Domů     Nejšťastnější mladá paní na celém světě
Nejšťastnější mladá paní na celém světě
8 minut čtení

Zamilovala jsem se do kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. Jenomže tu byl problém − měl holku.

Moje sny o princi se nesplnily. Celé roky jsem snila, ale zbytečně. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí mužové zpravidla neradi slyší.

Záviděla jsem svým spolužačkám ze základní školy. Nebyla jsem okouzlující jako Hamouzová, vtipná jako Mráčková, nevynikala jsem ve vybíjené a volejbale jako Rampová.

A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Není divu, že se mé spolužačky brzy provdaly, zatímco já zůstala na ocet.

Vyučila jsem se prodavačkou, a protože začínalo léto, nastoupila jsem, tak, jako každý rok, do kiosku u přehrady, neboť otec usoudil, že se tam v sezoně dost pije a podroušení rekreanti dávají vysoká dýška.

Takhle zblízka

A tam jsem ho zase spatřila. Toho kluka, kterého jsem si všimla i loni a předloni. Vypadal fantasticky, ale nikoli nafoukaně, což se mi líbilo. Byla jsem do něho tajně zamilovaná už třetím rokem, ale bylo mi to platné jako mrtvému zimník.

Když jsem ho potkala u přehrady poprvé, koupila jsem si v papírnictví tlustý sešit a začala si o něm psát deník. V podstatě nebylo o čem psát, neznala jsem ani jeho jméno. Ale to pro mě nebyl žádný problém.

Pojmenovala jsem si ho Patrik a podrobně jsem popisovala, kde jsem ho potkala a kolikrát. Jednou jsme přišly s kamarádkami k táboráku a on tam byl s několika dalšími mladíky, hráli na kytaru a zpívali.

Připadalo mi, jako by se na mě skrze odlesky plamenů usmál, zapsala jsem si to a na dvou stránkách rozebírala, zda se mi to třeba jen nezdálo, a co by to znamenalo, kdyby to byla pravda.

A když na mě po dvou letech mé tajné lásky poprvé promluvil, našla jsem tlustý sešit nadepsaný Patrik na dně šuplíku a pokračovala v zápiscích. Pravda, sice na mě promluvil, ale ne proto, aby mě pozval na kafe nebo tak.

Byla jsem přece ta prodavačka z kiosku, kdo si chtěl něco koupit, něco říct musel. Vyvalila jsem oči a otevřela pusu. Poprvé jsem ho viděla takhle zblízka.

Moc smutná

Hluboké oči, moc hezký úsměv. Přál si baterky do magneťáku, dvě limonády, čtyři piva, chleba a deset klobás. „Chleba už není,“ vypravila jsem ze sebe nešťastně. Zasmál se: „No tak se bez něj obejdeme.

Horší by bylo, kdyby nebylo pivo.“ Dlouze jsem za ním hleděla. Naházel nákup do batohu, ten si hodil na záda, spokojeně si pohvizdoval. Limonády svědčily o tom, že se společnost rozrostla o holky. Těžce jsem si povzdechla. Byla jsem smutná.

Jeden děda, který byl v kio­sku častým zákazníkem, na to dokonce poukázal. Koupil si dvacet deka gothajského salámu a pět rohlíků, a když hledal v otrhané portmonce drobné, povídá:

„Slečno, já vás tady už pěknou řádku dní pozoruju, copak že jste tak moc smutná?“ Mohla jsem mu říct, ať mi dá svatej pokoj, na druhou stranu mě téměř dojalo, že se o mne někdo zajímá.

Ale bylo by lepší, kdyby mu bylo o padesát let míň, měl vlastní zuby a nechodil o berlích. „Nejsem smutná,“ namítla jsem. „Ale jste,“ mínil. „To já poznám. Nechápu, jak můžou být ti mladí mužové tak blbí.

Copak nemají oči?“ Odpověděla jsem, že místní mladíci se zajímají o krásné rekreantky z Prahy, ne o obyčejné myšky z kio­sku, které nemají vlasy jako len a dokonalé postavy. „Podívala jste se někdy do zrcadla?“ na to. Byl hodný, asi mi chtěl zvednout sebevědomí.

Dobré srdce

Jenže já zírala do zrcadla dnes a denně a nadšená jsem z toho nebyla. Děda pravil, že kdyby byl mladší, hned by mě pozval na rande, ale ve svém věku si místo toho pustí v televizi fotbal a otevře lahváče. Byl to můj jediný nápadník.

Ano, tak špatně jsem na tom byla. Ráno se vinuly ke kiosku dlouhé fronty, kdo nepřišel včas, na toho nezbylo nic. Jedna maminka se mi tu rozplakala, co prý dá dětem, když jsem před ní doprodala poslední půlku chleba.

A tak se ta paní, která se zmocnila právě té poslední půlky, vzdala čtvrtky a věnovala ji té mamince. A to se už hroutila další maminka, na niž nezbyl ani drobek, tudíž jsem jí darovala půlku chleba ze své nákupní kabely. Jsme lidi a musíme si pomáhat.

Viděl to onen děda, můj jediný nápadník, a velice mě chválil. „Jste hezká slečinka s dobrým srdcem,“ řekl. „Nějaký mladý muž s vámi udělá velké štěstí.“ Dojímal mě.

Je konec

Bývala jsem často celá naměkko, zvlášť když jsem obsluhovala nějakou maminku s miminem v náručí, vedle čekal tatínek s nafukovacím kruhem, koupili si šátečky s tvarohem a zamířili na pláž. Usměvavá rodinka, po které jsem i já tolik toužila.

Co když ji nikdy nebudu mít? Ta otázka mě trápila den co den. A nejen to. Patrik chodil s nějakou holkou! Bylo to zjevné, vodili se za ruce, všude se objevovali spolu, i u mě v kiosku. Byla přesně taková, jaká já nikdy nebudu.

Vysoká, štíhlá, s nádhernými vlasy. Samozřejmě z Prahy, jak jinak. Světačka z hlavního města. Kouřila cigarety BT, kterým se říkalo bétéčka, a nosila minisukně, aby všechny kolem upozornila na svoje parádní nohy. No a to byl poslední hřebík do mé rakve.

„Vypadáte jako přízrak,“ upozornil mě můj jediný nápadník, dědula s falešným chrupem. „Jak můžete být tak smutná, když jste tak mladá?“ divil se. „Já kdybych byl ještě jednou mladý, tak to pořádně roztočím.“

Rezignovaně jsem pokrčila rameny. Bylo mi už všecko fuk. Patrik má hezkou holku a se mnou je konec.

Kdo hledá, ten najde

Zase už jsem se toužebně zadívala za sympatickou rodinkou, manželé měli dětičky hned dvě, mířili k vodě. Můj „nápadník“ zachytil můj pohled a hned věděl, která bije. „Uvidíte, že toho pravého najdete,“ ubezpečil mě. „Kdo hledá, ten najde. Můj vnuk taky hledá.

A našel si takovou fiflenu. Vidíte?“ K mému úžasu ukázal na dvojici, která se zrovna ruku v ruce blížila. „To je váš vnuk?“ hlesla jsem. „No jistě,“ pravil. „To je náš David. S tou fiflenou, která mi pije krev.“ Jmenovala se Simona.

Poručila si dvě deci vína, a děda jí povídá: „Odjakživa nesnáším ženy, které pijí alkohol.“ David zasyčel: „Ale no tak, dědo!“ A ona povídá: „Teď je jiná doba, dědečku.

Ženy jsou moderní, řídí auta a tramvaje a létají do vesmíru.“ Děda se zachechtal a vmetl jí do tváře:

„Tak tam, slečno, co nejrychleji odleťte, protože já jsem Davidovi našel jinou nevěstu.“ Vyjekla nad tou urážkou, popadla svého milého za ruku a rychle zmizeli.

Odjela

Neuplynulo ani dvacet minut a můj idol byl zpátky, celý pobledlý. „Tak ti pěkně děkuju, dědo,“ syčel. „Simonu jsi tak naštval, že odjela do Prahy.“ Děda odvětil něco v tom smyslu, buď rád, že ses jí zbavil. Vtom přivezli melouny.

To byl zázrak, k němuž došlo jednou, maximálně dvakrát za sezonu. Přibíhali lidé zdaleka i zblízka, děda i vnuk nelenili a začali mi v kio­sku pomáhat, aby to, jak se říká, odsejpalo. „Slečna umí vzít za práci,“ chválil mě děda. David se na mě usmál.

Naše oči se setkaly. Ten stařík byl asi pohádkový dědeček, nebýt jeho, tak se s Davidem jakživa neseznámím. Během melounové smršti mi David hodně pomohl a já ho za to pozvala na pivo a klobásu.

Na pláži

Potom jsme se šli projít na oblázkovou pláž. Byl to nejkrásnější večer, jaký jsem do té doby zažila, předčil veškeré mé sny a přání. Jen já a můj idol. Sedíme na pláži, pozorujeme hvězdy a povídáme si dlouhé hodiny.

Všechny stránky mého deníku byly ještě tu noc popsané. Zapsala jsem si vše, co jsme si řekli, i to, co jsme si slíbili.

Po zbytek léta jsme se od sebe nehnuli, a když jsme se po naší oblíbené pláži šli projít o dva roky později, už s námi cupitala naše Anička a já byla nejšťastnější mladá paní na celém světě. Můj sen o pohádkovém princi a šťastné rodince se splnil.

Dana (61), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Bylo mi osmnáct a na krku jsem měla maturitu. Zrovna v té době jsem potkala v bistru moc hezkého kluka. Byla to láska na první pohled. Začínaly maturity a v rádiu hráli zasmušilou písničku Maturant od skupiny Katapult. Měla jsem přesně promyšlené a rozepsané, co všechno si musím během takzvaného svatého týdne nacpat do hlavy. Bylo potřeba, abych denně vstávala v půl páté a spát chodila po půlno
5 minut čtení
S Kamilem jsme byli manželé třicet let. Myslela jsem si, že je nám dobře a jsme šťastní. Jednoho dne se ale všechno změnilo. Pochopila jsem, že i když někoho známe dlouhá léta a máme ho rádi, tak o něm zdaleka všechno nevíme. I když jsme přesvědčeni o tom, že ho známe dokonale. S některými lidmi zkrátka žijeme dlouhá léta pod jednou střechou a netušíme, že ve své minulosti mají strašné tajemstv
4 minuty čtení
Po rozvodu jsme si šli s bývalým manželem každý vlastní cestou. Roky plynuly a já si na svůj nový život zvykla. Šťastná jsem ale nebyla. Před lety jsem se provdala za svoji první lásku. Byla jsem přesvědčená o tom, že nám to s Milošem vydrží. Když se ale dopustil několika nevěr, rozhodla jsem se rozvést. Oba jsme si našli partnery a žili nové životy. Čas ale ukázal, že to byla chyba. Loni na Vá
6 minut čtení
Po smrti manžela se mi zhroutil svět. Únik jsem v hledala v knížkách. A právě knížky mi jednoho dne přivedly do života spřízněnou duši. Nemohla jsem si přát lepšího manžela, než byl Petr. Seznámili jsme se náhodou během studií, když mě kamarádky přesvědčily, abych šla na večírek. Obvykle jsem si s vrstevníky nerozuměla – připadali mi hluční a dětinští. Petr byl jiný. Jako jediný do sebe nelil a
3 minuty čtení
Bylo stylové zamilovat se, zrovna když se blížil nejkrásnější měsíc v roce. Ale ke svatbě, kterou jsem si tak přála, vedla ještě dlouhá cesta. Nějak jsem neměla na kluky štěstí. Byla jsem tichá a neprůbojná, spíš taková šedivá myška, na rozdíl od kamarádek, které oslňovaly vodopády zlatých či rusých vlasů a energickou povahou. Moji rodiče, a zejména babička, která u nás bydlela, těžce nesli, že
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nejděsivější železnice světa: Po stopách zlatokopů na Aljašce
epochaplus.cz
Nejděsivější železnice světa: Po stopách zlatokopů na Aljašce
Máte rádi dobrodružství, divokou přírodu a drsné chlapíky? Pokud ano, vydejte s námi na výlet, který je jen pro odvážné. Vezmeme vás totiž na mosty, postavené v závratných výškách, a projedete se s námi po železničních tratích, které jsou buď hotovým zázrakem techniky, anebo jsou naopak tak nebezpečné, že budete rádi, že zatím cestujete jen
Najednou nám zmizela
skutecnepribehy.cz
Najednou nám zmizela
Byla malá, křehká, s vlásky světlými jako pavučiny v ranním slunci. Říkala mi „babi“, a když mě objímala, svět měl smysl. Moje vnučka Natálka. Bylo jí teprve šest, když se stalo něco, co změnilo celý náš svět. Vytratila se tak snadno. A my nevíme, proč. Co se tehdy mohlo stát? Jeden obyčejný den se změnil v bolest Bylo léto. Slunce
Ptáci obývali Arktidu už v éře dinosaurů, odhalují nejnovější vědecká zjištění!
21stoleti.cz
Ptáci obývali Arktidu už v éře dinosaurů, odhalují nejnovější vědecká zjištění!
Arktida, polární oblast kolem severního pólu, evokuje mořský led, plovoucí kry, tmu a zimu. Typickým endemitem oblasti je lední medvěd. I dnes zde ale hnízdí více než 200 druhů ptáků, kteří jsou důlež
Štěpánovice: Kolik životů má nezdolná tvrz?
epochanacestach.cz
Štěpánovice: Kolik životů má nezdolná tvrz?
Navštívit vesničku Štěpánovice jen kousek severně od Klatov možná každého při výletu na Šumavu nenapadne. V okolí ale najdeme spoustu zajímavých turistických cílů a přímo v obci stojí stavba, která si pozornost určitě zaslouží. A kromě té pozornosti možná i zvláštní cenu za nezdolnost. Pánové ze Štěpánovic si tvrz postavili v polovině 14. století a z dobových pramenů víme,
Objevte svůj osobní rok
nejsemsama.cz
Objevte svůj osobní rok
Numerologové věří, že naše životní cesta se odvíjí v pravidelných devítiletých cyklech. Každý rok v sobě nese jinou energii a jiná poselství. V jaké etapě svého života se právě nacházíte vy? Náš život není náhoda. Všechno v něm má svůj rytmus, vlnění a tichá znamení, která nás vedou. Podle staré moudrosti numerologie se náš osud odvíjí v devítiletých cyklech, které se střídají
Neznámé záhady Stonehenge: Jak je ve skutečnosti velké?
epochalnisvet.cz
Neznámé záhady Stonehenge: Jak je ve skutečnosti velké?
Stonehenge patří k nejznámějším a nejvíce fascinujícím megalitickým stavbám světa. Přestože je tento kamenný kruh už celá desetiletí předmětem intenzivního zkoumání, nové objevy ukazují, že jeho záhady ještě nejsou ani zdaleka vyčerpány. Je tento ve skutečnosti rozsáhlý komplex megalitickým pohřebištěm?   Nová odhalení na světoznámé lokalitě Stonehenge přinášejí zejména moderní technologie, jako je třeba radarové
Paranormální aktivita hned po ránu: Vstávají duchové v sedm ráno?
enigmaplus.cz
Paranormální aktivita hned po ránu: Vstávají duchové v sedm ráno?
Floridský rezident o sedmé ráno vyjde před dům, aby si zakouřil. Po chvíli si ale všimne, že na něj z garáže skrze prosklené dveře upřeně zírá přízračná tvář. Mrazivé video z tohoto incidentu následně
Daně ve starověku: Nezaplatíš? Skončíš v otroctví!
historyplus.cz
Daně ve starověku: Nezaplatíš? Skončíš v otroctví!
„Daně a smrt jsou jisté,“ tvrdil americký státník Benjamin Franklin v 18. století. Kdyby žil ve starověkém Řecku nebo Římě, možná by dodal: „A daně jsou i zábava.“ Pravda, jen pro výběrčí. Daně a nejrůznější poplatky jsou tak staré jako organizované společnosti. Již starověké Řecko a Řím si uvědomovaly, že bez pravidelného příjmu nemůže žádný
Mercedes-Benz Česká republika slaví 30 let unikátní edicí
iluxus.cz
Mercedes-Benz Česká republika slaví 30 let unikátní edicí
Společnost Mercedes-Benz Česká republika dnes na motoristické slavnosti Legendy 2025 slavnostně představuje vůz Mercedes-AMG S 63 E PERFORMANCE z výjimečné, pouze 10kusové série Edition 30 Years. J
Osvěžující rybízové nanuky
tisicereceptu.cz
Osvěžující rybízové nanuky
Ovocná zmrzlina vždycky udělá radost, a to nejen našim nejmenším. Naše zmrzlina není příliš sladká, ale naopak krásně osvěží. Ingredience 2 hrsti čerstvého rybízu 4 dl rybízového džusu 1 dl vo
Nová perla, obklopená nejdražšími rezidencemi
rezidenceonline.cz
Nová perla, obklopená nejdražšími rezidencemi
V nejluxusnější čtvrti nejlidnatějšího čínského města byla v minulém roce dokončena stavba majestátní rezidence Club House. Jejím úkolem je reprezentovat sofistikovaný a elegantní způsob moderního bydlení, který umí vyvážit dokonalý balanc mezi privátním a společenským životem. Italský designér Marco Piva se v roce 2014 ujal vedení náročného projektu. Čínská developerská společnosti si ho zvolila za
Zanevřela už Mihulová na lásku?
nasehvezdy.cz
Zanevřela už Mihulová na lásku?
V práci se jí daří, ale jinak jako by se herečka Alena Mihulová (60) ze seriálu ZOO Nové začátky odsoudila k věčné samotě. Od smrti režiséra Karla Kachyni (†79) se po boku žádného jiného muže neukáz