Domů     Advent jsme s dcerkou strávily v azylovém domě
Advent jsme s dcerkou strávily v azylovém domě
7 minut čtení

Uvěřila jsem tomu, že měl v životě na ženy smůlu, pozdě jsem poznala na vlastní kůži, jak pádnou ruku při prosazování svých názorů můj muž má. Styděla jsem se požádat o pomoc rodinu a kamarádky.

Vdávala jsem se z lásky. Hledala jsem toho pravého, a když jsem ho potkala, skutečnost, že je o sedm let starší a stihl se už dvakrát rozvést, mi nepřišla podezřelá. Zamilovaní mají nasazeny růžové brýle, nevidí chyby partnera, protože je vidět nechtějí.

Mělo mi být podezřelé, že mu dvě manželství záhy vyhořela, a krize nastala vždy po narození dítěte. Poslouchala jsem zoufalé výjevy Lukáše, jak ho ty dvě přede mnou zneužily, a nakonec mu ještě zahýbaly.

Byly to zkrátka mrchy, a on pevně věří, že já jsem ta, která mu všechny rány osudu vyléčí a on bude zase věřit ve velkou lásku a šťastnou rodinu… Vzali jsme se, i když z toho neměli mí rodiče radost. Necelý rok po svatbě se nám narodila dcera Kačenka.

Bydleli jsme na jednom z pražských sídlišť a já si říkala, že mě potkalo štěstí…

Stala jsem se třetí obětí

Byla jsem na mateřské dovolené, de facto bez příjmu, protože příspěvek byl zasílán na účet, ke kterému jsem neměla přístup. Násilí začalo nejprve psychickým terorem.

Už mezi dveřmi jsem místo políbení schytala příval manželovy špatné nálady, nespokojenosti a vzteku, které pokračoval celý zbytek dne. Naše dítě ho dráždilo už jen tím, že existovalo.

Vadilo mu, že pláče, vadilo mu, že se směje, vadilo mu, že si brouká, vadilo mu, že dýchá. Nejenže mi nepomohl, ale já se dokonce bála ho s malou nechat samotnou. V jeho očích se objevilo něco, co jsem neznala a co mě zneklidňovalo.

Bylo to tam vždy, když se na naše dítě díval, taková zvláštní zášť. Vždycky mi až zamrazilo. Během několika měsíců k psychickému teroru přibyly fyzické útoky, pak sexuální a také ekonomické násilí.

Byla jsem na něm zcela existenčně závislá a díky jeho chování jsem nesnesla jen pomyšlení, že bych se s ním mohla milovat. A to ho dokázalo rozběsnit nejvíc.

Už jsem nemohla dál

Byla jsem sociálně izolována, s rodinou ani kamarádkami nebyla v kontaktu, protože si to manžel nepřál a dlouhodobě pracoval na tom, aby mi vztahy zničil.

Když jsem nebyla schopná intimního styku, obviňoval mě z nevěry, urážel mě různými vulgarismy, a když jsem se ohradila, že mi takto nadávat nebude, začal mě fackovat, bít pěstmi do ramenou, prsou, až mě vždy srazil na zem.

Poslední kapka byla, když se na mě jednou, když jsem ležela bezmocně na zemi a krev mi tekla po obličeji, vymočil. Pak odešel do obýváku. Tam si dal několik piv a naštěstí usnul u televize.

Proplížila jsem se do koupelny, ošetřila si rány, zamkla se v dětském pokoji a na internetu v mobilu si začala hledat informace, jak ze situace ven. Ráno jsem našla na stole vzkaz:

„Těš se, příště to dokončíme.“ A v tu chvíli jsem se rozhodla pro azylové ubytování, protože jsem měla strach… Rodina byla daleko a před kamarádkami bych se musela hanbou propadnout.

Našla jsem si tedy číslo do poradny a začala jednat. Ještě ten den jsem utíkala na konzultaci. Přijetí ale nebylo možné okamžitě. Nástup byl možný až druhý den. Přemýšlela jsem zoufale, kde s dcerou strávím noc. Domů jsem nechtěla, už jsem tu hrůzu zažívat nedokázala.

Jednu jedinou noc!

Zjistila jsem, že mám v sobě obrovský blok, za žádnou cenu jsem se nechtěla svěřit žádné z kamarádek. Velmi jsem se za celou situaci styděla.

Argument pracovnice azylového domu, že stydět by se měl především manžel, můj názor trochu změnil, a tak jsem se rozhodla zavolat kamarádce Jitce, se kterou jsme si byly vždycky hodně blízké.

Třásl se mi nejen hlas, ale celá duše, když jsem slyšela, jak její telefon vyzvání. Na chvíli jsem si dokonce přála, aby ho kamarádka nezvedla. Osud ale chtěl, aby se to řešilo rychle.

Jitka mě příjemně překvapila, na nic se nevyptávala a nabídla mi ubytování, na jak dlouho prý potřebuju. Ba co víc! Mohla jsem jí dokonce dát dcerku ještě ten den na hlídání, abych si zařídila vše potřebné. Byla jsem jí tak vděčná!

Dvouletá Kačenka se s novou situací vypořádala nad očekávání dobře. Možná vycítila, jak se její mamince ulevilo.

Přesto během prvních pár dnů v azylovém domu přišly i kritické momenty, plné vyčerpání, vzteku, strachu a pochybností, zda odchod do azylového domu nebyl unáhlený krok.

Přišla vánoční deprese

Ve spolupráci se svou klíčovou pracovnicí jsem podala k soudu žádost o předběžné opatření, abych měla dcerku ve své péči. A zároveň podala žádost o rozvod. Zvažovala jsem také, zda podat na manžela trestní oznámení za týrání.

S pomocí kamarádky Jitky jsem si vyřídila nějaké sociální dávky a našla brigádu. Jednalo se o práci na počítači, kterou bylo možné vykonávat doma a dobře ji skloubit s péčí o malou dcerku.

Co bylo ale nejhorší, musela jsem čelit útokům manžela, který chtěl, abych se k němu vrátila. V azylovém domě byly ženy v podobné situaci, takže jsme mohly své zážitky sdílet a poskytovat si rady a pomoc vzájemně. Jenže pak se přiblížily Vánoce.

Najednou mi přišlo hrozně smutné a deprimující, že nemám domov. I když byl Mikuláš s čertem a andělem v našem azyláku parádní akcí, které si užily jak děti, tak maminky, přesto se mi do duše vloudil smutek.

Za několik dní tu budu trávit i Štědrý den, jeden stromeček pro všechny, zneužité, týrané a vyhnané matky ze svých domovů.

Byla jsem ráda, že je moje dcerka tak malá, a tuhle stránku ještě nevnímá, měla tam kamarády, pořád s kým si hrát, všude samé hodné tety…

Přišla jako anděl

V ten předvánoční čas k nám přišla starší elegantní žena. Byla takovou dobrou duší, která do azylového domu přicházela už po několik let před Vánoci, aby děti podarovala dárky.

Vždycky prý říkala, že na tom bývala stejně, že také musela kdysi utíkat s dětmi před manželem, zažila hlad a bídu, ale nakonec se na ní štěstí usmálo. Potkala svého budoucího manžela, hodného člověka, podnikatele, který jí vše vynahradil.

A že za to chce pomáhat podobně nešťastným ženám, jako byla ona. Náramně jsme si spolu porozuměly.

Ta paní našla ve mně nějaké zalíbení, a když se dozvěděla, že jsem profesí kadeřnice, došla k názoru, že by se jí hodilo, kdyby jí každé ráno někdo učesal a nalíčil, protože ta její vizážistka si už práce u ní neváží, chodí pozdě a chce čím dál více peněz.

A jestli by mi stačil pokojík v podkroví s malou kuchyňkou a vlastní koupelnou. Srdce mi v tu chvíli zaplesalo radostí, ale říkala jsem si hned vzápětí, že by to bylo moc velké štěstí.

Na Vánoce ve svém

Jak se ale ukázalo, myslela to vážně. Druhý den přišla s tím, že je vše přichystáno k tomu, abych se mohla s dcerou ubytovat.

Bylo mi to tak nepříjemné vůči ostatním ženám, které bydlely v azylovém domu déle než já, viděla jsem ty jejich oči, když jsem odcházela a loučila se. Ale člověk má občas v životě myslet na sebe.

Snad nikdy jsem se necítila tak šťastná, jako ten večer, když Kačenka usnula a já seděla na terase velkého domu, popíjela punč s paní Jiřinkou, jak se ta dobrá duše jmenovala, a vyprávěla si s ní o životě.

Její děti byly daleko, dcera se vdala do Austrálie, syn pracoval v Kanadě. Na Vánoce prý nepřijedou a ona se na tu dalekou cestu necítí. Bude doma a prvně, po třech letech, nebude Štědrý den trávit sama.

Bydlím u paní Jiřinky už šest let a zatím je stále tou milou a vlídnou paní. Do azylového domu teď chodíme s dárečky spolu.

Blanka (40), Praha

Související články
5 minut čtení
Když vaší vlastní rodině nestojíte za pozornost, může se objevit cizí duše, která vám rozzáří svět. Sedím na dřevěné lavici před domem. Pamatuje víc než já. Dřív byla nalakovaná světle zelenou barvou, dnes je už oloupaná, plná vrypů a prasklin. Přesto mi připadá krásná. Je mou každodenní společnicí, tak jako dřív bývala knihovna nebo rádio. Už nesedávám dlouho, záda mě bolí a prsty mi občas cuk
2 minuty čtení
Každé úterý chodím do městského parku. Je tam kavárna. Tam jsme sedávaly s kamarádkou. Sedávám tam už sama. Vždy si srovnala šátek, kabelku, brýle. A měla pokaždé připravený nějaký drobný dárek. Kamínek, jablko, lístek se vzkazem. Říkala, že život je mozaika maličkostí a že každá věc má význam, pokud jí ho dáme. Já tehdy nevěřila, že je možné zapomenout na něco velkého. Teď vím, že se člověk mů
3 minuty čtení
Neslyším, ale i ticho má zvláštní sílu. Poslouchám ho každý den, když si sednu ke stolu s hrnkem slabého čaje a dívám se z okna na dvorek. Vždycky jsem měla ráda rána. Ne kvůli východu slunce, ten jsem často zaspala, ale kvůli tomu klidu, který přichází dřív než první hluk ulice. Poslední dva roky je ticho jiné. Přestala jsem slyšet ptačí zpěv. Nejprve jsem si myslela, že ptáci uletěli. Pak jse
3 minuty čtení
Chci se svěřit s něčím, co mě dlouho tíží. Nikdy jsem si nemyslela, že budu psát o zradě, kterou mi provedla žena, má nejlepší přítelkyně. S Evou jsme se poznaly před třiceti lety v práci. Byly jsme účetní v jedné brněnské firmě, seděly jsme u jednoho stolu, smály se a sdílely vše, od rodinných starostí až po nejtajnější sny o lepším životě. Chtěli jsme podnikat Eva byla svobodná, bez dět
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po