Domů     Na jeden dopis nikdy nezapomenu
Na jeden dopis nikdy nezapomenu
3 minuty čtení

Dopis od babičky hýčkám dodnes, nikdy bych ho nevyhodila ani neztratila. Skrývá totiž důležité poselství, které mi pomohlo žít dál.

Když mi zemřela babička, měla jsem pocit, že se svět zastavil. Bylo mi osmadvacet, měla jsem práci, přátele i plány, ale všechno najednou ztratilo smysl. Babička byla mým bezpečným přístavem.

Když mě něco trápilo, poznala to dřív, než jsem promluvila. „Srdce se umí zahojit, holčičko,“ říkávala ve chvílích, kdy mě život zklamal. „Jen mu musíš dát čas.“ Po pohřbu jsem však nevěřila, že se moje srdce někdy zahojí.

Chodila jsem do práce jako tělo bez duše, večer seděla v tichém bytě a v neděli automaticky sahala po telefonu, abych jí zavolala. Pak jsem si vzpomněla, že už mi sluchátko nikdy nezvedne.

Moje milovaná

Jednoho deštivého odpoledne jsem uklízela její věci. Ze staré pletené deky vypadla obálka s mým jménem. „Moje milovaná holčičko,“ stálo v dopise. „Když tohle čteš, už tě nemohu obejmout ani pohladit po vlasech.

Kéž bych s tebou mohla ještě dlouho sedět u kuchyňského stolu. Ale prosím tě, nezůstávej stát ve chvíli, kdy odejdu. Nechci, abys kvůli mně přestala žít.

Chci, abys byla šťastná, smála se jako dřív a našla si hodného mládence, který tě bude milovat a zahřeje ti ruce, až přijde zima. Neboj se znovu otevřít srdce. To, že mě nebudeš každý den oplakávat, neznamená, že jsi na mě zapomněla. Láska se neměří slzami.

Budu s tebou v růžích, které rozkvetou, v koláči, který upečeš, i v každém laskavém slově. Až se zamiluješ, nemysli si, že mě zrazuješ. Budu šťastná, že máš s kým sdílet všechno krásné, co jsem ti přála. Slib mi, holčičko moje, že se ještě budeš smát. To je jediné, co si pro tebe přeji.“

Děkuji ti

Dopis jsem si uložila do nočního stolku a začala se pomalu vracet do života. Jednoho jarního dne jsem v knihkupectví potkala bývalého spolužáka Tomáše. Podal mi spadlou knihu a dali jsme se do řeči. Pozval mě na kávu.

O několik týdnů později mě při procházce nesměle vzal za ruku. Když se zeptal, co se stalo, pověděla jsem mu o babičce. Beze slov mě objal a já se poprvé po dlouhé době cítila v bezpečí.

Večer jsem dopis znovu otevřela a políbila ho. „Babi, snažím se,“ zašeptala jsem. „Pořád mi chybíš, ale už se učím žít.“ Za oknem se zachvěly růže a já měla pocit, že mi někdo tiše žehná.

Pochopila jsem, že některé lásky nekončí odchodem, jen změní podobu. Babička už mě nemohla obejmout, ale zanechala mi něco silnějšího než smutek: svolení být znovu šťastná.

A tak jsem si slíbila, že budu milovat, smát se a žít naplno. Ne proto, že bych na ni zapomněla, ale právě proto, že mě tolik milovala. Její slova jsem si šeptala pokaždé, když mě smutek znovu přemohl. Děkuju ti, babičko.

Zuzana (65), Sokolovsko

Související články
3 minuty čtení
Pracovala jsem na obecním úřadě skoro třicet let. Za tu dobu jsem poznala spoustu lidí, ale na Marii nezapomenu. Byla to drobná žena s věčně zarudlýma rukama, které jí v zimě popraskaly od studené vody a čisticích prostředků. Uklízela u nás. Každé ráno přišla ještě před sedmou, tiše pozdravila a pustila se do práce. Jednou jsem ji zastihla sedět na chodbě před kanceláří. V ruce držela obálku a 
3 minuty čtení
Celý život jsem prožila v jedné vesnici tady u nás. A teď mám najednou odejít. To mi nemohou udělat. Vytrhnout mě z místa, kde mám své kořeny. Narodila jsem se tu, chodila do školy, pracovala na místním statku a později na poště. Znala jsem každou cestu, strom i prasklinu v chodníku před kostelem. Když jsem byla mladá, připadalo mi, že svět končí až někde za kopcem. A vůbec mi to nevadilo. V lé
3 minuty čtení
Myslela jsem si, že v zaměstnání strávím ještě pár spokojených let. Jenže kvůli ošklivým pomluvám jsem nakonec odešla do důchodu dřív. Práci v nemocniční jídelně jsem milovala. Někdo se možná podiví, co může člověka tolik bavit na každodenním vaření, ale já se do zaměstnání opravdu těšila. Měly jsme tam dobrou partu, znaly jsme se léta. Když se začal blížit důchod, vůbec se mi odcházet nechtělo
3 minuty čtení
Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no
4 minuty čtení
Po těch společných letech jsem si myslela, že manžela znám jako své boty. Jenže pak zemřel a na povrch vyplavaly věci, o kterých jsem neměla tušení. Nebyli jsme dokonalý pár. Hádali jsme se kvůli penězům, dětem i tomu, že Milan zásadně nechával mokrý ručník na posteli. Přesto jsem mu věřila. Byl to můj nejlepší přítel, člověk, kterého jsem potřebovala. Milovala jsem ho a byla přesvědčená, že i 
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zázračné oleje jsou tu pro vás
nejsemsama.cz
Zázračné oleje jsou tu pro vás
Kdyby pokožka uměla mluvit, na kosmetické oleje by psala ódy. Jsou totiž přesně tím, co potřebuje, když je unavená a napjatá. Suchá, napjatá nebo citlivá pokožka si někdy žádá víc než běžný krém. Vlivem věku, stresu, hormonálních změn či počasí ztrácí pružnost, rychleji se dehydratuje a hůř drží vlhkost. Právě tehdy přichází ke slovu rostlinné
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
historyplus.cz
Šílený Magnus Vasa se vrhl z okna za přízrakem
„Jsi mi drahý, nikdy jsi mě nerozčílil,“ pronesl Gustav Vasa ke svému třetímu synovi Magnusovi. Měl o mladíka starost, varoval ho v dopisech před přílišným běháním, aby si nepolámal nohy. Tehdy ještě netušil, že prince bude ohrožovat mnohem závažnější zdravotní problém. Osud mu zprvu přál. Byl otcův oblíbenec, třetí v pořadí následníků švédského trůnu. Stejně jako
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
nasehvezdy.cz
Hned po svatbě mu Hebká nasadila parohy?
Skandální tvrzení se šíří kuloáry. Herec ze seriálu Pod hladinou Marek Němec (45) už čtyři roky září zamilovaností vedle nové partnerky, nyní již manželky, Petry Hebké (42). Básnil, že má ženu, ktero