Nikdy jsem proti Zuzaně nic neměla. Pak ale na mě udělala dost ošklivý podraz. Rozhodla jsem se jí to vrátit. Bylo to hodně špatné rozhodnutí.
Manžel zabouchl vrátka a nasedl do auta. Odjíždí, definitivně. Ani vlastně nevím, kam. Kde bude žít? Jak bude žít? Už mi prostě do jeho dalšího života nesmí nic být. Zavinila jsem si to sama, přesto cítím velkou hořkost a nespravedlnost.
Vždyť to celé peklo začala před časem Zuzana a já. Obě neseme část viny. Nemělo se to prostě nikdy stát.
Byla s ní legrace
Zuzana se do vedlejšího domku v ulici nastěhovala před patnácti lety. Byla čerstvě vdaná a s manželem měli malého syna Matyáše. Byla to sympatická a příjemná žena a brzy se z nás staly kamarádky. Měly jsme si spolu vždycky co říct a o čem se radit.
Bylo příjemné mít za sousedy milé, mladé lidi. Ani jejich trochu divoký Máťa nám tak moc nevadil. Idylka se sousedy bohužel netrvala dlouho. Zuzčin manžel si totiž našel milenku. Byl z toho velký skandál a on nakonec odešel z domu.
Zůstala na všechno sama
Zuzana zůstala na dům a dospívajícího syna sama. Mně se zrovna v tu chvíli narodila první vnučka. Dost často jsme na zahradě pořádali rodinné sešlosti s našimi dětmi. Vždy jsem Zuzanu zvala, ale pokaždé se na něco vymluvila.
Začala být zatrpklá a někdy doslova nepřátelská. Dlouho jsem tomu bohužel nevěnovala pozornost.
Pomluva, samá pomluva
Po troškách jsem se nakonec dozvídala, jaké naprosté a hloupé nesmysly o mně má sousedka šíří. Vymýšlela si úplně velkolepě o tom, jak mám milence. Jaká jsem doma špindíra a mám všude binec. Jaký je můj manžel chudák, protože mu ani neuvařím.
Neřekla nic
Když jsem se jí na to zeptala z očí do očí, vše ještě popřela. Bohužel s drby nepřestala a málem tak zavinila to, že jsme se s manželem rozešli. Dost jsme se kvůli tomu mému „milenci“ nahádali a dostali se do pěkné krize.
Napadla mě strašná věc
Ten nápad mi vážně nakukal sám ďábel, jinak se to nedá říct. S tou myšlenkou jsem si pohrávala nějaký čas a pak jsem ji, bohužel, zrealizovala. Napsala jsem anonym ohledně Matyáše a jeho kšeftování s drogami.
Zatknout ho přišli den po jeho osmnáctinách, takže byl už souzený jako plnoletý. A zavřený do věznice pro dospělé. Myslela jsem si, jak bude moje pomsta sladká. Ale nebyla ani trochu.
Když jsem uviděla naprosto zhroucenou sousedku, sama sebe jsem se zhrozila a sesypala se taky. Co jsem to jen, proboha, udělala? Takové svinstvo, takovou hroznou věc!
Odplata mě dohnala
Nedokázala jsem s tím svým strašným tajemstvím sama žít a svěřila se manželovi. Čekala jsem, že se bude zlobit. Nikdy mě ale nenapadlo, že zareaguje tak, jak zareagoval. Řekl, že se mnou už nemůže dál žít. Prý jsem se mu znechutila a vůbec si mě už neváží.
Sbalil se a po 30 letech manželství odešel. Zlobí se na mě i děti. A tak teď na dvou velkých sousedních zahradách sedíme se Zuzanou. Každá na své. Samotné a opuštěné.
Helena H. (56), Ústí nad Labem