Milovala jsem Rudlu z páté lavice u okna od školních let. Vědělo se však, že je blázen do krásné, černovlasé Katky a že se jí nikdy nevzdá. V jeho osudu jsem však byla vepsaná já.
Odjakživa jsem byla zamilovaná do Rudly z páté lavice u okna. Jenomže všichni věděli, že Rudla je zamilovaný do Katky. Byla totiž zajímavá a měla dobrodružnou povahu. Každá jiná byla proti ní nudná, já dvojnásob.
Katka byla štíhlá, černovlasá krasavice, jedináček, doma dostala všechno, nač si ukázala. Třeba i jezdeckého koně. A tak jsme sem tam mohli vidět na okolních kopcích siluetu krásné jezdkyně na elegantním hnědákovi.
Kluci ji sledovali se zatajeným dechem a vykulenýma očima. Byla jsem proti ní takhle maličká. Co zajímavého jsem mohla nabídnout? Leda jedničku z diktátu. A tak fešák Rudla dál upíral svůj zrak ke krásné Katce.
Velké plány
Když se osmělil a vyznal se jí ze svých citů, chodili jsme už na střední školu, všichni tři zase do téže třídy. Z Katky a Rudly se stal pár, což mi trhalo srdce.
Navíc jsem děsně upovídaná, co nevím, nepovím, a tak jsem ve slabých chvilkách kdekomu vyslepičila, že jsem nešťastně zamilovaná, a také do koho. Jistojistě se to doneslo i k mému vyvolenému, ale bylo mu to absolutně fuk.
Miloval Katku tak, že to bylo jako z románů. Věčně jí nosil květiny. Díval se na ni jako na svatý obrázek. Byl z ní úplně paf. Ona však působila chladně, jako by si toho ani v nejmenším nevážila.
To já bych to patřičně ocenila, byla bych šťastná jako blecha, honilo se mi hlavou. Po maturitě se Rudla chtěl hned ženit, ale Katka ne. Nechce se prý uvazovat, má ještě velké plány. Jaké, to se zanedlouho ukázalo.
Esenbáci
Využívala své krásy a mámila z chlapů leccos, peníze, šperky, jeden se na ni chystal přepsat i rodinný dům, jak ho očarovala. A bůh ví, co ještě prováděla. Když si pro ni přišli policajti, celá vesnice si myslela, že došlo k politováníhodnému nedorozumění.
Je vyloučeno, aby si našince odvedli esenbáci, copak jsme tu nějací kriminálníci? Ale kdepak, žádná mýlka. Katka vyfasovala tři roky natvrdo. Pochopila jsem, že nesmím ztratit ani minutu. Protože co když jí za dobré chování půlku trestu prominou?
Tak tomu skutečně bylo, vylezla z kriminálu po roce a půl. Ale to já jsem už stihla porodit Rudlovi holčičku a vzít si ho za muže, a tak Katka neměla šanci. Ostatně Rudla mě ujistil, že tu zpropadenou ženskou, tu zlodějku bez morálky, už nechce ani vidět.
Svůj slib dodržel, stále si mě hýčká. A co je s Katkou? O té už jsme dlouhá léta neslyšeli.
Anežka (63), Poděbradsko