Ta svatba byla unáhlená! Manžel se snažil utéct sám před sebou, a já až po deseti letech manželství zjistila, že mě muž podvádí. Ovšem nikoliv se ženou.
Tomáš byl pěkný urostlý chlap s vysokou školou a o pět let mladší než já. Že mě miluje mi sdělil hned na prvním rande. Bombardoval mě telefonáty a sms zprávami s takovou intenzitou, že jsem mu nakonec dala šanci.
“Tak přitažlivou a nádhernou ženu jsem ještě nikdy nepotkal,” přesvědčoval mě a já mu podlehla. Po třech měsících intenzívní známosti mě požádal o ruku. Odmítla jsem, že se skoro neznáme, ale hodně mi to polichotilo. On však od té doby o svatbě stále mluvil:
“Pár známostí jsem už měl, ale ženit se chci poprvé v životě!” zapřísahal mě. A tak jsme “jen z legrace” začali svatbu plánovat. Koho pozveme, co se bude jíst, jaké si pořídím šaty… a nakonec i přesné datum.
To už jsem byla tak nalomená, že jsem přijala zásnubní prsten. A byla svatba – podle přání Tomáše jako z kýčovitého filmu. Proč se chtěl tak ženit? A proč o tom musela vědět půlka zeměkoule? Vrtalo mi to hlavou, ale na žádnou odpověď jsem nepřišla.
Hrozně moc pracoval
První dva roky to mezi námi byla naprostá smršt. Tomáš “to” musel mít pořád, klidně i pětkrát za den! Koho by napadlo, že není na holky? Sex sice časem ztrácel na kreativitě, co do kvantity se ale stále držel na vysokých příčkách. Něco mě však začalo zarážet.
Začala jsem mít pocit, jako by si vytyčil plán, který musí za každou cenu splnit, i když se mu do toho vlastně nechce. Pak se narodila Ivanka a byli jsme šťastní. Sex se zprvu ustálil na průměrné frekvenci dvakrát týdně, později však už sotva jednou za měsíc.
Tomáš měl totiž strašně moc práce. Dokonce několik nocí v týdnu trávil ve své kanceláři. Ráno jsem vždy na mobilu našla zprávu: “Moje lásko, jsem strašně unavený, práce mi zabrala celou noc. Moc mi chybíš. Stýská se mi po Ivance.
Líbá vás táta.” Nakonec začal pracovat i o víkendech, do práce si dokonce odnesl několik košil, spodků a ponožek, aby se mohl ráno převléknout do čistého. A já jsem mu to věřila a ještě ho litovala. Nakonec ale všechno prasklo…
Musela mi to prostě říct
Jednoho dne mi zavolala kamarádka: “Irčo, nerada ti to říkám, ale včera jsme slavili a v noci zašli do jednoho gay klubu, kde jsem potkala tvého Tomáše. Líbal se tam s nějakým mužem a celou dobu se drželi za ruce.” Tomu jsem nemohla uvěřit.
Člověk, ktetý je otcem mého dítěte a který mi stále vyznává lásku?!! Rozklepala jsem se jako osika ve větru. Tomáš ale nezapíral. “Ano, zamiloval jsem se do muže. Hlavně mě, prosím, neházej přes palubu a pomoz mi se toho zbavit. Chci zůstat s tebou a s Ivankou.
Chci s tím přestat, ale je to silnější než já.” A tak jsme začali pracovat na odvykací terapii. Musela jsem se tomu smát. Připadala jsem si jako v blbém filmu. Tomáš je ale skvělý táta, hodný manžel, jen v tom sexu to moc nefunguje.
Když poslouchám své kamarádky, jak je muži podvádějí, různě ponižují, pijou nebo je dokonce bijí, říkám si, že jsem za svého Tomáše šťastná. Co na tom, jestli má nějakého přítele? Na jeho vztahu ke mně a k naší Ivance se to neprojevuje.
Irena (43), Pardubice