Všude už se hraje, zpívá, svítí a někomu to leze na nervy. Ale já se nenechám něčím otrávit. Já tohle miluju!

Někdy si zpívám vánoční koledy i v létě. To si představuji, jak slaví Vánoce můj syn Ivan v Austrálii, který tam vyjel studovat angličtinu.

Studoval ji tak vehementně, že se zamiloval a nakonec i oženil s Miou, která vypadá jako Bridget Jones, ale není tak zoufalá. Je to šprýmařka a pořád se směje.

Chyběl by mi sníh

Řeknu vám, že Vánoce v létě nejsou nic moc. Dárky tam nosí Otec Vánoc a teploty okolo třicítky vás vytáhnou na večeři na terase. I tak může vypadat Štědrý den. Nebo si dáte rybu na pláži.

Místo štědrovečerní večeře je největším svátkem vánoční oběd rovněž na český První svátek vánoční.

Sympatické na tom je i to, že tím pádem vychází díky desetihodinovému časovému rozdílu náš Štědrý večer a australské ranní rozbalování dárků zhruba na stejnou dobu. Když je u nás 24. prosince devět hodin večer v Sydney už je 25. prosince sedm ráno.

Oni rozbalují dárky ráno! U protinožců se na Vánoce tradičně má podávat krůta a vánoční šunka, ale není to už taková pravda. Řada hlavně mladých lidí ale slaví na pláži grilováním nebo nad talířem mořských plodů. Absolvovala jsem jedny Vánoce s Ivanem a Miou, ale dost mi chyběl sníh.

Stesk po čepicích

Potkala jsem tam tenkrát Mary, Angličanku, která se přestěhovala s manželem na opačný konec světa. „Dvacet let tu žijeme a pořád jsem si na Vánoce na pláži a bez sněhu nezvykla,“ povzdechla si. A já jí dala za pravdu.

I když sníh o Vánocích jsme už neměli několik let. Takový ten ladovský. Na střechách čepice sněhu, kdy to vlastně bylo naposledy? Ale pořád tu máme naději, že něco napadne, na pláži máte stoprocentní jistotu, že ani náhodou.

Jsem v sedmém nebi

Tak si užíváme Vánoce s Davidem. Můj manžel je na Vánoce trochu lenoch. Obstará stromeček, ale jinak už ho to nezajímá. Mám trochu podezření, že mi to dělá z lásky. Abych se vyřádila, protože já si kouzlo Vánoc vychutnávám.

Už ty přípravy, pak balení dárků, to miluju stejně jako rozbalování. Bývalo to radostnější, když tu byl ještě Ivánek. Ty jeho kukadla úplně vykulená, on si to prožíval jako kdysi já. Ale i teď jsem v sedmém nebi.

Když jsem psala o Davidovi, že už Vánoce jinak neřeší, nebyla to tak docela pravda. Vždycky mi nachystá spoustu balíčků s dárky. To je pak teprve rozbalování! Loni v jednom z dárků bylo album s fotkami z australských Vánoc.

Pak jsme si ho prohlíželi při sklence dobrého australského vína, které bylo v dalším dárku. Trochu jsem se potom bála, že z některého balíčků na mě vyskočí klokan. Ten večer byl nádherný a klokan mi vůbec nechyběl.

Po večeři s kaprem a klasickým bramborovým salátem, který připravuji podle speciálního receptu mojí babičky. David ho miluje. Někdy si dělá legraci, že ten salát miluje víc než mě. Ale protože má mě, má i ten salát, takže nic neřeší. Já ho také škádlím.

„Když mě opustíš, přijdeš o salát!“ řeknu s klidem, protože vím, že mě David neopustí a není to kvůli salátu.

Miluji dárky

Miluji je, ale takové decentní. Nic, co potřebujete do domácnosti. Kdyby mi koupil mixér, hodila bych mu ho na hlavu. Mixér je v předmětomluvě práce.

Hedvábný šál, který se mi líbil u čínského obchodníka v Maroku, ale nekoupila jsem ho, protože mi ten obchodník připadal příliš vlezlý, to je něco jiného. I soška velblouda z Tunisu mě potěšila. A lastura z Řecka, tu mám ráda. Poslouchám v ní moře.

David se myslím dobře dívá, co si na našich cestách prohlížím. A určitě pozná podle výrazu s jakým si věci prohlížím, co se mi moc líbí. Tak si ty dárky vlastně tak trochu objednávám. Ale proč ne? Chlapům dělá problém vymyslet pořádný dárek, i když vás milují.

Už se zase těším

Možná bude sníh, já tuhle naději nikdy nevzdávám. Popovídáme si s Ivanem, Miou a Charliem na dálku. Budeme si navzájem ukazovat, co nám Ježíšek a Táta Vánoc nadělil. Charlie mi bude vyprávět co vyváděl, umí to česky, protože Ivan ho učí.

Někdy jsou ta Charlieho slova legrační, směju se a říkám mu, že je to proto, že ho ráda vidím. Už loni mě ale prohlédnul. „Babičko, zase jsem řekl něco špatně?“ zeptal se a mě zatrnulo. A řekla jsem mu něco na omluvu anglicky. A on se chechtal.

„To říkáš špatně,“ zajíkal se. Stejně ke kouzlu Vánoc patří i on.

Ilona S. (57), České Budějovice