Domů     Bojím se, co bude s vnoučaty!
Bojím se, co bude s vnoučaty!
5 minut čtení

Mám dvě děti, syna a dceru. Vždy jsem byla hrdá na svou rodinu a těšila se z každého společného okamžiku. Poslední dobou se můj svět otočil vzhůru nohama.

Mé děti mi vlastně vždy dělaly jen radost! Syn se vydal vydělávat do zahraničí a dcera nám zůstala doma. Máme totiž dvougenerační domek. Když se dcera zamilovala, její volba nás nadchla. Její Karel se nám od první chvíle líbil.

Byl to pohodový, pracovitý kluk, který si vždy věděl rady a staral se nejen o svoji rodinu, ale pomáhal i nám. Manželství se tak zdálo bezproblémové a děti, které se jim záhy narodily, byly šťastné.

Varovné signály

Jako matka jsem byla šťastná, protože dcera měla všechno, co si mohla přát. Když začala Jana zase pracovat, začaly se objevovat malé změny. Nejdřív to byly jen nevinné výmluvy: „Musím zůstat déle v práci“, nebo „Jdu ke kamarádce!“.

Zpočátku jsem tomu nevěnovala větší pozornost, vždyť my vždy rádi pohlídali. Ale začala jsem vnímat, jak se její chování postupně mění. Už se tolik nezajímala o děti, neučila se s nimi, nehrála si s nimi, neptala se, jak se mají.

A co bylo nejhorší, přestávala komunikovat se svým manželem. Vždycky jsem věřila, že vztah mezi manžely je základem stabilní rodiny, ale mezi nimi to bylo čím dál tím více napjaté.

Rodina se rozpadala

Ticho ve vzduchu mezi nimi bylo hmatatelné. Najednou nebyly žádné společné večeře, žádné plány na víkend. Místo toho se oba uzavírali do svých vlastních světů. Děti to samozřejmě cítily.

Jako matka jsem věděla, že pokud děti začnou být nervózní a nešťastné, je to vždy známka něčeho vážného. Jejich smutné pohledy, tichý smích, zkrátka vše, co se dalo pocítit u nás doma, začalo mluvit za vše.

Moje dcera přestala být tou šťastnou a vděčnou matkou, kterou jsem znala. Nechávala děti víc a víc samotné, přestala se jimi zabývat a jejich potřeby ignorovala. Děti si zvykly na to, že matka je téměř vždy zaneprázdněná nebo zcela nepřítomná.

Zatímco ona se stále scházela s přáteli, chodila na večírky, řešila pracovní záležitosti a věnovala se osobním aktivitám, děti byly s námi a Karlem. Jednoho večera, když se měla vrátit domů z práce, mi místo toho volala a její hlas zněl jinak než obvykle.

Byl napjatý a nervózní. „Mami, musím ti něco říct,“ začala, ale já věděla, že to nebude nic jednoduchého. „Pohádali jsme se s Karlem, víš, že to není dobré,“ pokračovala, ale její slova už nezněla jako omluva. Spíš jako varování. Byla roztřesená, jak jsem ji nikdy nepoznala.

Zbořila mi můj svět

„Jak to myslíš?“ zeptala jsem se, i když jsem vlastně odpověď už dávno tušila. „Není to, jak to vypadalo. Karel mě nechápe. Cítila jsem se osamělá,“ odpověděla. A pak přišlo přiznání, které zbořilo svět, jak jsem ho do té doby znala. „Scházím se s někým jiným!“

Opouští nás všechny

Její slova mě zasáhla jako blesk. Nemohla jsem tomu uvěřit. „Proč mi to voláš?“ dokázala jsem se jen zeptat. „Nemohu vám už dál lhát a bála jsem se tvé reakce,“ řekla. Potom na mne vychrlila, že už v našem domě nevydrží ani minutu.

Nesnáší Karla i celý svůj dosavadní život. „Budu bydlet u Marka!“ zakončila s tím, že děti si od nového školního roku vezme k sobě. Její milý je totiž ze sousedního města. Podala už žádost o rozvod a Karla postavila před hotovou věc.

Rázem mi došlo, proč dnes přijel Karel dřív z práce a ani na nás nehalekal, jako jindy. Z našeho domu odešla radost. Jana si brala děti na víkendy, přes týden byly zatím doma, protože školu měly přes ulici. Nedokázali jsme si společně sednout a vše zkusit rozumně probrat.

Jsem bezmocná

Jana se vždy jen v pátek zastavila pro děti a v pondělí je většinou vysadila před školou. Náš, do té doby veselý zeť, který zavítal do hospody jen svátečně, začal víkendy v hospodě trávit. Nejhorší je pocit bezmoci, že nemohu nic dělat. Kde jsem udělala chybu?

Jak jsem se později dozvěděla, Jana svého současného partnera poznala v práci. Jaké klišé! Byl to kolega, který jí věnoval pozornost a naslouchal jejím problémům, protože spolu trávili víc času než doma s manželem.

Stokrát omletý příběh

Postupně se mezi nimi vyvinul hlubší vztah. Petrova empatie a porozumění, kterých se jí patrně přestalo dostávat od Karla, jí chyběly, a tak se začala cítit znovu atraktivní a milovaná. Co bude dál, nevím jistě.

Snad tu zůstane alespoň Karel, který u sebe bude mít naše vnoučata alespoň občas. Jana zpátky k nám nechce, i když jí Karel i tuto možnost nabídl s tím, že on by se odstěhoval. Opravdu nevím, co tak strašného jsme jí všichni udělali…

Marie T. (62), Jablonec nad Nisou

Související články
3 minuty čtení
Moje rodina byla chudá a nikdo z ní neměl ani maturitu. Já ale toužila po lepším životě, což mi začali brzy závidět a házeli mi klacky pod nohy. Od dětství jsem snila o tom, že to v životě někam dotáhnu. Jakmile jsem ale vyslovila nějakou svou představu, setkala jsem se s hurónským smíchem nebo s posměšky. Říkali mi, že jsem naivní, budu makat na poli nebo v kravíně jako všichni z rodiny. Měla
4 minuty čtení
Žiju v malé vesnici u Tábora, v domě, kde jsme vyrostly s mojí sestrou Lenkou. Dům je starý, s křivými podlahami a zahradou plnou růží. Lenka je o pět let mladší a vždycky byla ta veselá duše, která tančila na vesnických zábavách a zpívala, až se sousedi smáli. „Ireno, život je na to, aby se žil!“ říkávala, když jsme jako děti běhaly po loukách. Po svatbě se odstěhovala z našeho domu za manžele
3 minuty čtení
Svého vnuka moc miluju. Je celý můj syn, i když někdo tvrdí, že je po snaše. To ale není pravda. Vojta je chytrý a bystrý hoch, to o jeho mámě říct nemůžu. Adéla mi nesedla od první chvíle, kdy jsem ji uviděla. Zatímco můj jediný syn Richard studoval práva, ona byla jen zdravotní sestra. Nepracovala ani v nemocnici, ale v ordinaci praktického lékaře. Doufala jsem, že ta zamilovanost syna přejde
4 minuty čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že by starý receptář mé babičky mohl zapříčinit, že se naše rodina dá zase po dlouhé době dohromady. Vždycky jsem si myslela, že rodinné tradice jsou jen něco, o čem se vypráví, ale nikdy jsem nečekala, že právě ony nás naučí, co znamená být rodinou, která drží pospolu. Voňavé vzpomínky Když jsem byla malá, trávila jsem hodně času na vesnici u babičky Anny. Byla to
3 minuty čtení
Mám tři děti, všechny jsem vychovala co možná nejlépe. Vždycky jsem si říkala, že budu hodná babička, co nosí buchty a hlídá vnoučata. Vastně jsem se docela na období v důchodu těšila. Jen jsem absolutně nečekala, že se ze mě stane služka, která si nedovolí ani zakašlat, aby ji její snacha nepeskovala. Na to jsem tedy rozhodně připravená nebyla! Drsná snacha Můj syn Martin si vzal Simonu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
nasehvezdy.cz
Odmítla Burešová kuchařovu žádost o ruku?
Mnozí netrpělivě čekáme, až do toho herečka ze ZOO, Eva Burešová (32), a její přítel, šéfkuchař Přemek Forejt (38), konečně praští. Asi k tomu ale hned tak nedojde. Svatbě se má údajně bránit hlavně
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Tradiční pečené kaštany
tisicereceptu.cz
Tradiční pečené kaštany
Chcete si doma udělat vlastní pečené kaštany? Bezva. Máme pro vás jednoduchý postup na přípravu těch nejlepších kaštanů, co jste kdy jedli. Ingredience Na tuto dobrotu potřebujete opravdu jen je
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
skutecnepribehy.cz
Strážce mrtvých si přišel pro otcovu duši
Nikdy na ten sen nezapomenu. Spatřila jsem bledou tvář svého umírajícího táty a vzápětí do dveří vstoupil egyptský bůh smrti – Anubis. Rodiče provozovali kousek od Písku malou restauraci. V patře měli byt a já se tam nastěhovala v době, kdy jsem utekla od svého záletného muže i s naším malým dítětem. Bylo mi tenkrát osmadvacet. Na rozdíl od jiných nešťastných žen
Pikantní ovocné chutney
nejsemsama.cz
Pikantní ovocné chutney
Ze švestek s pikantním kořením si připravíte chutney (čti: čatní), kterému málokdo odolá. Je výborné k masu, sýrům nebo paštice. Potřebujete: ✿ 1,5 kg švestek ✿ 3 menší šalotky ✿ lžíci sádla ✿ 300 g třtinového cukru ✿ 1/2 lžičky mletého zázvoru ✿ 1–2 chil­li papričky ✿ 10 hřebíčků ✿ 2 lžičky skořice ✿ 1/4 muškátového oříšku ✿ špetku hořčičného semínka ✿ sůl ✿ 150 ml vinného octa ✿ 100 ml červeného vína 1. Do misky nasypte
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
epochalnisvet.cz
Kardinál Richelieu dobýval královu pracovnu
Jeho postavu v rudém plášti zná každý milovník historických románů Alexandra Dumase. Kardinál Richelieu ovládal Francii, tahal za nitky v celé Evropě a byl nedostižným mistrem intrik.   Nebýt křehké tělesné konstituce a chatrného zdraví, nejspíš by Armand-Jean du Plessis, vévoda de Richelieu (†1642), narozený 9. září 1585, kráčel ve stopách svého otce, vysokého důstojníka. I on
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
enigmaplus.cz
Paranormální zážitky: Nechce mě tam!
Pocity, které nedokážeme vysvětlit, nás často pronásledují na místech, kde se stalo něco tragického. Je možné, že duchové zemřelých zůstávají na místech, která si vybrali, a snaží se chránit svůj pros
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
epochaplus.cz
Carringtonova událost: Peklo, které se může opakovat!
Noc se mění v den. Trafo stanice hoří. Elektrická síť se hroutí. Mobily ani internet nefungují. Může se to stát za rok. Za dva. Nebo zítra. Slunce není vždy kamarád. Dává nám sice světlo, teplo, život, ale přesto je to stále šelma. Země se od ní sice drží v bezpečné vzdálenosti, přesto ji občas rafne. Co dokáže,
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
historyplus.cz
Uprchlé trestance z Austrálie spasila americká vlajka
„Proboha, co teď?“ drbe si temeno hlavy kapitán. Na jeho lodi se totiž skrývá šest irských separatistů, kteří právě utekli ze žaláře, a velitel Britského královského námořnictva mu dal čtvrt hodiny na to se vzdát. S očima upřenýma do nebe najednou spatří, že má na stěžni americkou vlajku. „Když vystřelíte na mě, střílíte na ni!“
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
iluxus.cz
Q by Aston Martin oslavuje 60 let kabrioletů Volante exkluzivními edicemi
Šedesát let svobody, elegance a řevu motoru pod širým nebem. Aston Martin slaví šest dekád ikonického jména Volante, které od roku 1965 symbolizuje to nejlepší z otevřených grand tourerů. Na počest vý
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
epochanacestach.cz
Okolí hradu Kašperk: Tipy na místa, která stojí za návštěvu
Z Kašperských Hor se nemusíme vydat jen na hrad Kašperk, ale projít se můžeme třeba také po zeleně značené naučné Stezce strážců hranic sledující linii lehkých vojenských opevnění, takzvaných řopíků vznikajících v pohraničí od poloviny 30. let minulého století. Je vybavena informačními tabulemi, vede údolím Zlatého potoka do Řetenic a kromě opevnění si prohlédneme i stopy
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
21stoleti.cz
Než přišel praotec Čech… U ikonické hory Říp bylo významné pohřebiště
Je s ním spojována česká národní identita. Jenže role Řípu je, respektive bývala mnohem větší. Dokládají to archeologické vykopávky, jež v jeho okolí v posledních letech proběhly. Expertům se podařilo