Domů     Potkat muže jako on byl zázrak!
Potkat muže jako on byl zázrak!
5 minut čtení

Moje známosti vypadaly podobně. Jako magnet jsem přitahovala problematické muže. Kamarádky mě přesvědčovaly, že nejsou všichni stejní, ale já jim nevěřila.

Nevím, jak je to možné, ale vždy jsem se dokázala zamilovat do muže, o kterého jsem se prakticky musela starat, místo toho, aby on byl oporou pro mě. A to byly ještě ty lepší případy. Když jsem se seznámila s Jiřím, zdálo se, že bude konečně vše jinak.

Často se rád napil

Byl milý, pozorný, nosil mi květiny a dárky. Také měl dobré místo, protože pracoval v bance. Věřila jsem, že je to konečně ten pravý. Byla jsem jím tak okouzlená, že když mě po roce požádal, abych si ho vzala, souhlasila jsem.

Po svatbě bylo všechno ještě nějakou dobu růžové, pak se ale situace začala měnit. Nehrnul se k žádné domácí práci a neprojevoval žádnou snahu mi pomoci. Zase jsem na všechno zůstala sama, ale utěšovala jsem se tím, že alespoň domů nosí slušné peníze.

Měl nadprůměrný plat, jak taky rád často zdůrazňoval. Také měl spoustu kamarádů, kteří k nám často chodili.

Předvedl svou druhou tvář

Zpočátku jsem připravovala pohoštění v klidu, ale postupem doby mi jejich návštěvy začaly vadit, zvlášť když jsem viděla, že jde o normální pijatyky. Připadala jsem si časem jako služka. Jednou jsem to Jiřímu vyčetla.

„Vadí mi ty tvoje sedánky s kamarády, jsi pak jak vyměněný a já vám jen posluhuju!“ Jiří si to na chvilku vzal k srdci. Návštěv na chvilku ubylo, ale alkoholu naopak přibývalo. Jiří už nepil jenom o víkendech, ale připadalo mi, že si něco dá i přes týden.

Do práce nechodil opilý, ale přesto začal mít problémy. Netrvalo dlouho a dostal výpověď. Teď jsem byla opravdu zase na všechno sama. Z mého platu prodavačky v knihkupectví jsme jen tak tak přežili. Kde bere ale Jiří na další alkohol, jsem se nikdy nedozvěděla.

A zatímco dříve měl při pití jen maximálně smutnou náladu, teď začal být i agresivní. Postupně jsem se od jeho rodiny dozvěděla nové skutečnosti, které mi dříve všichni raději tajili.

Budu raději sama!

Jiří prý má s alkoholem vleklé problémy a agresivní byl už dřív, jen si mysleli, že když si mě vezme, všechno se zlepší. Nemůžu si pomoct, ale dodnes jim v duchu vyčítám, že mě tehdy nevarovali.

Uběhl nějaký čas a já si čím dál více uvědomovala, že už to nevydržím. Jiří se nemyl, válel se opilý na gauči, a když vyrazil ven, museli mi ho dovést kamarádi. Ale běda, když jsem mu něco vytkla, to na mě sprostě útočil.

Jednoho dne došlo k velké hádce, která vše změnila. Jiří mi vrazil takovou facku, že jsem spadla na zem. To byla ta poslední kapka. Okamžitě jsem si začala hledat podnájem, protože byt, ve kterém jsme bydleli, patřil bohužel Jiřího rodině.

V celkem krátké době se mi podařilo odstěhovat a podala jsem žádost o rozvod. Pak jsem se zařekla, že už zůstanu raději sama. Nikdy jsem nepotkala muže, který by za něco stál. „Neblázni, jsi ještě mladá a nejsou všichni stejní,“ tvrdily mi moje kamarádky.

Ale já jsem byla přesvědčená, že už se do žádného vztahu pouštět nebudu. Životem jsem dál kráčela sama, ale ne osamělá. Měla jsem rodiče, kamarádky, známé a snažila jsem se chodit do různých kurzů a navštěvovat různé akce.

Sice mě trochu mrzelo, když jsem viděla, jak si moje kamarádky postupně pořizují děti, a na akce tudíž jezdily i s celými rodinami, ale názor jsem změnit nechtěla.

Nechtěla jsem věřit

Jednoho dne však do knihkupectví vešel muž a hledal nějaké knihy, vesměs klasiku, kterou jsem milovala. To, že dospělý muž čte v dnešní době Dickense nebo Balzaca, mě upřímně zaujalo. „Hledáte ty knihy pro syna či dceru do školy?“ opatrně jsem vyzvídala.

„Ne, tyto tituly mi ještě schází v knihovně,“ usmál se. Dlouho ještě postával v prodejně a povídali jsme si o knihách. Poté začal chodit do našeho knihkupectví pravidelně.

I mému vedoucímu to přišlo divné, protože naše knihkupectví bylo malou prodejnou v zapadlé uličce. „To není jen tak,“ usmíval se.

Překvapil mě

Jednou přišel tajemný muž až pozdě odpoledne. Popravdě mi po něm už bylo smutno. Tak jsem si na jeho návštěvy zvykla. „Nemohl bych vás pozvat někam na kávu, až tu skončíte?“ Upřímně mě jeho pozvání potěšilo. Dokonce jsem si to už i přála. Na kávu jsem šla.

Jaroslav, jak se jmenoval, mě nezahrnoval planými lichotkami, jako ze začátku Jiří, ale byl milý a zvláštním způsobem charismatický. Začali jsme se scházet nad kávou častěji. Nedokázala jsem zpočátku odhadnout, jaký vlastně skutečně je.

To, že je to vtipný a slušný muž, jsem tedy poznávala postupně. Pracoval jako inženýr v místní firmě, po večerech četl knihy.

Našla jsem lásku

Ještě dlouho ale trvalo, než jsem ho pozvala i k sobě domů. Nechtěla jsem už nic uspěchat. A Jaroslav mě nenutil. Časem jsem zjistila, jak výjimečného muže jsem v něm poznala.

Uměl držet slovo a byl mimořádně pracovitý a hodný. Co tedy zbývá dodat? Jsme spolu dodnes. Od našich dvou synů máme i tři vnoučata.

Olga K. (59), České Budějovice

Související články
3 minuty čtení
Holky si myslely, že s Milošem spolu chodíme, ale nebyla to pravda. Překážela nám v tom taková nepříjemná věc. Seznámili jsme se na diskotéce v kulturním domě. Pořadatelé pouštěli dovnitř jen mládež, která již dovršila šestnáctý rok, což nebyl můj případ, bylo mi teprve patnáct. A tak mě takový tlustý, na první pohled zlý chlápek seřval a vyhodil. Smutně jsem courala venku a dychtivě nahlížela
3 minuty čtení
V hospodě člověk narazí na všelijaké existence. Dobře to znám, pracovala jsem po lokálech celý život. O jednom štamgastovi se říkalo, že mu není pomoci. Já tomu ale nechtěla uvěřit! Byla jsem osamělá, stárnoucí a muži se mě, myslím, báli, připadala jsem jim nejspíš přehnaně energická. Já jsem však žádná rozená velitelka nebyla. Vyučila jsem se servírkou, celý život jsem pracovala v hospodách, a
3 minuty čtení
Byl to český fousek, výjimečný lovecký pes! To nás ubezpečovali, když starý pán, jeho majitel, zemřel. Kam s tím psem? Nakonec nás přesvědčil on sám! Stalo se to v době, kdy jsem ještě chodila do školy. Bydleli jsme na vsi, vedle nás měl domek starý pan Kubíček. Žil sám jen se svým psem. Nemohl si svého Astora, jak mu říkal, vynachválit. „To je nejlepší ze všech loveckých psů,“ básnil o svém čt
3 minuty čtení
Kamila neměl nikdo v lásce. Tvářil se jako morous a s nikým nemluvil. Byl to podivín. Kolegyně se ale vsadila, že toho samotáře svede. Stáli jsme tam spolu sami a on mlčel. Koukal do křoví, něco si mumlal pro sebe a za nic na světě by se ke mně neotočil čelem, aby se mi musel podívat do očí nebo se mnou dokonce promluvit. Nikdo z našeho podniku ho neměl rád. Byl to protiva, který se pohyboval v
4 minuty čtení
Ve školce jsem pracovala až do chvíle, než se změnilo vedení a já musela z práce odejít. Brzy jsem si našla novou práci a s ní i kamarádku. Byla veselá a přátelská a já vždy byla důvěřivá. Po rozvodu jsem společnost nevyhledávala, chodila jsem jen z práce domů a ráno zase do práce. Děti nemám a jsem spíš introvert. „Musíš se přestat schovávat před světem,“ radila mi Sandra, moje nová kamarád
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Co skrývá jeskyně černého ďábla?
epochalnisvet.cz
Co skrývá jeskyně černého ďábla?
V srdci sibiřské Chakasie, v pohoří Kuzneckij Alatay, se skrývá tajemná jeskyně černého ďábla, která od nepaměti děsí i fascinuje. Místní ji považují za průchod do světa mrtvých, což podporují legendy o krvavých obětech přinášených bohům podsvětí. Staří Chakasové věří, že podzemí skrývá síly, které je nutné usmířit. Speleologové i vědci zde nacházejí stopy starověkých
Lásku jsem vyměnila za syna!
skutecnepribehy.cz
Lásku jsem vyměnila za syna!
Moje sestra byla vždy ta krásnější a oblíbenější. Mohla mít kohokoliv, ale přebrala mi mého přítele. Jejich svatbu jsem nesla velmi těžce! Moje sestra Julie je jen o dva roky mladší. Říkalo se o mně, že jsem skutečně hezká, ale Julie byla vždycky krasavice. Blonďaté vlasy a modré oči, navíc poněkud divočejší povaha, to vše kluky přitahovalo jako magnet.
Hledá Rybová porozumění jinde než u manžela?
nasehvezdy.cz
Hledá Rybová porozumění jinde než u manžela?
Mohlo by se zdát, že je manželství Lindy Rybové (49) ze seriálu Ulice a Davida Prachaře (66) pevné jako skála. Možná je ale všechno docela jinak. Ze zákulisí natáčení Ulice totiž čím dál častěji unik
Oris Aquis x Bracenet: Spojení hodinářské preciznosti a ochrany oceánů
iluxus.cz
Oris Aquis x Bracenet: Spojení hodinářské preciznosti a ochrany oceánů
Švýcarská značka Oris se spojila se společností Bracenet, která se zaměřuje na recyklaci ztracených rybářských sítí, a společně vytvořily speciální edici hodinek Oris Aquis. Tento model se stal dalším
Holistický přístup s funkčním stylem
rezidenceonline.cz
Holistický přístup s funkčním stylem
Jedinečný Senses Pool House, který se nachází v nádherném prostředí u Středozemního moře ve Wardanieh asi čtyřicet kilometrů jižně od libanonského Bejrútu, je dokonalou směsicí relaxace a pohody na pozadí velkolepé přírodní scenérie. Pro architekty z Wael Farran Studio celý projekt představoval pořádnou výzvu. Byl koncipován jako rozšíření stávajícího sídla. „V rámci zadání jsme museli
Užívání konopí je spojeno s epigenetickými změnami, naznačuje nová studie
21stoleti.cz
Užívání konopí je spojeno s epigenetickými změnami, naznačuje nová studie
Konopí je jednou z nejrozšířenějších psychoaktivních látek na světě, a i proto jsou jeho dlouhodobé účinky na lidské zdraví předmětem intenzivního výzkumu. Nejnovější studie naznačuje, že užívání láte
Ricottové lívance s ovocem
tisicereceptu.cz
Ricottové lívance s ovocem
Lívanečky z ricotty jsou úžasně vláčné a křehké a jsou připravené za chvíli. Potřebujete 3 vejce 250 g ricotty 250 ml mléka 120 g hladké mouky 1 lžičku prášku do pečiva máslo nebo ghí javo
Císař Leopold II. dal přednost nákupům před učenou diskusí
epochaplus.cz
Císař Leopold II. dal přednost nákupům před učenou diskusí
V 18. století se rodí nový fenomén – průmyslové výstavy. V Čechách se ta první odehrála v roce 1754 ve Veltrusích a nadšená z ní byla Marie Terezie. Z té další v roce 1791 v Praze zase císař Leopold II. Když Marie Terezie projevuje zájem o všechno a během obchůzky se často zastavuje. Teď
Až po mnoha letech jsem zjistila, že mám neteř
nejsemsama.cz
Až po mnoha letech jsem zjistila, že mám neteř
Nečekaná návštěvnice s sebou přinesla radostné odhalení. Před patnácti lety jsem byla zrovna doma sama, když někdo zazvonil u domovní branky. Podívala jsem se z okna a saptřila neznámou mladou ženu, mohlo jí být tak pětadvacet. Dívala se nejistě, jako by se styděla. Myslela jsem si, že přišla nabízet nějaké zboží nebo lákat do nějaké
Kdo byl Bestií z Omahy?
historyplus.cz
Kdo byl Bestií z Omahy?
Střelba na normandské pláži neutichá už několik hodin! Krev teče proudem a ztráty na životech jsou nečekaně vysoké. Jen tisícovku obětí má prý na svědomí jediný muž – přezdívá se mu Bestie z Omahy.   V podkroví si spokojeně spí německý voják, když vtom mu kolem půlnoci do pokoje vtrhne důstojník Frerking: „Už je to tady!“ Mladý
Chřibské vodopády, kterým nestojí nic v cestě!
epochanacestach.cz
Chřibské vodopády, kterým nestojí nic v cestě!
Městečko Chřibská leží už hodně blízko u německých hranic, ale odsunutí na okraj našeho zájmu si rozhodně nezaslouží. Vždyť třeba zdejší výjimečné vodopády jezdí obdivovat turisté z celé republiky. Vodopády si většinou představujeme jako proudy vody, stékající a poskakující po prudkém svahu, často plném balvanů a proláklin, které způsobují pěnění vody. Navštívíme-li pozoruhodné vodopády u městečka
Posedli maledivské školáky stromoví duchové?
enigmaplus.cz
Posedli maledivské školáky stromoví duchové?
Policie na maledivském ostrově Thakandhoo prohledává dům od domu. Pátrají po předmětech souvisejících s černou magií. Na ostrově se totiž skrývá někdo, kdo podle místních očaroval zdejší děti! Skutečn