Když ten šperk od svého přítele dostala, byla nejšťastnější na světě. Od té chvíle se ale její život proměnil v peklo.

V životě jsem nikdy nic nenašla. Když jsem během odpolední procházky parkem spatřila ten žlutý kroužek na zemi, ani ve snu mě nenapadlo, že by mohl být opravdu zlatý a cenný. Můj syn ale zjistil, že prstýnek má punc, a tak jsem s ním běžela k odborníkovi.

Zlatník mi skutečně potvrdil, že se jedná o drahý kov, a také kámen, který byl v prstýnku zasazený, byl velice vzácný. Nemohla jsem tomu uvěřit.

Zásnubní prsten

Když jsem si pak doma prstýnek prohlížela, říkala jsem si, komu ten úzký proužek zlata dáme. Na můj prst se totiž bohužel nevešel. A tak přišel syn s myšlenkou, že jej věnuje jako zásnubní prstýnek své přítelkyni. Už dlouho se chystal požádat ji o ruku. S jeho nápadem jsem souhlasila.

Radostný okamžik

Syn pozval Elišku na večeři do hezké restaurace a tam, společně s nádhernou kyticí, požádal svou vyvolenou o ruku. Eliška byla štěstím bez sebe. Prstýnek si okamžitě nasadila, padl jí jako ulitý. Ještě ten večer se domluvili na termínu svatby. Bylo jasné, že z těch dvou bude šťastný pár.

První nepříjemnosti

Jenže hned druhý den spadla Eliška ze schodů. Nebylo to nic vážného, ale odřeniny byly nepříjemné. V autobuse ji skříply dveře a v práci se pak málem udusila kávou. To nebyl jen blbý den, to byl začátek. Další dny problémy přitvrdily.

Jako ve zlém snu

Věci kolem probíjely, kdykoliv se jich dotkla. Po několika dnech na ni začal vrčet její pes. Připadala si jako v těžkém snu. Lidé na ni začali reagovat zle. Bez důvodu do ní vráželi nebo ji napadali. V práci se zhoršily vztahy, její zdraví se začalo horšit.

Náhodné setkání

Napětí vzniklo i mezi ní a mým synem. Došlo to tak daleko, že moje budoucí snacha potratila. V drtivém rozpoložení se sešla s dávnou kamarádkou. Byla to neuvěřitelná náhoda. Už po několika větách se Elišky zeptala, kde přišla ke svému prstýnku.

Odpověděla, že jej dostala od mého syna jako zásnubní. „Přesně takový měla moje sestra,“ podivila se kamarádka. „Dostala ho od svého přítele.

Ale pak se rozešli ve zlém a ona ten prsten proklela a zahodila.“ Když jsem tohle uslyšela, neváhala jsem ani chvíli a přiznala se, kde jsem k prstýnku přišla. Prsten jsme pak společně odnesly k místní čarodějnici.

Ta si jej ponechala s tím, že jej dokáže očistit. My jsme ho ale už zpátky nechtěly. Od té chvíle se totiž na Elišku smůla zase lepit přestala. Od syna dostala prstýnek ze zlatnictví a jsou spolu moc šťastní už sedm let.

Eva D. (56), Děčín