Byla jsem zamilovaná a myslela jsem si, že Vojta je ten pravý. Měli jsme se brát. Pak se ale přihodilo něco záhadného.
Před lety rodinný šperk skutečně ukázal, že se v něm skrývá něco mimořádného. Přestože se mi to stalo už v mládí, tak dodnes na tu smutnou a tajemnou příhodu občas vzpomínám. Tehdy se totiž ukázalo, že darovaný prsten má skutečně kouzelné schopnosti. A to jak v kladném, tak i v záporném slova smyslu.
Svět je plný znamení
Jak říká jedna moje dobrá kamarádka: Svět, který nás obklopuje, je plný různých znamení. My je ale většinou nedokážeme rozluštit. Je na tom něco pravdy, nebo jsou to jenom pouhé řeči, co myslíte? Já tomu věřím, protože jsem kdysi dávno měla jednu osobní smutnou zkušenost.
Příhody k vyprávění
V dětství jsem měla velmi blízko k babičce z máminy strany. Ráda jsem poslouchala její vyprávění, a když jsem měla nějaké to trápení, mohla jsem se jí vždy svěřit a ona mě vždy vyslechla a snažila se mi pomoci nebo dobře poradit.
V šuplíku jsem nalezla prsten
Měla jsem i jednu nepěknou vlastnost. Byla jsem hodně zvídavá a často jsem slídila ve skříních a šuplících a hledala nějaké tajemství. Jednoho dne se mi to opravdu podařilo. Úplně vzadu v jednom šuplíku jsem našla nádherný prsten.
Vypadal jako z nějaké pohádky. Měl krásný bílý kamínek. Moc se mi líbil, a tak jsem se rozhodla, že si ho nechám. Zdůvodňovala jsem si to tím, že ho stejně nikdo nenosí.
Babička se na mě rozzlobila
Tento prsten se stal součástí mých hrátek s fantazií, představovala jsem si třeba i to, jak mi ho v budoucnu nějaký ženich navléká u oltáře na prst. Nakonec jsem neodolala a pochlubila se prstenem babičce.
Ta se tentokrát zatvářila dost rozzlobeně a ptala se, jak se u mě prsten ocitl. Řekla jsem jí raději pravdu. Babičce se to nelíbilo a přikázala mi, abych prsten do šuplíku ihned vrátila, protože je velmi důležitý. A prozradila mi také, proč tomu tak je.
V rodině nosil štěstí a lásku
Dozvěděla jsem se, že je to starý rodinný šperk, který se předává mezi ženami z generace na generaci. Ona sama ho kdysi dostala od své maminky a ta zase od své. Prsten prý zajišťuje ženám lásku a hodného partnera.
Poslední, komu byl předán, byla moje matka a ta díky němu našla mého otce. A protože jsme opravdu šťastná rodina, je zřejmé, že kouzlo skutečně funguje. Jednou, až budu dospělá a přijde čas na vdávání, tak dostanu prsten i já. Měl by mi rovněž přinést štěstí v lásce.
Byla jsem opatrná
Všemu, co babička říkala, jsem věřila. Prsten jsem na její přání vrátila tam, kde jsem ho našla, a už jsem ho nikdy odtamtud nevyndala. Čas běžel jako splašený dál. Přišla doba dospívání a první vztahy s kluky.
Byla jsem v tomto směru vždycky spíš opatrná, takže jsem se nikdy nespálila. Neměla jsem naivní představy, že bych hned poznala toho pravého a jediného, se kterým bych strávila zbytek života.
Dárek od maminky
Od matky jsem rodinný prsten dostala v den úspěšně složené maturity. Bylo mi moc líto, že se toho nedožila babička, která zemřela tři roky předtím.
Máma mi současně také řekla o onom tajemství a já jsem ji poslouchala, aniž bych dala najevo, že už ho dávno znám od babičky. Prsten jsem nosila pravidelně na ruce a měla jsem nastražené všechny smysly, abych včas uviděla dokonalého partnera.
Brzy jsem se zamilovala
A ono to skutečně moc dlouho netrvalo. Na jedné diskotéce jsem se seznámila s Vojtou. Jiskra přeskočila oboustranně. Připadalo mi, jako bychom se znali snad odjakživa.
Čím častěji jsme se vídali, tím jsem si byla jistější, že právě s Vojtou mám prožít svůj život. V duchu jsem za to děkovala prstenu.
Zničehonic se rozlomil
Došlo na konkrétní plány ohledně svatby. Měli jsme dokonce vybraná i jména pro naše děti. Pak ale přišlo něco, na co nikdy nezapomenu. Před jednou schůzkou s Vojtou jsem si prsten normálně navlékla na prst.
Během toho rande ale prsten bez viditelného důvodu praskl a rozlomil se. Jak se to jenom mohlo stát? Naprosto mě to odrovnalo. Chtěla jsem se zeptat matky, co to znamená, ale pak jsem k tomu nenašla odvahu.
Bála jsem se, že budu obviněna ze zničení rodinné památky, a tak jsem si celou příhodu nechala pro sebe.
Bylo to varování?
Uběhly tři dny a já jsem náhodně spatřila Vojtu, jak se líbá v parku s jinou dívkou. Pro mě to byl konec. Následoval rozchod. Své zlomené srdce jsem pak léčila dlouhou dobu. Mužům jsem nevěřila a dlouho jsem je od sebe odháněla.
Svého současného manžela jsem poznala až po několika letech. A ten rozlomený prsten? Ten mám stále u sebe. Je mi totiž jasné, že mě tehdy varoval před neštěstím. Já už ho ale nemám komu předat, protože jsem matkou dvou synů a žádné dcery. A možná je to tak dobře.
Marcela D. (60), Kopřivnice