Domů     Manžel má nového koníčka!
Manžel má nového koníčka!
5 minut čtení

Dělá mi velkou ostudu. On, bývalý profesor na střední škole! Vždycky jsem na něho byla pyšná. Chlubila jsem se, jak dobře si spolu žijeme.

A teď? Brzy ráno se oblékne do montérek a vyráží do ulic! Na sobě má prapodivné oblečení. Oranžové montérky, stařičkou bundu a kulicha po vnukovi. S bambulí! Nohy obuté do děsivých pracovních bot. Popadne obrovskou tašku, co vypadá jako z nějakého ubrusu, a odchází z domova.

Nosí mi samá překvapení

Vrací se po několika hodinách, často až před obědem. Tašku plnou krámů vysype hned v předsíni a začne třídit. Ta taška bývá naplněná k prasknutí! A to ještě nějaké drobnosti vytáhne z kapes. Všeho se štítím.

Vždyť všechny ty věci můj manžel vytahal z kontejnerů rozmístěných po celém městě i jeho okolí. Vůbec mu to není trapné. Je to jeho nový koníček, který nezřízeně miluje. Zachraňuje planetu a ještě bohatne. Bohužel, má pravdu.

Občas najde dokonce nějaké sběratelské skvosty, na něž je náležitě hrdý. Starou panenku, vypelichaného medvěda, nástěnné hodiny nebo dokonce nějaké staré boty.

Má to cenu

„Budou mít cenu,“ ujišťoval mě, když si všiml mého zvednutého obočí. Měl pravdu! Prodal je s velkým ziskem. Hodily se do filmu z první republiky. Z manžela se stal postupem času velký znalec. Hned věděl, kde které zboží nabídnout a kolik peněz požadovat.

Nakazil se

Doufala jsem, že ho to časem omrzí, ale čím byl úspěšnější, tím byly moje naděje menší. „Musíš mu to nějak zprotivit,“ radila mi kamarádka, ale jak to mám asi tak udělat, netušila. Ani já ne.

Bylo to ode mě tuze ošklivé, že mám skoro radost, když jednoho dne vstal z postele a zjistil, že tak trochu zežloutl. U doktora potvrdili moje tušení. Dostal z té špíny žloutenku.

Málem skončil na skládce

Musel ležet a odpočívat. Na mně bylo vaření diety. Nesměl nic mastného. Byla to pro něho úplná tragédie. Ale já si v duchu říkala, že je to trest za to, co dělal. Každé ráno postával v pyžamu nervózně u okna a neustále mluvil jen o těch svých kontejnerech.

Jednou se dokonce přiznal, že leze dovnitř, aby mu u dna nic neuniklo. „Víš, že jsi mohla být už vdova?“ zeptal se mě s očima upřenýma do dáli, kde stálo těch kontejnerů hned pět vedle sebe. Zavrtěla jsem udiveně hlavou. Netušila jsem, co tím myslí!

„No, já vlezl dovnitř, ale nějak mi luplo v kříži a tak jsem se nemohl dostat ven. Přijelo popelářské auto a začalo nakládat.

Nebýt jedné paní, co šla kolem a všechno viděla, nevím, jak by to dopadlo! To by byla smrt, co?“ zeptal se a rozesmál. Nevěděla jsem, zda si ze mě dělá legraci, nebo ne. Obojí ale bylo dost smutné.

Kamarád se rád přidal

Měla jsem pocit, že se už asi dočista zbláznil. Napadlo ho, že bych mohla na nějaký čas, než se vyléčí, převzít jeho „živnost“, jak tomu svému počínání říkal, za něho. „Ty ses zbláznil!“ křičela jsem, až se lekl. Poznal, že tudy cesta nevede.

Nedal si pokoj a přemluvil svého známého. Byl to taky vysokoškolsky vzdělaný člověk a teď se v důchodu nudil. Prý vyzkoušel snad všechny koníčky světa, ale žádný ho nenadchl. Když mu manžel vylíčil, jaké dobrodružství a adrenalin denně zažívá, byl nadšený.

Prostě jsem získala dalšího blázna do sbírky. „Dva za cenu jednoho!“ říkala jsem si ironicky. Ten Martinův známý nebyl zprvu moc úspěšný, ale během týdne se slušně zapracoval. To když se přestal štítit a raboval stejně nadšeně, jako jeho kamarád, můj manžel.

Oba špinaví a spokojení

Stali se z nich nerozluční parťáci. Kontejneroví Pat a Mat. V poledne mi přijdou domů místo jednoho oba dva. Vysypou nedočkavě svůj dvojnásobný lup v chodbě.

Roztřídí všechno haraburdí a potom spokojeně, v tom svém špinavém oblečení, zasednou k prostřenému stolu. Mně čeká úklid, dezinfekce a praní těch jejich stejnokrojů. I manželův kamarád totiž nosí oranžové montérky a kulich po vnukovi. Jen po tom svém a nikoliv našem!

Dělá mi ostudu

Můj muž mi dělá ostudu, a velkou. Sousedka mě pomlouvá, kde jen může. Mám z ostudy kabát nejen v naší ulici! To ten její si koupil zahrádku a chová dvě slepičky. Jsou prý tak ochočené, že chodí za ním.Za jeho péči mu dávají každá denně vajíčko.

Musím se přiznat, že sousedce závidím. Co bych já dala za to, aby ten můj dostal rozum a přestal se hrabat v kontejnerech!

Začnu snad taky hledat

Lidé v ulici si na manžela ukazují a občas si i poklepou na čelo! Co na tom, že o hodně víc přispívá do rodinného rozpočtu? Co bych za to dala, kdyby měl normálního koníčka jako ostatní lidé. Třeba kdyby sbíral známky nebo cestoval!

Jednou mi z ničeho nic navrhl: „Co kdybychom někam jeli na dovolenou? Slyšel jsem, že v Anglii mají kontejnery plné věcí,“ usmíval se spiklenecky a ještě na mě mrkl. Myslela jsem, že omdlím. Poslala jsem ho do zahraničí s kamarádem.

Užívám si dočasné svobody a pořádku. Jen musím stále myslet na ty věci v kontejnerech. Co když tam je zrovna něco hodně cenného?

Marie K. (67), Chomutov

Související články
3 minuty čtení
Nejspíš protože jsem byla starší matka, měla jsem o syna velký strach, který mě mockrát až budil ze spaní. Nespouštěla jsem ho z očí. Syn byl vymodlené dítě starších rodičů. Bála jsem se o něj až hystericky, v noci jsem se budila hrůzou, zdálo se mi o prázdné postýlce anebo o tom, jak ho kdosi odvádí. Dívám se za nimi, snažím se křičet, ale nevypravím ze sebe žádný zvuk, snažím se běžet, ale ne
3 minuty čtení
Čtyři prasátka se tam měla jako v ráji. Každý si je musel oblíbit, majitelé hospody proto nemohli pochopit, proč je někdo otrávil! Byla to taková příjemná místní hospůdka, vždycky čisto, pivo dobře chlazené a paní hostinská výborně vařila. V létě stály venku tři slunečníky, a byla tam taková pohoda, že se nikomu nechtělo domů. Růžová a baculatá Tu sobotu tam bylo rušno, protože se připrav
2 minuty čtení
V zimě napadlo hodně sněhu a prudké jarní tání způsobilo katastrofu. Takovou spoušť jsme nezažili. Pozdě jsem litovala, že jsem zrušila pojistku. Je to už mnoho let, kdy se naším domem prohnala velká voda, tedy spíše bahno. Tu zimu napadlo hodně sněhu a na jaře začal rychle tát. A jako by to nestačilo, začalo navíc pršet. A ten déšť neměl konce... Přišlo to tak rychle, velká voda z okolních pol
3 minuty čtení
S Andulou jsme byly skvělé kamarádky, rozhádaly jsme se kvůli chlapovi na život a na smrt. Pozdě se ukázalo, že to bylo zbytečné. Byl konec prázdnin, já a Andula jsme měly po maturitě, a ten víkend jsme spolu vyrazily do Tisé na severu Čech. Andula pocházela z vesničky nedaleko tohoto místa, a já byla z Ústí. Taky kousek. Chtěly jsme si užít poslední krásné dny, než nastoupíme do práce. Každá j
3 minuty čtení
Vždycky jsem tušila, že můj muž Vilém někoho má. Vedl dvojí život. Setkání se životní sokyní ale nebylo tak dramatické, jak jsme si obě myslely. S Vilémem, mým druhým mužem, nebyl život lehký, já ale v sobě neměla sílu od něj odejít. Občas na nějakou dobu zmizel a já nikdy nevěděla kam. Tušila jsem, že v jeho životě nejsem jediná žena, ale důkazy jsem dlouho neměla. Byla jsem šťastná, když byl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kočka: Záhadný tvor, který možná skrývá víc než si myslíte!
enigmaplus.cz
Kočka: Záhadný tvor, který možná skrývá víc než si myslíte!
Ve starověkém Egyptě byly kočky uctívané, ve středověku je naopak považovali za spřízněnce ďábla. Dnes jsou oblíbeným domácím mazlíčkem, kterého ale stále obestírá mnoho záhad. Co všechno kočky dokážo
Noční kůň ze švýcarských močálů: Děsivý postrach neopatrných poutníků!
epochalnisvet.cz
Noční kůň ze švýcarských močálů: Děsivý postrach neopatrných poutníků!
Osamělý unavený poutník se plouží mlžnou krajinou přes vřesoviště. Náhle se z mlh vynoří kůň, jehož kopyta sotva narušují zem, po které kráčí. Poklekne a nabízí milosrdenství, lákavý únik ze zrádné bažinaté krajiny. Pokud ale nasedne, odveze ho do neznáma. Opravdu stačí chvilka nepozornosti, aby se člověk ztratil navždy? Odlehlá oblast Gruyère v kantonu Fribourg
Tuňáková pěna na chlebíčky
tisicereceptu.cz
Tuňáková pěna na chlebíčky
Exkluzivní pěna nebo pomazánka, která se bude hodit na každou vaší oslavu. Suroviny 1 lžíce balzamikového octa 1 lžíce citronové šťávy 1 lžíce světlé sójové omáčky 300 g kval
Bratislavu před náletem nikdo nevaroval
historyplus.cz
Bratislavu před náletem nikdo nevaroval
Je krásný letní den. Když nad Bratislavou zaburácejí motory spojeneckých bombardérů, nikdo se tím nevzrušuje. Není to poprvé, co přelétávají nad městem, a tak nikdo ani nevyhlásí poplach! Jenže tentokrát je cílem Spojenců právě slovenská metropole. Letouny se rychle otočí a za pár desítek vteřin rozpoutají ohnivé peklo!   V Evropě už pátým rokem zuří
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Oddělené životy Hilmerové a potom rozvod?
nasehvezdy.cz
Oddělené životy Hilmerové a potom rozvod?
Obrovskou zkouškou si prochází manželství herečky z kriminálky Odznak Vysočina Moniky Hilmerové (51). Jakožto hlavní tvář seriálu, kapitánka Dana Skálová, je „na place“ prakticky pořád. A to se odrá
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
epochanacestach.cz
Napříč rakouskými Korutany v jedné stopě v rámci závodu Velovista
Druhý ročník Velovisty proběhne dokonce ve dvojité nabídce. Bezvadný loňský rozjezd slibuje ještě lepší pokračování. Zahajte cyklistickou sezonu pětidenní vyhlídkovou jízdou kolem korutanských jezer v nejslunečnější části Rakouska. Jede se na pohodu, s komfortním a kompletním servisem včetně noclehů. Letos o tři týdny dříve, už mezi 25. dubnem a 3. květnem. Ano, Velovista se dá
Když ucho samo mluví
nejsemsama.cz
Když ucho samo mluví
Šumění, pískání nebo hučení v uchu není jen drobná nepříjemnost. Pro mnohé z nás se stává každodenním společníkem, který narušuje soustředění, spánek i psychickou pohodu. Odkud se tyto zvuky berou? Možná jste to zažila také: v tichu před usnutím se najednou ozve jemné pískání, šum nebo hluboké hučení. Zvuk nepřichází z okolí, ale jako kdyby vznikal přímo ve vašem uchu či
ZEM servíruje jaro na talíři
iluxus.cz
ZEM servíruje jaro na talíři
Velikonoce jsou svátkem jara, nových začátků a společných setkání u dobrého jídla. Restaurace ZEM v luxusním hotelu Andaz Prague proto zve na výjimečný velikonoční brunch, který hosty přenese do světa
Balanc na jedné noze? Podle vědců prospívá i mozku!
21stoleti.cz
Balanc na jedné noze? Podle vědců prospívá i mozku!
Starší muž kráčí po chodníku. Není už nejrychlejší a chůze ho vyčerpává, pořád se ale dostane, kam potřebuje. Náhle se před ním objeví překážka. Škobrtne a vzápětí se hroutí k zemi. Riziko takových pá
Někdy se noční můra stane skutečností
skutecnepribehy.cz
Někdy se noční můra stane skutečností
Nejspíš protože jsem byla starší matka, měla jsem o syna velký strach, který mě mockrát až budil ze spaní. Nespouštěla jsem ho z očí. Syn byl vymodlené dítě starších rodičů. Bála jsem se o něj až hystericky, v noci jsem se budila hrůzou, zdálo se mi o prázdné postýlce anebo o tom, jak ho kdosi odvádí. Dívám se za nimi, snažím
Proč jsou sběratelské koníčky doménou kluků a chlapů? Psychologové nabízejí vysvětlení
epochaplus.cz
Proč jsou sběratelské koníčky doménou kluků a chlapů? Psychologové nabízejí vysvětlení
Známky, modely vlaků, staré mince, komiksy, hokejové kartičky nebo historické hodinky. Když přijde řeč na sběratelství, většina lidí si představí spíš muže než ženy. Statistiky aukčních domů i sběratelských klubů to potvrzují: mužů je mezi sběrateli výrazně víc. Psychologové ale tvrdí, že nejde o náhodu. Za mužskou vášní pro shromažďování věcí stojí směs evoluce, soutěživosti