Domů     Šlo o vteřiny, mohli jsme ji ztratit
Šlo o vteřiny, mohli jsme ji ztratit
5 minut čtení

Hlídání mé vnučky patří k nejhezčím chvílím, které znám. Ovšem to odpoledne tehdy jsem si opravdu sáhla na dno. Ale vybojovala jsem její život zpátky a jsem prý hrdinka.

Pořád si říkám, že kdybych ten den své dceři automaticky neřekla: „Jo, jasně, přiveď ji!“, možná bych teď seděla na chalupě u televize a v klidu se koukala na Ulici.

Místo toho, aby se mi hlavou stále dokola honily vzpomínky na ty šílené dvě hodiny zoufalství, kdy jsem myslela, že přijdu o vnučku a nejspíš taky o rozum.

Osudné hlídání

Bylo to v červnu minulého roku. Klára, moje dcera, měla službu v nemocnici, nějaký akutní záskok na urgentu. Její manžel byl na školení v Brně. A tříletá Anička nemohla do školky, protože byla nastydlá.

Rýma, kašel, nic vážného, ale na pobyt v kolektivu to nebylo. „Mami, jen odpoledne, do šesti, maximálně do sedmi. Prosím.“ Co jsem měla říct? Samozřejmě že ano. Přijely kolem jedné.

Anička měla růžové tváře, oči lesklé a hned se vrhla na mou starou panenku v šatníku. „Babi, pojď si hrát na princezny!“ Říkala jsem si, paráda, zabalím ji na sedačce do deky a budeme si hrát.

Vytáhla jsem staré šaty z truhly, všechny možné korálky a taky klobouk s peřím. Smály jsme se, když se snažila nazout mi moje staré lodičky na vysokém podpatku. Pak chtěla čaj s medem. Pak bonbóny. Pak ještě jednu pohádku a nějaké další sladkosti. Všechno šlo hladce.

Předčasně jsem se radovala

Až jsem si říkala, že to jde lépe, než jsem čekala. Někdy, když jí není dobře, bývá ukňouraná a pěkně protivná. Asi jsem to zakřikla. Krátce po čtvrté začala být divná. Nejdřív jen víc kašlala.

Pak se najednou posadila na koberec, chytila se za krk a začala sípat. Ne plakat, ale sípat. Jako když se dusí. Oči měla vytřeštěné, rty modraly. V tu chvíli mi mozek úplně vypnul. „Aničko, co je? Co se děje?“ ptala jsem se hloupě, jako by mi snad mohla odpovědět.

Popadla jsem ji do náruče. Byla lehká jako peříčko a zároveň těžká strachy. Běžela jsem s ní do kuchyně, k telefonu. Vytočila jsem 155. „Dítě se dusí! Tři roky! Rychle!“ křičela jsem do sluchátka.

Byly to minuty čirého děsu

Operátorka byla ledově klidná, ptala se: „Má něco v puse? Vidíte něco v puse?“ Nic. Jen sípala dál, slaběji a slaběji. „Heimlichův chvat,“ řekla operátorka.

„Stojíte? Otočte ji hlavou dolů, přes předloktí, a udeřte mezi lopatky. Pětkrát. Pak otočte a tlačte na hrudník. Opakujte.“ Nikdy jsem to nedělala, jen jsem o tom kdysi slyšela na kurzu první pomoci.

Ale zkoušeli jsme to jen na figuríně a pak jsem to viděla v televizi, jenže to už bylo před lety. Ruce se mi třásly. Položila jsem Aničku přes levé předloktí, hlavičkou dolů. Udeřila jsem dlaní mezi lopatky. Jednou. Podruhé. Potřetí. Nic. Jenom slabý sípot.

Čtvrté, páté. Pořád nic. Otočila jsem ji. Pětkrát stisk na hrudník, opatrně, strašně opatrně, abych jí něco nezlámala a neublížila jí. Nic. „Stále se dusí?“ ptala se operátorka. „Ano!“ křičela jsem.

„Sanitka je na cestě, tři minuty, vydržte. Pokračujte.“ V tu chvíli mi došlo, že tři minuty jsou strašně dlouho. Anička už skoro nedýchala. Oči měla pootevřené, ale už nereagovala. Začala jsem panikařit.

Co se v mládí naučíš…

Vzpomněla jsem si na ten starý kurz první pomoci, co jsme s manželem absolvovali před dvaceti lety. „Když Heimlich nefunguje u malého dítěte…,“ uslyšela jsem jakoby zdálky hlas instruktora. Co bylo dál? Pak mi to blesklo!

Ústa otevřít, prstem vytáhnout, co tam je. Otevřela jsem jí pusinku. Nic nebylo vidět. Ale prstem jsem zajela hlouběji a tam to bylo. Malý kousek gumového medvídka, který se jí zasekl v hrtanu. Byl mokrý, kluzký, nešel chytit.

Vytáhla jsem prst, znovu jsem ji otočila hlavou dolů a bouchla ještě jednou, silněji. A najednou byl venku! Medvídek vypadl na koberec. Anička se prudce nadechla, zakašlala a rozplakala se. Hlasitě, zoufale, ale dýchala.

Seděla jsem na zemi s ní v náručí a plakala taky. Celé tělo se mi třáslo. Slyšela jsem sirénu. Pak bouchly dveře. Záchranáři. „Pusťte ji, paní, podíváme se.“ Oxymetr, kyslík, kontrola. „Už je to dobrý. Máte štěstí. Dalších třicet vteřin a mohlo to dopadnout špatně.“

Bojím se o ni nepřetržitě

Klára přijela o půl hodiny později. Byla bílá jako stěna. Objala nás obě a nemohla mluvit. Nic mi nevyčítala, ale já sobě ano, neměla jsem jí ty sladkosti vůbec dávat. Manžel mi řekl: „Dano, ty jsi ji zachránila. Jsi hrdinka.“ Já vím, že nejsem. Jen jsem měla štěstí v neštěstí a strašný strach.

Děkuji za její život, i sobě

Dnes je Aničce čtyři a půl roku. Když mi říká: „Babi, pojď si hrát na princezny!“, tak jdu. Ale bonbóny nebo gumoví medvídci mají v naší domácnosti už stopku!

A když se ta moje treperenda směje, když běhá po zahradě, když mi ukazuje nový obrázek, tak si v duchu říkám: „Děkuju, že jsi tady!“ Už vím, že i zábava se může vmžiku změnit v boj o život. Zažila jsem to a naštěstí jsem ten boj vyhrála!

Dana H. (68), Nový Jičín

Související články
3 minuty čtení
Prostě se to stalo. Už roky miluji ženatého muže, tátu od dětí, který se věnuje rodince. Je to špatné, ale já rozhodně neplánuju, že bych se ho vzdala. Jiskra, nebo spíš požár nevídaného rozměru se rozhořel na oslavě našich společných přátel. Já byla v té době už dlouhou dobu sama. On byl bavič, který rozesmál celou společnost. K tomu nesmírně pohledný a galantní muž. Zásah blesku Když js
3 minuty čtení
Původně to byla dětská hra, nakonec nám ta záliba ale vydržela dodnes. Skutečný poklad jsme našli jen jednou, ale nikdy neříkej nikdy. Hon za pokladem, to byla naše oblíbená zábava od dětství. Pro mámu to byla jen taková hra, nad kterou nechápavě vrtěla hlavou. Ale naši aktivitu nám nezakazovala. Nikdy se nám nic hodnotného najít nepodařilo, jen tu a tam nějakou minci nebo kousek starého kovové
3 minuty čtení
V mládí jsem byla neprůbojná holka bez sebevědomí. Vyrostla ze mě zamindrákovaná žena. Nakonec jsem pochopila, že své štěstí mám ve svých rukou. Kdybych tak mohla vrátit čas a věděla dříve tolik, co teď! Jenže člověk si musí nejspíš projít zkušeností, i když je někdy bolestná, aby se dopracoval k moudrosti. Jako malá holka jsem byla nejmladší ze tří sourozenců, a musela poslouchat všechny v rod
2 minuty čtení
Nikdy nevíte, koho kde potkáte a jak vám zatočí se životem. Nikdy bych nevěřila, že svědek mého muže na svatbě se jednou postaví na mou stranu. S Martinem jsme se brali v době, kdy mi bylo pětadvacet. Nemuseli jsme, ale byli jsme tak zamilovaní, že jsme cítili potřebu svůj vztah zpečetit tímto krokem. Otěhotněla jsem rok po svatbě, na které mi byla za svědka moje nejlepší kamarádka, zatímco Pet
5 minut čtení
Tuhle ženu jsem potkala v divokých devadesátkách, když se všechno měnilo a lidé ztráceli hlavu z vidiny velkého bohatství. Jmenovala se Renata. Byla o patnáct let mladší než já, tehdy jí mohlo být kolem pětatřiceti, a vypadala jako ženská z reklamního katalogu. Dlouhé blond vlasy až do pasu, vysoké podpatky i při cestě pro rohlíky a make-up dokonalý od rána do večera. Tvrdila, že pracuje jako k
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
15 otázek o majestátním hrochovi
epochaplus.cz
15 otázek o majestátním hrochovi
Hroši obojživelní jsou zdánlivě pomalí a nemotorní, ale dokážou se rozběhnout rychlostí až 30 km/h, výjimečně i o něco více. Jejich hlas by přehlušil rockový koncert a pro lidi jsou nebezpečnější než žraloci! 1. Kde hroch žije? Dříve obýval téměř celou subsaharskou Afriku, ale kvůli úbytku prostředí a lovu jeho populace výrazně klesly. Dnes žije
Francisco de Orellana: Zemřel pokořitel Amazonky žalem?
historyplus.cz
Francisco de Orellana: Zemřel pokořitel Amazonky žalem?
Vyčerpaní Španělé už několik týdnů veslují proti proudu jihoamerické řeky, ale kýžený cíl je v nedohlednu. Když zastaví u břehu, rázem se na ně snesou mračna otrávených šípů – domorodci je tu nevidí rádi. Velitel výpravy Francisco de Orellana ale neklesá na mysli. Vždyť Cortés dobyl s pár puškami celou Aztéckou říši a pak si vzal její
Zmizení královny Nefertiti: Usedla na trůn pod novým jménem?
enigmaplus.cz
Zmizení královny Nefertiti: Usedla na trůn pod novým jménem?
Mocná egyptská královna Nefertiti v jeden okamžik mizí z historických záznamů a nikdo dodnes netuší proč. O několik let později se ale objevuje nová postava, královna Neferneferuaten, a vědci dnes spe
Vondráčková: Au, to zabolelo… Facka od Plekance!
nasehvezdy.cz
Vondráčková: Au, to zabolelo… Facka od Plekance!
Tohle herečka ze seriálu Ulice Lucie Vondráčková (46) asi nechtěla slyšet. Její bývalý manžel, hokejista Tomáš Plekanec (43), se srdceryvně vyznal své manželce, tenistce Lucii Šafářové (39). Na inter
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
V bitvě u Legnana Barbarossu převezla italská pěchota
epochalnisvet.cz
V bitvě u Legnana Barbarossu převezla italská pěchota
Přes 20 let se snaží zlomit odpor vzpurných měst na severu Apeninského poloostrova. Tentokrát se s jejich koaličním vojskem střetne u Legnana. Bitva se pro Fridricha Barbarossu vyvíjí nadějně, skončí ale katastrofou. Italská pěchota totiž v kritické chvíli protivníka dokonale zaskočí!   Je cílevědomý, rázný a podle potřeby umí být i krutý. Jakmile novopečený římský
Bílému jaguárovi na stopě! Pátrání po ztraceném městě Mayů
21stoleti.cz
Bílému jaguárovi na stopě! Pátrání po ztraceném městě Mayů
Členové expedice postupují těžko přístupným terénem. Do zad je hřejí sluneční paprsky. Blíží se k místu, kde by se měly nacházet pozůstatky zaniklého mayského města. To alespoň říká mapa, vytvořená na
Zelňačka bez masa
tisicereceptu.cz
Zelňačka bez masa
Recept na jednoduchou, ale moc dobrou vegetariánskou zelňačku. Suroviny na 4 porce 1 menší hlávka zelí 350 g loupaných rajčat z konzervy 2 cibule 250 g brambor třtinový cukr mletá červená p
Brokolice se sýrovou omáčkou
nejsemsama.cz
Brokolice se sýrovou omáčkou
Brokolice vařená v páře je křupavá a zachová si cenné látky i svěží chuť. Na 3 porce potřebujete: ✿ 1 větší brokolici ✿ 3 lžíce másla ✿ 3 lžíce hladké mouky ✿ 450 ml mléka ✿ 140 g čedaru ✿ ½ lžičky práškové hořčice ✿ ½ lžičky soli ✿ 2 špetky kajenského pepře 1. Brokolici rozdělte na růžičky. Vložte ji do pařáčku nad hrnec
Jak jsme se s bratrem dočkali vysněného pokladu
skutecnepribehy.cz
Jak jsme se s bratrem dočkali vysněného pokladu
Původně to byla dětská hra, nakonec nám ta záliba ale vydržela dodnes. Skutečný poklad jsme našli jen jednou, ale nikdy neříkej nikdy. Hon za pokladem, to byla naše oblíbená zábava od dětství. Pro mámu to byla jen taková hra, nad kterou nechápavě vrtěla hlavou. Ale naši aktivitu nám nezakazovala. Nikdy se nám nic hodnotného najít
Poprvé v Česku: DIANA ROSS – IN MOTION TOUR
epochanacestach.cz
Poprvé v Česku: DIANA ROSS – IN MOTION TOUR
Americká zpěvačka Diana Ross patří mezi nejzářivější ikony světové hudby. Její hlas i charisma formovaly celé generace posluchačů. Proslavila se již v 60. letech jako ústřední hvězda legendární skupiny The Supremes a její sólová kariéra ji katapultovala mezi absolutní elitu amerického soulu, popu i disca. Na pódiu dodnes okouzluje elegancí, energií a nestárnoucími hity. Konečně
Restaurace REASON otevřela letní terasu s panoramatickým výhledem na Prahu
iluxus.cz
Restaurace REASON otevřela letní terasu s panoramatickým výhledem na Prahu
Restaurace REASON vstupuje do letní sezóny otevřením terasy s výhledem na historické centrum Prahy. Terasa nabízí celodenní atmosféru nad městem. Od dopoledního lunch menu, až po odpoledních drinky a