Nikdy jsem si nepřipustila myšlenku, že bych zůstala bez něho. Když ta chvíle přišla, zhroutil se mi svět… Naštěstí jsem znovu našla chuť do života.

Krásně jsem si to kdysi malovala. Můj muž byl už tři roky v důchodu, já jsem do něj právě nastupovala. Hned jsme to oslavili velkolepou grilovačkou na naší zahradě. Náš dům jsme nechali synovi a jeho rodině, a přestěhovali se na naši milovanou chalupu.

Měli jsme tolik plánů, jak si podzim života společně užijeme. Jenže člověk míní, a osud mění. Můj drahý Jiří jednoho dne zkolaboval, selhalo mu srdíčko. A vzalo to takový spád, že jsem se nestačila divit… Najednou tu nebyl.

Přežívala jsem

Kdyby se nechopil iniciativy syn, a nezařídil pohřeb a vše potřebné, já bych to tehdy nezvládla. Pro mě v tu chvíli skončil život. Ani jsem nevnímala, jak běží týdny a měsíce, na chalupě mě nic nebavilo, přežívala jsem, jinak to nelze říct.

Stala se ze mě protivná baba, která chodila jen do obchodu tam a zpět, a celé dny proseděla u televize. Vůbec jsem si nevšimla, že jsem rezignovala i na svůj vzhled.

Chodila jsem v teplácích, mnohdy se ráno ani neučesala. O návštěvě kadeřníka a kosmetiky, nemluvě. Tak za mnou jednoho dne dorazil syn se snachou a vnoučaty.

Spala jsem ještě v deset dopoledne, a víno, kterého jsem si večer dopřála víc, než bylo zdrávo, ze mě táhlo na dálku. „Mami, takhle to dál nejde!“ řekl syn, „vezmeme tě letos s sebou na dovolenou k moři!“

Jako terapie

Bránila jsem se, nikam se mi nechtělo. Nakonec jsem se ale nechala přemluvit. Dnes mohu říct: Naštěstí! Osud tomu asi chtěl, že mě hned druhý den na pláži oslovil báječný muž přibližně v mém věku. Čech!

Tolik mi připomínal mého manžela, stejně jako on byl šarmantní a měl skvělý smysl pro humor. Večer jsme spolu vypili lahvinku vína, zatančili si a pak už jsem se až do konce dovolené jen a jen smála. Byla to taková úleva!

Odlétal domů o dva dny dříve než my, ale když jsme přistáli v Praze, čekal na letišti. Začala jsem díky němu nový život. Jsem zase šťastná! Život jde prostě dál. A musí jít i bez manžela.

Anna (69), Tábor