Kdysi jsme měli psa, kterého jsme milovali. Když nám zemřel, dlouho jsme to oplakávali. Pak se ale stalo něco, co náš žal zmenšilo.
Na návrat do pozemského života v novém těle někteří lidé věří, jiní tuto myšlenku zásadně odmítají a jsou přesvědčeni o tom, že nic takového není možné.
Já jsem se vždycky řadila do té první skupiny. Po jedné životní zkušenosti nyní už ale vím, že se reinkarnace může týkat nejen lidí, ale také zvířat.
Miláček rodiny
Před lety jsme měli malého pejska jménem Haryk. Dostala jsem ho kdysi jako malé štěně od kolegy z práce. Haryk se stal brzy miláčkem celé rodiny a prožil s námi krásných sedm roků. Všichni jsme ho milovali, já, manžel, syn, dcera i další příbuzní.
Jak už to u psích osobností bývá, Haryk si vytvořil své vlastní návyky a měl svá oblíbená místa. Vždycky jsme tak věděli, kde ho najdeme.
Opustil nás příliš brzy
Často jsem si s ním povídala jako s člověkem a vnímala jsem, že mi náš pes rozumí. Pokud viděl, že mě něco trápí, olizoval mi ruku. Často mi také ležel stočený do klubíčka na klíně.
Bylo mi jasné, že jednou přijde den, kdy se s ním budeme muset rozloučit a on odejde do psího nebe. Raději jsem o té chvíli nepřemýšlela, ona se ale dostavila bohužel mnohem dříve, než se dalo čekat. Haryka potkal tragický osud, přejel ho bezohledný řidič.
Když jsme ho pohřbívali na naší zahradě, plakali jsme všichni. Určitou dobu nám trvalo, než jsme si pořídili dalšího pejska. Vzpomínky na Haryka byly stále příliš dojemné.
Nové roztomilé štěňátko
Uběhlo několik měsíců a pak jednoho dne manžel přinesl domů nové štěně. Dech se mi při pohledu na zvířátko zastavil – jako bych znovu spatřila Haryka, když jsem ho tenkrát dostala od kolegy. Jméno jsme mu moc dlouho nevybírali, byl to prostě znovu Haryk.
Měl stejné zvyklosti
Štěně si na to jméno ihned zvyklo, vlastně až podezřele rychle. Jak vyrůstalo, uvědomovali jsme si, že svého předchůdce připomíná nejen vzhledem, ale i všemi svými zvyky.
Nový Haryk měl rád ta samá místa jako ten bývalý. A když jsem si s ním začala povídat o svých starostech, rovněž mi olízl ruku a pak se mi upřeně podíval do očí.
Jako kdyby se vrátil
V tu chvíli mi bylo jasné, že se k nám náš milovaný zesnulý pes vrátil v novém těle. A nebyla jsem jediná, kdo byl přesvědčen o tom, že se v novém štěňátku vrátila duše našeho milovaného psa.
Důkazů pro to byla spousta. Ten nový Haryk pak s námi byl více než čtrnáct let a ani na něho nikdy nezapomeneme.
Zuzana F. (58), Hradec Králové
