Domů     Svou spřízněnou duši jsem našla až ve vnučce
Svou spřízněnou duši jsem našla až ve vnučce
5 minut čtení

Celý život jsem se potkávala s nepochopením. Miluji umění a naprosto jsem se zbláznila do malování. Už od dětství jsem malovala každou volnou chvíli. Bohužel, má racionálně založená rodina mě nikdy nepochopila.

Jako malá holčička, která vyrůstala na vesnici, jsem byla vždycky tak trochu černá ovce rodiny. Moje maminka byla učitelka fyziky a tatínek profesorem matematiky v Praze.

Třikrát v týdnu odjížděl do Prahy, aby zde přednášel na vysoké škole budoucím inženýrům stavařům. Snad je tehdy v jejich mládí spojila láska právě k číslům a počítání. Nechápu, jak se to mohlo stát, ale já byla úplný opak těch dvou.

Počítání a matiku jsem k smrti nenáviděla. Byly jsme nepřátelé na život a na smrt, ačkoliv jsem se snažila dělat svým rodičům radost. Každý svůj volný čas jsem trávila s tužkou v ruce, snila o světě a nechala se unášet fantazií.

Svoje sny jsem přenášela na papír, později na plátno, a to mě naplňovalo. Rodiče a sourozenci však mojí zálibu viděli úplně jinak…

Je bláznivá a divná!

Pro své okolí jsem byla vyvrhel. Nejhorší to bylo v pubertě, kdy jsem si naplno žila ve svém světě, přímo jsem do svých snů unikala. Neustále jsem byla zamyšlená a představovala si různé fantazijní obrazce.

Matiku jsem nesnášela a neměla v ní žádnou zálibu, ba naopak, propadala jsem. Rodiče to nenechalo klidné, potýkala jsem se nejprve s doučování a nakonec s řadou nadávek a dokonce s opovržením. Neustále jsem se setkávala s poznámkami, že jsem úplně mimo realitu.

Že jsem snad dokonce blázen. Nakonec si začali myslet, že ujíždím na drogách. Každá jejich slova mi nesmírně ubližovala, a tak jsem se stáhla do sebe. Můj sen a koníček tak upadl v zapomnění.

Trpěla jsem na škole s matematickým zaměřením a byla nešťastná, ale rodiče na mě byli konečně hrdí. Smířila jsem se s osudem a říkala si, že by stejně mou cestu umělce nikdy nepochopili.

Čísla kam se podívám

Jediné pozitivní na celé té hrůzné škole bylo, že jsem zde objevila svou životní lásku – Jindřicha. A s ním jsem už zůstala celý život. Narodili se nám úžasné tři děti. Když jsem mu řekla o své vášni k malování, moc nadšený nebyl.

Nechtělo se mu utrácet peníze za zbytečné chození po výstavách. Nic mu to neříkalo. Nakonec jsem chodila do galerií sama. Podporoval sice moje koníčky, ale pro něj to byla ztráta času a moje „díla“ pouhé čmáranice.

Naši synové rostli jako z vody a my se nakonec přestěhovali do Prahy. Manžel šel totiž ve šlépějích mého otce, ke kterému cítil velký obdiv. Začal nakonec také přednášet na vysoké škole. Nejstarší syn Daniel už v brzkém věku vyhrával matematické soutěže.

Měla jsem radost, že je šťastný. Druhý syn se zamiloval do fyziky, oba se dostali na ČVUT a můžu říct, že úspěšně dostudovali. Ten nejmladší byl asi nejvíce odlišný. Svou lásku našel v chemii. Z našich synů vyrostli inteligentní a vzdělaní dospělí muži.

Nikdo mě nechápal

Oba starší kluci si našli skvělé partnerky, se kterými mají pohádkové vztahy. Nejmladší synek se ale stal takovým vlkem samotářem. Občas sice nějaký ten krátký vztah měl, ale rychle se vždycky rozpadl. Když oslavil třicítku, pohltila jej práce docela.

Starší synové nás velmi záhy potěšili malými přírůstky do rodiny. Nejstarší syn nám nadělil dva krásné vnuky. Jak ale rostli, vnímala jsem to staré rodinné prokletí – zase tíhli k matematice. Byla jsem pro ně bláznivá babička se šílenými nápady.

Takový poděs rodiny. Moje vtipy a hry nechápali. Uvnitř mě trápilo, že nemám nikoho, kdo by mi rozuměl. Občas jsem toužila utéct pryč od veškeré logiky, matematiky, čísel. Jenže to mi zřejmě nebylo přáno. A tak jsem se s osudem smířila.

Kdo ví, po kom vůbec jsem? Proč jsem se nepovedla?

Hurá – je to černá ovce!

Vše jsem vzdala a smířila se s věčným nepochopením. Osud mě ale odměnil mou nejmladší vnučkou – Sárinkou. Už jako maličká holčička byla tak kreativní a nápaditá! To je konečně můj člověk! A tak jsme spolu začaly tvořit.

Každou návštěvu jsme kreslily a tvořily, neuvěřitelně jsem si to úžívala. Najednou jsem cítila velký příliv energie, jako bych omládla o dvacet nebo možná třicet let! Na rozdíl od všech, byla Sára plná nápadů, životních plánů, energie a aktivity.

I jako dospívající slečna za mnou chodila často a s radostí. Vždycky jsme si měly o čem vyprávět. Až jednoho dne se mi tato mladá dívenka koukla do očí ,,Babičko, ty mě jediná chápeš. Chtěla bych moc jít na uměleckou střední školu.

Miluji malování.“ Byl to tak úžasný pocit. Viděla jsem v té holčině sebe před padesáti lety!

Vnučka je umělkyně

Na školu se dostala s přehledem. Nyní je už na samotné akademii výtvarných umění a je opravdu skvělá! Jsem hrdá na svého syna, který i přesto, že je jeho dcera úplně jiná než on a všichni ostatní z rodiny, ji nadšeně podporuje.

Škoda, že jsem se tehdy já nesetkala doma s takovou přízní, jako Sára. Vím, že můj syn je chytrý chlap a jsem pyšná, že jsem z něj vychovala tak moudrého člověka, že nestojí dceři v cestě. Všechny své vnuky miluji, jsou to moji drahouškové.

S vnučkou se ale můžu uvolnit a relaxovat. Teď na mě přišla dokonce s návrhem naší společné výstavy. Že bych se snad přece jenom nakonec – na stará kolena – realizovala?

Helena (67let), Praha

Související články
5 minut čtení
Jsem sama a kladu si otázku, zda mě k samotě nepředurčilo už mé dětství, kdy jsem nikoho neměla. Nakonec mě zradil i vlastní otec. Kdysi jsem záviděla všem spolužačkám a nechápala, jak mohou nadávat na své sourozence. Já trpěla pocitem osamění a ve svých představách jsem vozila kočárek, ze kterého se na mě smála moje malá sestřička. Co dělám špatně? Dodnes se snažím přijít na to, kde se v
2 minuty čtení
Život je jako loterie. Vsadíš vše a nevyhraješ, vsadíš pár korun, a vyhraješ milion... Vlastní dítě se mi nevyvedlo, zato s nevlastním si skvěle rozumím. Pod vlivem velké lásky a naprostého okouzlení jsem se v osmnácti zamilovala. Miroslav byl o třináct let starší a měl z předešlého manželství osmiletého syna Tomáše. Bylo mi to jedno, šla jsem si za svým. Přítel se do sňatku nehrnul a do dítěte
3 minuty čtení
Byla jsem dvaatřicetiletá mladá žena a měla jsem před svatbou, když se ke mně donesla ta jobovka. Rozhodla jsem se nesložit ruce v klín. Bylo mi dvaatřicet, když mi máma oznámila, že se s tátou rozvádějí. Vím, že je to nejspíš hrozně směšné, ale prostě jsem se z toho zhroutila. Připadalo mi, že všechno, co jsem doposud žila, byla lež. Moje zdánlivě dokonalé dětství, náš krásný, naklizený dům, v
3 minuty čtení
Vyrůstat bez milovaného otce není snadné. Byla jsem malá holka, když jsem o něj přišla, a donekonečna jsem přemýšlela, kde vlastně je. Když umřel táta, myslela jsem, že to nepřežiju. Aby ne, bylo mi teprve necelých jedenáct. Dospělí, tedy máma, babička, děda, tety, sestřenice a mnoho dalších, se ke mně chovali, jako bych byla mimino. Například babička mi tvrdila, že je táta v nebíčku, a sestřen
5 minut čtení
Říká se, že rodina je přístav, kde byste měli najít bezpečí před bouřemi okolního světa. Já jsem si to myslela třicet let. Než jsem zjistila, že to může být úplně jinak. Budovala jsem náš domov s pocitem, že zdi našeho domu jsou neprostupné pro jakoukoli zradu. Jenže pak přišlo zemětřesení. A co bylo nejbolestivější? Že ten ničivý otřes nezpůsobil nikdo cizí, ale žena, kterou jsme přijali do ro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Boží trest pro Adama a Evu: Kde mohl ležet biblický ráj?
enigmaplus.cz
Boží trest pro Adama a Evu: Kde mohl ležet biblický ráj?
Vůbec nejstarší kletbou, která kdy byla vyřčena, je boží prokletí Adama a Evy, odsuzující lidi k tomu, aby žili ve věčném hříchu. Skutečně byla tato kletba vyslovena? A pokud ano, kde k tomu došlo?
Znojemské historické vinobraní
epochanacestach.cz
Znojemské historické vinobraní
Historické centrum Znojma ožije 11.–13. září 2026 největší slavností vína a historie v České republice. Znojemské historické vinobraní nabídne čtrnáct multižánrových scén, stovky programových bodů, desítky vinařů, velkolepý historický průvod krále Jana Lucemburského i koncerty známých českých interpretů. Na jeden víkend se celé město promění v živoucí kulisu středověku, kde se historie prolíná se současnou
Geny versus výchova: Jak je utvářena naše osobnost?
21stoleti.cz
Geny versus výchova: Jak je utvářena naše osobnost?
Kat navlékne odsouzenci oprátku. Je to ještě mladík, a přesto patří k nejhorším zločincům v českých zemích. Měl přitom rodiče, kteří ho milovali, hlavně matka jej zbožňovala. Netrpěl ani hmotným nedos
Znáte topinambury?
epochalnisvet.cz
Znáte topinambury?
Říká se jim také židovské brambory nebo jeruzalémské artyčoky. Ale jsou příbuzné se slunečnicí, takže je to rostlina pro oko i pro žaludek. Možná máte tento klenot na zahrádce i vy.   Proč bychom je měli jíst? V jejich hlízách je obsažen především škrob inulin, vhodný nejen pro diabetiky, ale i pro všechny ostatní, protože snižuje
Má Etzler doma průšvih kvůli Cibulkové?
nasehvezdy.cz
Má Etzler doma průšvih kvůli Cibulkové?
Je to ale nešťastník! Domácí pohoda herci ze seriálu Polabí Miroslavu Etzlerovi (61) dlouho nevydržela. Alespoň podle toho, co se povídá. Tolik se přitom snaží, aby mu to s partnerkou Helenou Bartal
Lívance americké babičky
tisicereceptu.cz
Lívance americké babičky
Na lahodných nadýchaných lívancích si pochutnají nejen děti. Připravte své rodině skvělou nedělní snídani. Suroviny 250 g hladké mouky 3 lžičky prášku do pečiva špetka jedlé sody špetka soli
Nezničily mě dluhy, ale zrada
skutecnepribehy.cz
Nezničily mě dluhy, ale zrada
Žila jsem tak jako řada žen mého věku, kterým už osud vzal partnera. Sama, ale s dobrou kamarádkou po boku. Byla jako moje sestra… Pětačtyřicet let jsme spolu sdílely recepty na koláče, radost z prvních krůčků dětí i slzy po odchodech našich manželů. Dana pro mě byla jistotou v nejistém běhu života. Nikdy by mě nenapadlo, že právě ona
Opulentní klasika dubajské vily
rezidenceonline.cz
Opulentní klasika dubajské vily
Rezidence navržená studiem Covet House, situovaná v srdci „Města zlata“, je oslavou dokonale propracovaného designu. Mistrná kombinace vznešenosti a sofistikovanosti v ní vytváří prostory, odrážející osvědčenou zdejší tradici v kontextu s aktuální modernou.   Nádheru klasického designu podtrhují mramorové detaily, současný nábytek, osvětlení a doplňky z bohaté nabídky Covet House pak vnášejí do interiérů potřebný
Odbojářka Catherine Diorová: Šrámy na duši si léčila mezi růžemi
historyplus.cz
Odbojářka Catherine Diorová: Šrámy na duši si léčila mezi růžemi
V Provence jí hořela půda pod nohama, a tak odjela za bratrem do Paříže. V jeho bytě se občas schází s dalšími členy protinacistického odboje. Jenže gestapo nespí! V červenci 1944 je Catherine zatčena. Nacisté ji budou krutě mučit a pak ji odvlečou do Německa. Žijí na severozápadě Francie, v normandském přístavním městě Granville. Z
Největší loď novověku: Vasa vydrží na hladině jen pár hodin
epochaplus.cz
Největší loď novověku: Vasa vydrží na hladině jen pár hodin
Z přístavu vyplouvá majestátní loď. Její stěžně jsou vyšší než kostelní věž. Den je klidný, svítí slunce, vane mírný vítr. Ze dvou dělových palub zazní slavnostní salva a dav na břehu jásá. Tak nádhernou a velikou loď svět ještě neviděl! Král Gustav II. Adolf (1594–1632) se už připravuje na třicetiletou válku, ale už teď válčí s Poláky.
Motocykl Ferdinanda Habsburga pomůže nasytit děti. Do dražby míří unikátní BMW R 80
iluxus.cz
Motocykl Ferdinanda Habsburga pomůže nasytit děti. Do dražby míří unikátní BMW R 80
Ne každá aukce nabízí příležitost získat výjimečný sběratelský stroj a zároveň změnit životy tisíců dětí. Právě takový příběh stojí za charitativní dražbou motocyklu rakouského závodníka Ferdinanda Ha
Citronová roláda s tvarohem
nejsemsama.cz
Citronová roláda s tvarohem
Svěží varianta, která je ideální ke kávě nebo jako lehký dezert. Ingredience: ● 4 vejce ● 100 g cukru ● 100 g hladké mouky ● kůra z 1 citronu ● 250  g tvarohu ● 2 lžíce medu ● 1 lžíce citronové šťávy Postup: Vejce s cukrem vyšlehejte do světlé, pevné pěny, která bude základem nadýchaného těsta. Následně jemně vmíchejte mouku a nastrouhanou citronovou kůru, která dodá korpusu příjemnou svěžest.