Domů     Život ve městě si užívám
Život ve městě si užívám
5 minut čtení

Toužila jsem po životě v přírodě, ale při něm jsem zjistila, že civilizace má přece jen něco do sebe. Teď už jsem ze snů vyléčená.

Jako typické městské dítě jsem měla o životě v přírodě zkreslené představy, protože jsem ho znala jen z letních táborů, vyprávění babičky a z řídkých návštěv své tety z jižní Moravy. O to víc jsem po romantickém venkovském životě toužila.

Rozdílné světy

Tyto mé touhy neustaly ani poté, co jsem dospěla a našla si partnera. Měli jsem se rádi, on však byl z jiného těsta. Za každých okolností se držel nohama pevně na zemi a moje sny komentoval ironickými úšklebky.

Nerad jezdil na venkov a před jedním víkendem mi řekl: „Zítra hraje Slavie, rád bych s kamarády zajel na fotbal. Jeď s kamarádkou.“ A tím začal konec našeho vztahu.

Dobový festival

Vyrazila jsem tehdy na chatu bez něj. Ten víkend tam pořádali folkový festival a náměstí bylo zaplavené trhy. Předváděli dobové tance, prodávali čelenky, mokasíny a různé korálkové šaty a já byla úplně okouzlená.

Chodila jsem mezi nimi stánky a občas jsem se s někým dala do řeči. „Slečno, když se vám náš život tak líbí, přidejte se k nám,“ smál se jeden tanečník, který měl přezdívku „Štiplístek“.

Propadla jsem jeho kouzlu

Všichni měli i svá civilní jména a povolání, ale všechen volný čas věnovali napodobování života této kultury. Strašně jsem jim záviděla. Pozvali mě ke stolu, lépe řečeno k dřevěné misce s polévkou. A tam jsem ho potkala.

Vysoký, šlachovitý, s okouzlujícím úsměvem. Představil se mi jako Miloš. Tak začala naše známost. Vášeň se mezi námi rozhořela jako oheň, na kterém jsme opékali buřty.

S dosavadním životem jsem skoncovala

V Praze jsem si sbalila kufry, dala výpověď v práci, manželovi oznámila, že se s ním rozvádím, a odjela jsem za Milošem. Měl totiž svoji vizi budoucnosti, která se mi zamlouvala.

„Zkusíme žít jako trampové celoročně a ne jen pár týdnů v létě,“ nahodil udičku, na kterou jsem zabrala. To bude nádhera, představovala jsem si. Ráno se budit zpěvem ptáků, mýt se v potoce a stát se součástí přírody.

Ideální život

Koupili jsme pozemek s potůčkem uprostřed Beskydských lesů a tam si začali zařizovat svůj život.

Pěstovali jsme vlastní ovoce, zeleninu i bylinky, neměli jsme žádný telefon ani počítač, dokonce jsem začali chovat i slepice a králíky a časem jsme si pořídili i krávu. Tenhle život se mi strašně líbil, i když byl poměrně náročný.

Naučila jsem se šít šaty, mokasíny i navlékat náramky z korálků. Jezdili jsme na jarmarky a tam tyto výrobky prodávali. Všechno bylo zalité sluncem. Milovali jsme se, a to nám ke štěstí stačilo.

První pochybnosti

Po pěti měsících jsem otěhotněla, a tím naše bezstarostnost skončila. Přežít měsíce mrazů v maringotce nebyla žádná sláva, zvlášť, když vám roste břicho a je vám stále špatně. Byla mi zima, všude samé nepohodlí. A až se dítě narodí, bude to ještě horší.

Vůbec jsem si to nedovedla představit. „To nezvládneme! Myslím, že bychom měli uvažovat o návratu k civilizaci. Přece se z porodnice nemůžu vrátit sem,“ povídala jsem Milošovi. Ale on neviděl problém.

Tvrdá realita

Upletl mi koš na dítě, a když se pak v červnu narodila Barborka, položili jsme ji do něj a já ji pověsila koníkovi za sedlo a vozila na políčko, kde jsme si pěstovali zeleninu. Taky jsem ji mívala v šátku na zádech a přitom třeba okopávala brambory.

„Hrůza!“ Litovala jsem, že jsem se nedržela při zemi jako můj bývalý. Nakonec dceruška onemocněla. V půlce ledna dostala zápal plic a my s ní museli do nemocnice. Chudinka se dusila, a já myslela, že nepřežije. Svíral mě strach a výčitky. Co jsme jí to provedli?

Strach mě probudil

„Do maringotky se s ní už nevrátím!“ oznámila jsem svému Milošovi. „Copak opravdu nechápeš, že tvou zarputilostí ohrožujeme její život?“ křičela jsem na něj hystericky a třásla se vzteky:

„Pokud si nenajdeme normální byt, opustíme tě a žij si tam sám.“ Až tehdy uznal, že na tom něco bude a my se konečně stěhovali zpátky do města.

Cítila jsem se jako v pohádce

Naštěstí jsem měla stále byt, který jsem zdědila po babičce, a který moje matka moudře pronajímala. Nemuseli jsme tak hledat žádný pronájem. To byla úleva, sedět zase v teple a moci se vykoupat, kdy se mi zachtělo! Život byl najednou tak jednoduchý!

Nechápala jsem, jak to, že jsem to dřív nevěděla… Tetelila jsem se blahem nad tím komfortem, který je pro všechny obyčejný. Já se ale cítila po tom všem jako v pohádce.

Dohodli jsme se

Dnes žijeme v kompromisu. Svou představu o životě jsme trochu upravili. Sedíme v teple, používáme plynový sporák i pračku, dokonce máme i televizi, ale mobil nemáme ani já, ani Miloš. Trampský život jsme úplně neopustili.

Věnujeme se mu i s dcerou o prázdninách. Naší Barborce je už sedm let a společně s ostatními dětmi tančí a zpívá na dobových festivalech. Baví ji to a my s Milošem jsme na ni moc pyšní.

Dana S. (47), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Je to hrozný pocit, když zjistíte, že vás už nikdo nepotřebuje, že jste zbyteční. Když mě ta úzkost přepadla, vstoupila mi do života bytost, která mi radost vrátila. Doufala jsem, že tuhle větu nikdy ne­uslyším: „Je mi líto, ale musíme snížit stavy.“ Šéfová se na mě dívala přes brýle a měla ten svůj bleděmodrý pohled hyeny nad mršinou. Sklonila jsem hlavu. Tohle jsem si nezasloužila. Manžel z m
3 minuty čtení
Povedlo se mi vybudovat ideální manželství. Kupodivu jsem se pokusila ten vztah zároveň zbořit. Nechápu, proč jsem byla tak hloupá. S Markem jsme se seznámili na pouti. Hned mi padl do oka, ale myslela jsem si, že on si mě ani nevšiml. Byl tam v partě kluků, já zase s kamarádkami. Pokukovali jsme po sobě, a když jsem v jednu chvíli osaměla, neboť holky šly na řetízák, kde se mi dělá špatně, tro
2 minuty čtení
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem neměla ráda, nebo se radovala z dárku, který se mi nelíbil. Vlastně jsem se pak
3 minuty čtení
Byla to dlouho moje noční můra. Ti krásní tvorové se hrdě procházeli zámeckým parkem a běda tomu, kdo jim přišel do cesty. Jako dítě školou povinné jsem jezdívala z rodné vísky na hodiny houslí do nedalekého městečka. „Liduška“ se nacházela v blízkosti zámečku. A moje cesty na hodiny houslí se občas zdramatizovaly. V zámeckém parku totiž volně pobíhali pávi, kteří byli chloubou města. Na dospěl
3 minuty čtení
Každý den zvonila u mých dveří a stále si jen na něco stěžovala. Nenašla jsem odvahu ji vyhnat. Nakonec mi pomohl osud sám. Po rozvodu jsem zůstala několik let sama s dětmi, a to člověk potřebuje nějakou spřízněnou duši. Do dvou měsíců jsem potkala několik svobodných maminek, které se potýkaly s podobnými problémy. Nakonec jsme se začaly scházet v jedné nadaci, kde jsme dostaly možnost si tu a 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po