Jsem asi vážně moc důvěřivý a naivní člověk. Jenže ta paní vypadala tak mile a sympaticky.

Policisté právě dokončili svou práci. Prohlédli celý náš byt, odebrali otisky a sepsali, co všechno nám chybí. Chybí toho dost. Ale ze všeho nejvíc mě mrzí několik zlatých šperků, které jsem měla po mamince.

Jejich hodnota není ve skutečnosti velká, ale čert vzal peníze. Pro mě je to ztráta nenahraditelná. A ten řetízek s malým srdíčkem, dokonce jediná památka po babičce, kterou jsem ani nepoznala.

Chtěli jsme si trochu přilepšit

Letos šel do důchodu i můj manžel, tak nám to trochu zahýbalo s rodinným rozpočtem. Naše penze nejsou tak veliké a přivýdělek tedy už žádný další nebyl. Pak Jiřího napadlo, že bychom mohli začít pronajímat bývalý dětský pokoj.

Dali jsme si jen jeden inzerát

Byl největší, ale nepoužívaný. Nám stačila ložnice a obývák spojený s kuchyní. A tak jsme zkusili dát inzerát na podnájem. Vůbec jsme netušili, kolik lidí se přihlásí. Jak si z tolika zájemců vybrat?

A tak jsme si s manželem řekli, že vezmeme toho, kdo přijde jako třetí. Byla to Irena. Zrzavá, drobná čtyřicátnice. Velice usměvavá a milá paní. Oddechli jsme si. Tak s tou určitě žádné problémy nebudou.

Ukolébala naši ostražitost

Prvních čtrnáct dní probíhalo bez potíží. Irena sice nezaplatila zálohy na nájem, čekala prý na výplatu. A my jí samozřejmě uvěřili. Vyplnila ale přece nájemní smlouvu, jen číslo občanky ne.

Neměli jsme důvod jí nevěřit

Prý právě čeká na vydání nového průkazu. Do měsíce by to mělo být. Neměli jsme sebemenší důvod jí nevěřit a odjeli jsme v klidu na chatu. No a po návratu jsme zažili šok. Byt byl kompletně vykradený. A žádná paní Irena neexistovala.

Byla to jen sprostá podvodnice, která úspěšně vykradla i několik dalších důvěřivců.

Jana K. (68), Plzeň