdo nic jiného neočekával, pouze má sestra, která byla při obřadu ve čtvrtém měsíci těhotenství.

A tak se ze mě postupem času stala teta, teta na druhou a teta na třetí. Jediným mým společenským vyžitím, když jsem přišla po práci domů, bylo jít hlídat sestřiny děti. „Aspoň se dostaneš ven na čerstvý vzduch mezi lidi,“ říkala moje maminka a sestra dodávala:

„A taky si konečně najdeš někoho pořádnýho. Když se ženská dobře stará o děti, vždycky to přitáhne otcovské typy.“ A tak jsem vysedávala v parku a dohlížela na rodinné štěstí mé sestry, zatímco to mé bylo v nedohlednu.

Odpoledne na dětském hřišti

A pak přišel ten podzimní den. Seděla jsem na dřevěné lavičce a četla si časopis. Nejmladší dcera mé sestry, Anetka, si dělala na písečku bábovičky, pak jí to přestalo bavit a rozhodla se, že chce na houpačku.

„Já tam ale sama nevylezu, teto, budeš mě muset vysadit,“ švitořila před sedátkem a mně nezbylo nic jiného, než splnit její přání. „Ale budeš se houpat sama,“ rozhodla jsem, když už Anetka seděla v houpačce. „A jak se to dělá?“ nedala se neteř odbýt.

Než bych jí to vysvětlila, raději jsem ji sundala a sama se napasovala do kovového sedátka houpačky, abych jí princip houpání sama předvedla. „Vidíš?“ krčila jsem nohy pod sebe a znovu je natahovala, abych docílila kýženého pohybu. „Tak už mě tam pusť, teto!“ Anetka měla na krajíčku.

Zasekla jsem se v houpačce

Zastavila jsem se a chtěla slézt, když jsem si uvědomila, že mé pozadí dosáhlo díky sedavému způsobu života jistých rozměrů, které mě nyní nedovolilo vyprostit se z houpačky ven.

Kovová konstrukce mě sevřela ve svém objetí, kyčle se zasekly o opěrátka a já nezmohla nic. Čím víc jsem se snažila, tím horší to bylo. Zmítala jsem se na houpačce jako žížala v plechovce a Anetka se konečně pořádně rozbrečela.

Rozběhl se k nám pes

„Teď nemůžeš plakat, miláčku!“ snažila jsem se ji uklidnit. „A kdo mě dovede domů, když tady umřeš?“ šokovala mě svým jednoznačným závěrem. „Ale já neumřu!“ odvětila jsem a opět jsem se snažila vyprostit z houpačky. Marně. To už ale Anetka hystericky křičela.

A pak se v dálce objevil obrovský německý ovčák a namířil si to k nám. Naštěstí hned za ním cválal i jeho páníček.

Nabídl mi pomoc

„Chcete nějak pomoct?“ zeptal se ten dobrák, když doběhl k nám a připnul Krakena, jak svého „roztomilého“ pejska nazýval, na vodítko. „Ne, děkuji, myslím, že se mi za chvíli podaří vytáhnout tu konstrukci ze země a odkráčím domu i s ní.

Táta má dílnu, určitě mě z toho jednou dostane.“ Vždycky, když jsem byla v úzkých, hýřila jsem vtipem jako nikdy. Jeho snahy o vyproštění mého pozadí ze sedátka houpačky byly beztak marné.

Museli přijet hasiči, kteří mě z ní vystříhali kleštěmi jako z havarovaného auta. Mezitím se na mě přišlo podívat snad celé městečko, neboť když se tu něco děje, vědí o tom během několika minut naprosto všichni.

Už mám svoji rodinu

Viděla to i moje sestra s manželem a zbylými dvěma dětmi, maminka s tatínkem a vůbec celé mé příbuzenstvo, kamarádi, bývalí spolužáci, paní z pošty, prodavačka z večerky a tak dále… Pár z nich si mě i vyfotilo.

Nicméně Pavel, majitel onoho ovčáka, mě pak pozval na kafe. Začali jsme spolu chodit a o rok později jsme se vzali. Kraken už s námi bohužel není, ale pořídili jsme si jiného ovčáka – Marvina, a taky máme pětiletého syna Mirka. Takže i já jsem nakonec našla toho pravého, i když trochu kuriózním způsobem.

Anna T. (48), Kopřivnice

Související články
6 minut čtení
Když jsem zdědila starší zahradu, vůbec jsem netušila, co s ní budu dělat. Nakonec mi ten kousek půdy změnil život a přinesl lásku. Musím přiznat, že jsem neskákala radostí, když jsem zjistila, že mi má sousedka Marie odkázala zahrádku. Pravděpodobně mi chtěla poděkovat za to, že jsem se o ni starala, když byla nemocná. Dlouho jsem jí pomáhala každý den – připravovala jsem jí jídlo, chodila na 
3 minuty čtení
Rodiče se seznámili na střední škole, od té doby byli nerozluční. Jen jednou to zaskřípalo, všechno jsem vnímala a vyděsilo mě to. Naši se hádali. Bylo mi čtrnáct. Zakrývala jsem si uši. Mysleli si, že to do mého pokojíčku nedolehne, ale spletli se. Bylo to hrozně slyšet. Brečela jsem do polštáře. Jednou jsem mámě řekla, ať už toho proboha nechají, že se to nedá snést. Zbledla: „Ty to slyšíš? M
8 minut čtení
To, co jsem prožívala, nebyl sen. Bylo to do­opravdy a odvíjelo se to jako v té pohádce O Popelce. Krásné šaty i střevíčky vyčaroval Ježíšek. Z okna našeho maličkého bytu v přízemí jsem sledovala, jak tančí sněhové vločky pod lampou, tají na římse anebo se schovávají v napůl zamrzlých loužích. Vánoce! Ani nedokážu vypovědět, jak moc jsem se na ně pokaždé těšila. Přitom dárky, které jsem dostáva
5 minut čtení
Před dovolenou jsem se chtěla trochu opálit, tak jsem šla k vodě. Kdyby nebylo pohotového plavčíka, mohla jsem přijít o život. Manželství mých rodičů bylo noční můrou. Z dětství si pamatuji jen jejich neustálé hádky a spory. Máma často obviňovala tátu z nevěry, a jak se ukázalo, měla pravdu. Když mi bylo deset let, už to nevydržel a odešel od nás k milence. Takhle má vypadat posvátný svazek
3 minuty čtení
Po smrti manžela jsem se cítila často osamělá, proto jsem ani chvíli neváhala s oslovením sympatického muže. Poprvé jsem zahlédla toho zajímavého šedesátníka, jak ukázkově cvičí, když měl na sobě tmavě modré tepláky a vybledlou červenou mikinu se žlutým znakem. Osmělila jsem se a šla k němu. „Ahoj, já jsem Markéta, už vás tady delší dobu pozoruji,“ představila jsem se. „A já jsem František, pro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Předpověď kartářky se vyplnila až zpětně
nejsemsama.cz
Předpověď kartářky se vyplnila až zpětně
Až po letech jsem zjistila, že věštba se zakládala na pravdě. Měla jsem tenkrát po maturitě a nechala jsem se jednou kamarádkou zlákat k návštěvě kartářky. Podobným věcem jsem nikdy moc nevěřila a spíš jsem si z nich dělala legraci. Od kartářky jsem se dozvěděla, že mě čeká skvělá budoucnost a že následující zimu potkám svého osudového
Zelená v zimě? Pro některé rostliny nová norma
epochalnisvet.cz
Zelená v zimě? Pro některé rostliny nová norma
Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy mají navíc unikátní vlastnosti, díky kterým dokážou odolat náhlým mrazům, které ani v mírnějších zimách nejsou výjimkou. V minulosti
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
epochanacestach.cz
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
Vzpomínáte na doby, kdy byly Vánoce na sněhu běžným jevem, nebo kdy svatý Martin obvykle přijížděl na bílém koni? Něco podobného už dnes na většině míst Česka nezažijete. V Jeseníkách ano. Pokud chcete znovu zažít staré dobré časy, a přitom si užívat komfortu, za který by se nemusela stydět ani vyhlášená alpská střediska, jsou pro
Záhadné světlo bylo nadějí
skutecnepribehy.cz
Záhadné světlo bylo nadějí
Odmala jsem dobrodruh tělem i duší. Před lety se mi ale během jednoho výletu lesem přihodilo něco strašidelného. Není radno vydávat se do lesa, na pochod nebo na cestu sama. Rozhodně se to nedoporučuje z mnoha důvodů. Co kdyby vás přepadla náhlá nevolnost? Ale že by hrozily čarodějné kejkle nebo duchové, to si myslí málokdo. Spíš
Nejděsivější kletby světa: Černá magie v Shakespearově Macbethu
enigmaplus.cz
Nejděsivější kletby světa: Černá magie v Shakespearově Macbethu
Macbeth, jedna z nejslavnějších divadelních her věhlasného britského dramatika Williama Shakespeara (1564–1616), je známá po celém světě. Příběh o skotském králi Macbethovi a jeho cílevědomé manželce
Italská inspirace v Texasu
rezidenceonline.cz
Italská inspirace v Texasu
Kamenné rezidence obklopené prastarými olivovníky a nekonečnými vinicemi se staly inspirací pro vilu, kterou si manželé z texaského Austinu zvolili za svůj domov. Jejich přáním bylo postavit dům, kde by hlavní obytné prostory zůstaly na jedné výškové úrovni. Rezidence je plná samostatných zákoutí a míst určených pro odpočinek a zábavu, umístěných přesně podle přání majitelů
Tajuplný chrám Meenakshi Amman: Klenot jižní Indie
epochaplus.cz
Tajuplný chrám Meenakshi Amman: Klenot jižní Indie
V centru starobylého města Madurai se nachází jeden z nejvýznamnějších chrámových komplexů v Indii – chrám Meenakshi Amman. Tento impozantní chrám, zasvěcený bohyni Meenakshi (inkarnaci bohyně Parvati), je jednou z mála náboženských památek v Indii zasvěcených ženskému božstvu. Spojení a láska Meenakshi, známá pro své krásné, rybí oči, představuje lásku a plodnost. Jejím milencem je
Odpustila Gránskému nevěru?
nasehvezdy.cz
Odpustila Gránskému nevěru?
Pohledný herec David Gránský (32) umí ženám dokonale zamotat hlavu. V minulosti se mnohokrát spekulovalo, že se do něj zamilovaly herecké kolegyně. Během natáčení seriálu ZOO to měla být nejprve mlad
Napoleona III. děsil pekelný bastard
historyplus.cz
Napoleona III. děsil pekelný bastard
„Jaký nesmysl zas po mně bude chtít,“ povzdechne si císař Napoleon III. Právě mu oznámili, že jeho bratranec, hrabě Léon, žádá o přijetí. Tento nemanželský syn slavného Bonaparta nezná míru a nemá zábrany. Žil ve stínu svých dvou nevlastních bratrů, a přitom tolik toužil po slávě. Charles Léon (1806–1881) byl prvním synem Napoleona Bonaparta (1769–1821),
Kapr ve smetanové omáčce s koprem
tisicereceptu.cz
Kapr ve smetanové omáčce s koprem
Kapr nemusí být jen smažený s bramborovým salátem. Opečený na másle a s lahodnou smetanovou omáčkou chutná také výtečně. Potřebujete ½ kapra 2 lžíce másla 250 ml zeleninového vývaru 200 g zak
Motýli, ryby či myš, která plave. V Peru byly objeveny desítky dosud neznámých druhů
21stoleti.cz
Motýli, ryby či myš, která plave. V Peru byly objeveny desítky dosud neznámých druhů
Osmatřicetidenní vědecká expedice, která vyrazila do odlehlých částí Peru hledat neznámé živočisné druhy, přinesla své výsledky. Badatelé během ní objevili celkem 27 nových druhů, včetně čtyř savců, o
Japonská whisky z úpatí posvátné hory Fudži
iluxus.cz
Japonská whisky z úpatí posvátné hory Fudži
Japonská whisky Fuji představuje dokonalé propojení tradice, přírody a mistrovského umění. Vyráběna v palírně Fuji-Gotemba, nacházející se na úpatí legendární hory Fudži, tato whisky odráží jedinečný