Domů     Když dcery odešly, začalo se mi všechno hroutit pod rukama
Když dcery odešly, začalo se mi všechno hroutit pod rukama
5 minut čtení

Nikdy jsem nebyla žádný velký optimista. Popravdě řečeno mě po celý život trápili výkyvy nálad. Ale kvůli manželovi a dcerám jsem se vždycky držela. Měla jsem rodinu, kamarádky i koníčky, takže jsem na tom nakonec nebyla tak špatně.

Před třemi roky se vdala Tereza, Zdeňka hned za rok po ní. Obě se odstěhovaly dost daleko, takže i když jsme se snažily vídat se co nejčastěji, stejně se mi po nich moc stýskalo. Milanovi, mému muži taky, jenže on to neprožíval tolik, jako já.

Mě najednou doma bez holek nic nebavilo. Dřív jsem musela mít všechno nablýskané a teď jsem se do uklízení skoro nutila. Navíc se mi zdálo, že Milanovi je jedno, jak to doma vypadá. A když se občas nad něčím pozastavil, cítila jsem se ukřivděně.


Už mě nic netěšilo


Aby toho nebylo málo, začaly mě trápit zdravotní problémy. Manželovi jsem se nesvěřila, věděla jsem, o co jde a můj lékař mi to potvrdil. Zkrátka a dobře jsem se mílovými kroky blížila k přechodu. Před padesátkou přirozená věc.

Přesto mi to najednou připadalo nespravedlivé. Jakoby mi v životě něco uteklo. Nemohla jsem se zbavit pocitu, že stojím na konci cesty, všechno pěkné už je za mnou a nic dobrého mě nečeká.

Neměla jsem se na co těšit.
Samozřejmě, že Milanovi moje špatná nálada neunikla. Jenomže vysvětlit mu, co se se mnou děje, bylo nad moje síly. Když se začal vyptávat, buď jsem na něj ječela nebo jsem začala plakat.

Snažil se mě uklidnit tím, že přece odchodem holek se nezhroutil svět, jenže to mě spíš ještě víc vytáčelo. 


Nechtěla jsem ses ní sejít


Ani v práci se mi nedařilo. Ráno jsem se musela nutit do vstávání a v kanceláři jsem víc civěla na obrazovku počítače, než abych něco skutečně dělala. Samozřejmě, že si toho vedoucí brzo všiml. Chtěl vědět, jestli mám nějaké problémy.

Tvrdila jsem že ne, a připadala si jako idiot. Odpoledne jsem se domů vracela jako bez života a většinu času proseděla u televize a dívala se na seriály. Věděla jsem, že to takhle nemůže jít dál, ale nedokázala jsem nic udělat.


Když se mi ozvala bývalá kolegyně Olina, snažila jsem se ze všech sil vyhnout setkání s ní. Nedokázala jsem si představit, co jí budu vykládat. Nehledě na to, že mi bylo jasné, že vypadám jako čarodějnice.

Jenže Olina uměla být vždycky neodbytná, takže mě nakonec donutila ke slibu, že se s ní sejdu.


Nejdřív mluvila jen o sobě


Chtěla jsem se vyparádit, zajít si ke kadeřníkovi, tvářit se optimisticky. Plánovala jsem si, jak to hezky zvládnu. Říkala si, že by to mohl být nový začátek. Ale všechno to byly jen řeči.

Na schůzku jsem dorazila v džínách a starém svetru, s odrostlými vlasy mezi kterými prosvítaly šediny a s pocitem, že je všechno špatně.
Olina můj vzhled nijak nekomentovala a nejdřív mluvila jen o sobě. Vlastně to bylo docela zajímavé vyprávění.

Ale zrovna ve chvíli,kdy jsem se začala cítit trochu lépe, se ke mně naklonila.
 „Tak. A teď mi řekni, co se s Tebou děje. Vypadáš hrozně unaveně a smutně. Vím, že se holky odstěhovaly, ale jenom v tom to asi nebude?“ 
Nevěděla jsem, co jí mám odpovědět.

Uchýlila jsem se k obvyklým výmluvám, jako že toho mám moc, s Milanem není žádná velká a zábava a věk taky dělá svoje


Došlo jí,že nejsem v pořádku


„Hele, já z tebe rozhodně nechci dělat cvoka,“ začala Olina pomalu „ale jako bys to ani nebyla ty. Podle mě je to víc, než jen kopa starostí. Možná by ti prospělo, kdyby sis promluvila s někým, kdo tomu rozumí.

Když jsem se rozváděla,byla jsem na tom podobně jako ty. A nevím, jak bych skončila, kdybych si nezašla k psycholožce, kterou mi dohodila švagrová. Měla bys to zkusit taky.

Na tyhle věci by člověk neměl být sám…“ Poděkovala jsem jí, ale kontakt na tu doktorku jsem si nevzala. Když jsme se rozcházeli, cítila jsem se provinile. Bylo vidět, že Olina má o mě skutečně starost. O to hůř jsem se cítila.

Kladla mi na srdce, že se jí mám co nejdřív ozvat, a když to neudělám, ona se určitě ozve.
Po pár týdnech jsem zase ráno vstala do práce. Nechtělo se mi. Ani jsem se nenasnídala, neměla jsem na jídlo vůbec chuť. V autobuse mi došlo, že do práce nedokážu jít.

Vystoupila jsem jako obvykle na konečné, jenže místo do kanceláře jsem zamířila k řece. Sedla jsem si na lavičku a dívala se do vody. Hlavou se mi honilo, že takhle jsem všem, i sama sobě, na obtíž. A že by bylo nejlepší, kdybych s tím se vším skoncovala.

Nevím, jak dlouho jsem tam seděla když mi zazvonil telefon. Automaticky jsem ho zvedla. Byla to Olina. Nepamatuji se, na co se mě ptala. Vykoktala jsem, že nemůžu dál. A asi jsem jí řekla, kde jsem, protože pro mě za nedlouho přijela. 


Pomalu se dostávám z nejhoršího


Na to, co následovalo, moc ráda nevzpomínám. Odvezla mě ke své doktorce, u které jsem se úplně sesypala. Protože jsem nechtěla na psychiatrii, vzala mě k sobě. A nejen to. Zavolala mému muži, do práce i dcerám. Všem vysvětlila, jak se věci mají.


Nechci už se k tomu vracet, ale vím, že mi zachránila život a jsem jí za to z hloubi duše vděčná. Možná bych ten den neskočila do řeky, ale bez pomoci bych určitě dříve či později skončila špatně. Po třech týdnech u Ireny jsem se vrátila domů.

Dneska mám za sebou půl roku terapie a pravidelně beru antidepresiva. Není to žádná velká sláva. Ale pomalu začínám věřit, že to může být lepší. A že mě třeba ještě v životě čeká něco hezkého….

Lenka H. (57), Praha

Související články
3 minuty čtení
Když se mi narodil první syn Martin, měla jsem pocit, že mi život konečně začíná dávat smysl. Ten se však ztratil, když přišlo tolik tragédií. Martin byl zdravý a nádherný. Pamatuji si, jak jsem ho poprvé držela v náručí a měla pocit, že už nemůžu být šťastnější. S manželem jsme tehdy plánovali budoucnost, mluvili o domě, zahradě a dalších dětech. Byli jsme obyčejná rodina, která chtěla žít nor
3 minuty čtení
Vždycky jsem si myslela, že my ženy držíme spolu, protože rozumíme nuancím života, které muži nikdy nedokážou pochopit. Byla jsem naivní, když jsem si myslela, že kamarádce může člověk bezmezně důvěřovat. S Alenou jsme se znaly už od gymnázia. Prošly jsme spolu prvními láskami, porody, krizemi v manželství i odchodem dětí z domova. Říkala jsem jí úplně všechno. Byla to moje vrba, moje druhé
3 minuty čtení
Můj manžel byl skoro anděl, všechny kamarádky mi ho záviděly, žádná totiž tak hodného a laskavého muže neměla. Škoda, že jsem byla taková nevděčnice. Odpustit bývá těžké, někdy tak těžké, že skoro nemožné. Bývá to však obrovská úleva, která je odměnou za odpuštění. Odpustíte-li, upřímně a celým srdcem, nikoli jen tak naoko, přestanete se užírat a drásat. Někdy to však trvá roky, ne-li desetilet
5 minut čtení
Tolik let jsem to tajila. Ale odhodlala jsem se. Vnímám, že nemám tolik času. Musím říct pravdu mé rodině. Dětem, že mají sourozence. Třeba ho najdeme. Vzpomínky jsou krásné, ale také kruté. Ty mé se v hlavě neustále ozývají. Proudí hlavou jako auta na silnici. Proč to přirovnání? Tehdy jsem je totiž pozorovala, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá, měla jsem v hlavě
3 minuty čtení
Vzpomíná na život, který jsme prožili? Nebo už spíš neví? I když se zeptá, jak se jmenuju, třeba někde hluboko ví... Dnes mi podal ruku. A pak se na mě usmál, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje soused, jak se vaří čaj. Ale b
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
15 otázek o majestátním hrochovi
epochaplus.cz
15 otázek o majestátním hrochovi
Hroši obojživelní jsou zdánlivě pomalí a nemotorní, ale dokážou se rozběhnout rychlostí až 30 km/h, výjimečně i o něco více. Jejich hlas by přehlušil rockový koncert a pro lidi jsou nebezpečnější než žraloci! 1. Kde hroch žije? Dříve obýval téměř celou subsaharskou Afriku, ale kvůli úbytku prostředí a lovu jeho populace výrazně klesly. Dnes žije
Francisco de Orellana: Zemřel pokořitel Amazonky žalem?
historyplus.cz
Francisco de Orellana: Zemřel pokořitel Amazonky žalem?
Vyčerpaní Španělé už několik týdnů veslují proti proudu jihoamerické řeky, ale kýžený cíl je v nedohlednu. Když zastaví u břehu, rázem se na ně snesou mračna otrávených šípů – domorodci je tu nevidí rádi. Velitel výpravy Francisco de Orellana ale neklesá na mysli. Vždyť Cortés dobyl s pár puškami celou Aztéckou říši a pak si vzal její
Zmizení královny Nefertiti: Usedla na trůn pod novým jménem?
enigmaplus.cz
Zmizení královny Nefertiti: Usedla na trůn pod novým jménem?
Mocná egyptská královna Nefertiti v jeden okamžik mizí z historických záznamů a nikdo dodnes netuší proč. O několik let později se ale objevuje nová postava, královna Neferneferuaten, a vědci dnes spe
Vondráčková: Au, to zabolelo… Facka od Plekance!
nasehvezdy.cz
Vondráčková: Au, to zabolelo… Facka od Plekance!
Tohle herečka ze seriálu Ulice Lucie Vondráčková (46) asi nechtěla slyšet. Její bývalý manžel, hokejista Tomáš Plekanec (43), se srdceryvně vyznal své manželce, tenistce Lucii Šafářové (39). Na inter
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
V bitvě u Legnana Barbarossu převezla italská pěchota
epochalnisvet.cz
V bitvě u Legnana Barbarossu převezla italská pěchota
Přes 20 let se snaží zlomit odpor vzpurných měst na severu Apeninského poloostrova. Tentokrát se s jejich koaličním vojskem střetne u Legnana. Bitva se pro Fridricha Barbarossu vyvíjí nadějně, skončí ale katastrofou. Italská pěchota totiž v kritické chvíli protivníka dokonale zaskočí!   Je cílevědomý, rázný a podle potřeby umí být i krutý. Jakmile novopečený římský
Bílému jaguárovi na stopě! Pátrání po ztraceném městě Mayů
21stoleti.cz
Bílému jaguárovi na stopě! Pátrání po ztraceném městě Mayů
Členové expedice postupují těžko přístupným terénem. Do zad je hřejí sluneční paprsky. Blíží se k místu, kde by se měly nacházet pozůstatky zaniklého mayského města. To alespoň říká mapa, vytvořená na
Zelňačka bez masa
tisicereceptu.cz
Zelňačka bez masa
Recept na jednoduchou, ale moc dobrou vegetariánskou zelňačku. Suroviny na 4 porce 1 menší hlávka zelí 350 g loupaných rajčat z konzervy 2 cibule 250 g brambor třtinový cukr mletá červená p
Brokolice se sýrovou omáčkou
nejsemsama.cz
Brokolice se sýrovou omáčkou
Brokolice vařená v páře je křupavá a zachová si cenné látky i svěží chuť. Na 3 porce potřebujete: ✿ 1 větší brokolici ✿ 3 lžíce másla ✿ 3 lžíce hladké mouky ✿ 450 ml mléka ✿ 140 g čedaru ✿ ½ lžičky práškové hořčice ✿ ½ lžičky soli ✿ 2 špetky kajenského pepře 1. Brokolici rozdělte na růžičky. Vložte ji do pařáčku nad hrnec
Jak jsme se s bratrem dočkali vysněného pokladu
skutecnepribehy.cz
Jak jsme se s bratrem dočkali vysněného pokladu
Původně to byla dětská hra, nakonec nám ta záliba ale vydržela dodnes. Skutečný poklad jsme našli jen jednou, ale nikdy neříkej nikdy. Hon za pokladem, to byla naše oblíbená zábava od dětství. Pro mámu to byla jen taková hra, nad kterou nechápavě vrtěla hlavou. Ale naši aktivitu nám nezakazovala. Nikdy se nám nic hodnotného najít
Poprvé v Česku: DIANA ROSS – IN MOTION TOUR
epochanacestach.cz
Poprvé v Česku: DIANA ROSS – IN MOTION TOUR
Americká zpěvačka Diana Ross patří mezi nejzářivější ikony světové hudby. Její hlas i charisma formovaly celé generace posluchačů. Proslavila se již v 60. letech jako ústřední hvězda legendární skupiny The Supremes a její sólová kariéra ji katapultovala mezi absolutní elitu amerického soulu, popu i disca. Na pódiu dodnes okouzluje elegancí, energií a nestárnoucími hity. Konečně
Restaurace REASON otevřela letní terasu s panoramatickým výhledem na Prahu
iluxus.cz
Restaurace REASON otevřela letní terasu s panoramatickým výhledem na Prahu
Restaurace REASON vstupuje do letní sezóny otevřením terasy s výhledem na historické centrum Prahy. Terasa nabízí celodenní atmosféru nad městem. Od dopoledního lunch menu, až po odpoledních drinky a