Domů     Seznámení na dětském hřišti
Seznámení na dětském hřišti

Žila jsem na malém městě. Táhlo mi na třicet a ještě pořád jsem nepotkala kluka, který by mohl být dobrým otcem pro mé děti.

Moje sestra to štěstí měla. Já jsem vždycky na rozdíl od ní přitahovala muže, kteří se chtěli jen nezávazně pobavit, ale když jsem se jen trochu zmínila o společném životě, vytratili se z mého života jako pára nad hrncem.

Maminka mi vždycky říkala, že když mě opustili, stejně nestáli za nic a ten pravý na mě určitě někde čeká.

Pokaždé přišel rozchod

Ze začátku jsem jí bezmezně věřila a s každým novým objevem se radovala, že došlo na její slova, jenomže to vždycky dopadlo stejně. Rozchodem. Rozdíl byl akorát v tom, zda byl tichý nebo hlasitý.

Sama jsem dávala přednost těm tichým, ale občas jsem si taky pěkně zakřičela. To aby na mě měl dotyčný hezkou vzpomínku.

Teta na hlídání

Sestra se zamilovala do svého současného manžela už na základce. Chodili spolu celou střední, a když nabyli plnoletosti, vzali se. Nikdo nic jiného neočekával, pouze má sestra, která byla při obřadu ve čtvrtém měsíci těhotenství.

A tak se ze mě postupem času stala teta, teta na druhou a teta na třetí. Jediným mým společenským vyžitím, když jsem přišla po práci domů, bylo jít hlídat sestřiny děti. „Aspoň se dostaneš ven na čerstvý vzduch mezi lidi,“ říkala moje maminka a sestra dodávala:

„A taky si konečně najdeš někoho pořádnýho. Když se ženská dobře stará o děti, vždycky to přitáhne otcovské typy.“ A tak jsem vysedávala v parku a dohlížela na rodinné štěstí mé sestry, zatímco to mé bylo v nedohlednu.

Odpoledne na dětském hřišti

A pak přišel ten podzimní den. Seděla jsem na dřevěné lavičce a četla si časopis. Nejmladší dcera mé sestry, Anetka, si dělala na písečku bábovičky, pak jí to přestalo bavit a rozhodla se, že chce na houpačku.

„Já tam ale sama nevylezu, teto, budeš mě muset vysadit,“ švitořila před sedátkem a mně nezbylo nic jiného, než splnit její přání. „Ale budeš se houpat sama,“ rozhodla jsem, když už Anetka seděla v houpačce. „A jak se to dělá?“ nedala se neteř odbýt.

Než bych jí to vysvětlila, raději jsem ji sundala a sama se napasovala do kovového sedátka houpačky, abych jí princip houpání sama předvedla. „Vidíš?“ krčila jsem nohy pod sebe a znovu je natahovala, abych docílila kýženého pohybu. „Tak už mě tam pusť, teto!“ Anetka měla na krajíčku.

Zasekla jsem se v houpačce

Zastavila jsem se a chtěla slézt, když jsem si uvědomila, že mé pozadí dosáhlo díky sedavému způsobu života jistých rozměrů, které mě nyní nedovolilo vyprostit se z houpačky ven.

Kovová konstrukce mě sevřela ve svém objetí, kyčle se zasekly o opěrátka a já nezmohla nic. Čím víc jsem se snažila, tím horší to bylo. Zmítala jsem se na houpačce jako žížala v plechovce a Anetka se konečně pořádně rozbrečela.

Rozběhl se k nám pes

„Teď nemůžeš plakat, miláčku!“ snažila jsem se ji uklidnit. „A kdo mě dovede domů, když tady umřeš?“ šokovala mě svým jednoznačným závěrem. „Ale já neumřu!“ odvětila jsem a opět jsem se snažila vyprostit z houpačky. Marně. To už ale Anetka hystericky křičela.

A pak se v dálce objevil obrovský německý ovčák a namířil si to k nám. Naštěstí hned za ním cválal i jeho páníček.

Nabídl mi pomoc

„Chcete nějak pomoct?“ zeptal se ten dobrák, když doběhl k nám a připnul Krakena, jak svého „roztomilého“ pejska nazýval, na vodítko. „Ne, děkuji, myslím, že se mi za chvíli podaří vytáhnout tu konstrukci ze země a odkráčím domu i s ní.

Táta má dílnu, určitě mě z toho jednou dostane.“ Vždycky, když jsem byla v úzkých, hýřila jsem vtipem jako nikdy. Jeho snahy o vyproštění mého pozadí ze sedátka houpačky byly beztak marné.

Museli přijet hasiči, kteří mě z ní vystříhali kleštěmi jako z havarovaného auta. Mezitím se na mě přišlo podívat snad celé městečko, neboť když se tu něco děje, vědí o tom během několika minut naprosto všichni.

Už mám svoji rodinu

Viděla to i moje sestra s manželem a zbylými dvěma dětmi, maminka s tatínkem a vůbec celé mé příbuzenstvo, kamarádi, bývalí spolužáci, paní z pošty, prodavačka z večerky a tak dále… Pár z nich si mě i vyfotilo.

Nicméně Pavel, majitel onoho ovčáka, mě pak pozval na kafe. Začali jsme spolu chodit a o rok později jsme se vzali. Kraken už s námi bohužel není, ale pořídili jsme si jiného ovčáka – Marvina, a taky máme pětiletého syna Mirka. Takže i já jsem nakonec našla toho pravého, i když trochu kuriózním způsobem.

Anna T. (48), Kopřivnice

reklama
Související články
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
22.4.2024
Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
historyplus.cz
Jindřich II. & Diana z Poitiers: Milenka dostala darem korunovační klenoty
V očích krále Františka I. se zračí zoufalství. „Copak vy jste mého syna někdy viděla veselého?“ otočí se na hraběnku Dianu z Poitiers. Pohledná Francouzka se jen lišácky usměje. „Nechte to na mně, Sire. Udělám ho svým rytířem,“ slíbí mu nakonec. Tento úkol splní nade vše očekávání. Princ Jindřich (1519–1559) se do půvabné vdovy, která je o
Pečená kořenová zelenina s medem
tisicereceptu.cz
Pečená kořenová zelenina s medem
Zeleninu si vyberte podle chuti nebo toho, co máte zrovna doma k dispozici. Potřebujete 1,5 kg kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer, dýni, pastinák, batáty, červenou řepu…) 1 palici česneku
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
iluxus.cz
Na vázách Františka Jungvirta se zabydleli brouci, žáby a ještěrky
Sklářský designer, výtvarník a malíř skla František Jungvirt se ve své nové sběratelské sérii uměleckých váz přenesl do zvířecí říše. Vybrané kusy z jeho stávajících kolekcí Garden a Trifid aktuálně z
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
epochalnisvet.cz
Půl roku na ISS – HTC VIVE Focus 3 pomáhá s duševním zdravím i tělem kosmonautů
Společnost HTC VIVE úspěšně nasadila headset HTC VIVE Focus 3 na mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jde o první headset pro duševní zdraví, který dokáže bez problémů každodenně pomáhat veliteli šestiměsíční mise Andreasi Mogensenovi z Evropské vesmírné agentury se zvládáním dlouhého odloučení od Země i blízkých. Nyní přichází další fáze testů, tentokrát zaměřená na udržení kondice a
Novinky ze světa rychlovlaků
21stoleti.cz
Novinky ze světa rychlovlaků
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chc
Krásy skalních měst – Česká republika
nejsemsama.cz
Krásy skalních měst – Česká republika
Toužíte prozkoumat svět mohutných pískovcových věží, skalních stěn a krásných soutěsek? Skalní města jsou cílem mnoha turistů od nás i ze zahraničí. Kam zaplatíte vstupné, a kde můžete krásy přírody obdivovat zdarma? Pravčická brána Nejkrásnějším útvarem zdejší přírody a Národního parku České Švýcarsko je Pravčická brána, která se nachází asi 15 km od Děčína. Rozpětí celého oblouku má neuvěřitelných 26,5
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
nasehvezdy.cz
Proč je Sabina Remundová na všechno sama?
Diváci znají Sabinu Remundovou (51) jako ráznou státní zástupkyni ze seriálu Případy 1. oddělení. V soukromém životě by se ale ráda o někoho opřela. Bohužel je však na řadu věcí sama. Její manžel,
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
epochanacestach.cz
Muzeum v přírodě Zubrnice: Nejmladší skanzen zachraňuje staré tradice
Oblast Sudet měla po druhé světové válce tu smůlu, že odtud většina původních obyvatel se vztahem k regionu musela odejít. Nepříznivě se to projevilo na stavu krajiny i na architektonických památkách. Najednou se o ty po staletí opečovávané skvosty neměl kdo starat a nikomu na nich nezáleželo. Lidové stavby začaly chátrat, ale staleté dědictví naštěstí nezmizelo
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
skutecnepribehy.cz
Je těžké stát se andělem, někdy si to zkuste
Z rozvodu mě vyléčila až opravdová láska. Znovu jsem se vdala a můj druhý muž byl tak báječný, že jsem se po jeho boku změnila k lepšímu. Když mě Pavel opustil, nějakou dobu jsem se domnívala, že to nepřežiju. Samozřejmě že mě všichni ujišťovali, že na to se neumírá, že se dám dohromady, že to spraví jenom čas.
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
epochaplus.cz
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
enigmaplus.cz
Da Vinciho Vitruviánský muž: Je nejslavnější kresba světa šifrou?
Po celém světě najdeme šifry. Pokrývají zdi prastarých chrámů, stránky tajemných a nepochopených knih a v některých případech jsou schované i v malbách a jiných uměleckých dílech. To je i případ Vitru